Studijní programy

Srovnávací jazykověda

Vítejte na vizitce bakalářského studijního programu Srovnávací jazykověda.
Veškeré informace pro uchazeče o studium najdete níže (po rozkliknutí jednotlivých položek +).
Studijní program se v akademickém roce 2024/2025 neotevírá.

Obecné informace o studijním programu
  • forma a typ studia: prezenční bakalářské (To znamená, že do školy budete pravidelně docházet dle rozvrhu, a to standardně 3 roky.)
  • kombinovatelnost: pouze sdružené studium (to znamená, že k tomu, abyste mohli tento program studovat, musíte si podat další samostatnou přihlášku na nejméně jeden další kombinovatelný studijní program na FF UK! Studovat Srovnávací jazykovědu samostatně nelze. O tom, které programy budete studovat formou sdruženého studia, informujete studijní referentku až u zápisu ke studiu.)
    • s čím nelze kombinovat: s programy se zaměřením na vzdělávání vyučovanými na FF UK a dále nelze tento program studovat mezifakultně (tj. formou sdruženého studia s programem na jiné fakultě)
  • přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: nelze
  • vstupní znalost cizího jazyka: ANO – součástí přijímací zkoušky je četba a překlad anglického odborného jazykovědného textu ze seznamu doporučené literatury, případně takových textů v dalších jazycích
  • důležité odkazy:
Ústav starého Předního východu
Proč studovat u nás
Srovnávací jazykověda patří poslední dvě století k tradičním oborům humanitních věd, jehož smyslem je odhalování hlubších vztahů příbuzných jazyků v návaznosti na jejich literaturu, kulturu a historii, je tudíž nezbytným doplněním řady dalších oborů, jimž prostřednictvím rekonstrukce poskytuje jedinečné zdroje poznání o skutečnostech, které nejsou z pozice ostatních disciplín doložitelné a zkoumatelné. Obor kombinuje několik pohledů na vývoj jazyka: teoretické otázky jazykové změny (včetně problematiky vývoje lidského jazyka obecně), rekonstrukci konkrétní jazykové rodiny (indoevropské či semitské) prostřednictvím srovnávací rekonstrukce a metody rekonstrukce, filologickou znalost starých jazyků a jejich kultury.
Diachronní pohled na jazykovědu se nyní vrací do popředí lingvistického zájmu: bez kombinace znalostí těchto tří složek (teoretické, filologické, srovnávací/rekonstruující) se ovšem nelze k otázkám diachronie kvalifikovaně vyjadřovat.
Pro celou oblast historických, antropologických a kulturních studií minulosti oblastí obývaných indoevropskými či semitskými národy je rekonstrukce jazyků dochovaných památek prvním krokem a často jediným přímým zdrojem informací.
Veškeré starší jazyky bez živých mluvčích jsou do větší či menší míry rekonstrukty: bez srovnávací jazykovědy by historie Mezopotámie, Persie, Anatólie, Balkánu či Středozemí, jejichž kultura zásadně ovlivnila celou naši civilizaci, byla kusá, celé civilizace, jejichž dějiny a kulturu nyní dokážeme zkoumat na základě textů, a rozsah jejich vlivu identifikovat v lexikálních stopách v sousedních populacích, by se možná omezovaly na pouhé zmínky v klasických textech. Taková rekonstrukce přesahuje rámec filologie a vyžaduje precizní metodický aparát a jasné konceptuální uchopení problematiky jazykového vývoje, úlohy jazyka a písma ve společnosti, vztahu jazyka a vývoje kultury a uplatnění jazykových dat coby indikátoru kontaktů populací a šíření kulturních inovací. V této roli je historická srovnávací jazykověda nezastupitelná.
Studium klade důraz na jazykovou vybavenost studentů (nejen starými jazyky), i vypracování bakalářské práce bude volitelně zadáváno v cizím jazyce.
V rámci studia srovnávací jazykovědy si student volí specifické zaměření na jednu ze dvou jazykových rodin, semitskou či indoevropskou, a v rámci tohoto zaměření pak navštěvuje odpovídající předměty (Starý jazyk, přednášky k morfologii prajazyka apod.). V předkládaném studijním plánu je jako vzorový Starý jazyk uvedena Avesta, vedle ní pro indoevropeistické zaměření bude podle momentálních požadavků preferencí a zájmů poskytována výuka latiny, řečtiny, sanskrtu či chetitštiny, k nimž přistupuje možnost doplnění dalšími starými indoevropskými jazyky coby náplně skupiny povinně volitelných předmětů Doplňkové jazyky). Pro semitistické zaměření pak bude hlavním jazykem akkadština či aramejština, doplňkové jazyky budou opět vybírány z dalších starých semitských jazyků.
V rámci jednoho ročníku bude vždy jednotné zaměření na jednu jazykovou rodinu.

Počty přihlášených a přijatých ke studiu v minulých letech
ROK PŘEDPOKLÁDANÝ POČET PŘIJÍMANÝCH PŘIHLÁŠENÝCH PŘIJATÝCH MINIMÁLNÍ POČET BODŮ NUTNÝ PRO PŘIJETÍ ZAPSANÝCH KE STUDIU MODUL
2024/25
2023/24 12 14 7 67 6 Chetitština
2022/23
2021/22 16 14 11 bez přijímací zkoušky 8 Chetitština
2020/21
2019/20 12 8 3 58 3 Védština
2018/19
2017/18 8 11 2 65 2
2016/17
2015/16 8 24 8 78 8

Minimální počet bodů nutný pro přijetí znamená, kolik bodů získal v daném roce poslední přijatý uchazeč (tj. všichni, kteří získali bodů méně, se umístili „pod čarou“). Je-li přijatých více, než stanovuje předpokládaný počet přijímaných, pak stejného počtu bodů dosáhlo více uchazečů na posledním místě. Bodová hranice je tímto definitivní, nikam se neposouvá, a to ani v případě, že někteří přijatí uchazeči do studia nenastoupí.
U povinně sdružených programů hraje velkou roli i skutečnost, zda si uchazeč podal další přihlášku na kombinovatelný program a zda byl na tento program přijat. Uchazeči, kteří nemají další program do kombinace, nemohou být přijati ke studiu povinně sdruženého programu, a to ani v případě, kdyby dosáhli maximálního bodového výsledku.

Přijímací zkouška a jak se na ni připravit

ÚSTNÍ ZKOUŠKA

  1. reálie z oblasti indoevropské a předovýchodní kultury, historie a literatury v rozsahu doporučené literatury (max. 30 bodů)
  2. základní jazykovědné názvosloví v rozsahu doporučené literatury (max. 25 bodů)
  3. četba a překlad anglického odborného jazykovědného textu ze seznamu doporučené literatury, případně takových textů v dalších jazycích (max. 20 bodů)
  4. motivace ke studiu – na základě životopisu a seznamu prostudované literatury (max. 25 bodů)
    kritéria hodnocení motivace:

    • přesvědčivá motivace – konkrétně a jasně formulovaná a dostatečně obhájená, odpovídající náplni studia programu na FF UK: 25–18 bodů
    • částečně přesvědčivá motivace – poměrně konkrétně formulovaná a obhájená, vcelku odpovídající náplni studia programu na FF UK: 17–9 bodů
    • nepřesvědčivá motivace – vágně vysvětlená a nedostatečně obhájená, příliš neodpovídající náplni studia programu na FF UK: 8–0 bodů

Další požadavky ke zkoušce:

životopis a seznam prostudované literatury (odevzdává se u přijímací zkoušky, uchazeč na seznam uvede své jméno a příjmení)


Bodové hodnocení přijímací zkoušky

U přijímací zkoušky můžete získat maximálně 100 bodů. Pokud získáte 50 bodů a více, máte šanci na přijetí, je však potřeba, abyste se umístili v předpokládaném počtu přijímaných pro tento program. Abyste mohli být přijati na povinně sdružený program, musíte navíc uspět v přijímacích zkouškách na alespoň jeden další kombinovatelný program.
Souhrnné výsledky přijímacích zkoušek pro porovnání, kolik bodů průměrně stačí pro přijetí u tohoto studijního programu, najdete v záložce Počty přihlášených a přijatých ke studiu v minulých letech.


Užitečné odkazy:

Uplatnění absolventů v zaměstnání a návazném studiu
Absolventi se mohou uplatnit především v těchto oblastech:

  • vzdělávací a kulturní instituce se vztahem k historii a jazyku,
  • kreativní profese,
  • práce na aplikovaném výzkumu a transferu poznatků v oblasti jazykovědy,
  • média a nakladatelství,
  • státní instituce pečující o kulturní a jazykovou integraci cizinců.
Jak si podat přihlášku ke studiu
Přihlášky ke studiu na FF UK můžete podávat jedině elektronicky prostřednictvím Studentského informačního systému (SIS)!

Před podáním přihlášky ke studiu budete vyzvání k přihlášení:

  • V případě, že jste aktivním studentem/studentkou kterékoli fakulty UK, k přihlášení použijte přidělený studentský login. Ekvivalentem loginu je také osobní číslo, které je uvedeno na průkazu studenta/studentky (pod fotografií). Pokud máte problém s heslem – navštivte stránku Centrální autentizační služby CAS, kde můžete získat nové heslo.
  • V případě, že jste si již v minulosti přihlášku na jakoukoli fakultu UK podával/a, byť jste se nestal/a studentem/studentkou, použijte stejné údaje jako při podání předešlé přihlášky (e-mail a heslo).
  • V případě, že jste nový uchazeč / nová uchazečka o studium, na žádné fakultě UK jste nikdy nestudoval/a, ani jste v minulosti nepodal/a přihlášku ke studiu (byť neúspěšně), budete před založením přihlášky vyzván/a k registraci. Registrace se provádí vyplněním registračního e-mailu (nedoporučujeme k tomuto účelu používat školní nebo pracovní e-maily, ke kterým po absolvování školy nebo ukončení zaměstnaneckého poměru ztratíte přístup!). Na tento e-mail vám bude následně odeslána zpráva s aktivním odkazem, který vás zavede na stránku, kde budete vyzván/a k vyplnění hesla. Tento registrační e-mail a heslo je třeba používat během celého přijímacího řízení, protože jen pod tímto přihlášením uvidíte všechny své přihlášky, pozvánky ke zkouškám a výsledky.

Pokud máte již vyplněnou přihlášku a znovu se přihlásíte, v pravém horním rohu formuláře naleznete své jméno a po kliknutí na tlačítko „Moje přihlášky“ uvidíte přehled dosud podaných přihlášek ke studiu.

Nezakládejte, prosím, novou přihlášku pod jinou e-mailovou adresou, komplikujete tím identifikaci nejen systému, ale i pracovníkům Referátu přijímacího řízení. Nemůžete-li se ke svému již založenému účtu přihlášky znovu přihlásit, kontaktujte nás na e-mailu prijimacky@ff.cuni.cz, rádi vám pomůžeme proces přihlášení obnovit.

Podávat přihlášku z mobilního zařízení nedoporučujeme!


Texty uvedené na této stránce jsou pouze informačního charakteru. Závazné podmínky přijímacího řízení se mohou v průběhu roku měnit např. z důvodu pandemie. Přihlášení uchazeči jsou o změnách podmínek vždy informování e-mailem, veřejně dostupné aktuální podmínky jsou k dispozici na webové stránce Základní dokumenty o přijímacím řízení.