Přijímací řízení

Srovnávací jazykověda

Kontakt

Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů

+420 221 619 330, 333

prijimacky@ff.cuni.cz

Obecné informace o studijním programu

  • tento program se neotevírá každoročně!
  • v akademickém roce 2020/21 se program neotevírá
  • forma a typ studia: prezenční bakalářské (To znamená, že budete chodit do školy každý den, a to nejméně 3 roky.)
  • kombinovatelnost: pouze sdružené studium; kombinovatelnost se všemi programy bakalářského studia, které to nevylučují (To znamená, že můžete Srovnávací jazykovědu studovat pouze v kombinaci s dalším studijním programem, který nemá v podmínkách výslovně uvedeno, že jej nelze s ničním kombinovat, případně má předepsanou množinu kombinovatelných programů – to se typicky týká učitelských programů.)
  • přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: nelze
  • vstupní znalost cizího jazyka: ANO – součástí přijímací zkoušky je četba a překlad anglického odborného jazykovědného textu ze seznamu doporučené literatury, případně takových textů v dalších jazycích
  • další informace naleznete na webových stránkách a sociálních sítích:
     

    Ústav srovnávací jazykovědy

     

  • Obecné podmínky a základní dokumenty o přijímacím řízení naleznete ZDE.
  • Termíny přijímacích zkoušek a podrobné informace k přijímacímu řízení na bakalářské studijní programy naleznete ZDE.

Proč studovat u nás

Srovnávací jazykověda patří poslední dvě století k tradičním oborům humanitních věd, jehož smyslem je odhalování hlubších vztahů příbuzných jazyků v návaznosti na jejich literaturu, kulturu a historii, je tudíž nezbytným doplněním řady dalších oborů, jimž prostřednictvím rekonstrukce poskytuje jedinečné zdroje poznání o skutečnostech, které nejsou z pozice ostatních disciplín doložitelné a zkoumatelné. Obor kombinuje několik pohledů na vývoj jazyka: teoretické otázky jazykové změny (včetně problematiky vývoje lidského jazyka obecně), rekonstrukci konkrétní jazykové rodiny (indoevropské či semitské) prostřednictvím srovnávací rekonstrukce a metody rekonstrukce, filologickou znalost starých jazyků a jejich kultury.
Diachronní pohled na jazykovědu se nyní vrací do popředí lingvistického zájmu: bez kombinace znalostí těchto tří složek (teoretické, filologické, srovnávací/rekonstrující) se ovšem nelze k otázkám diachronie kvalifikovaně vyjadřovat.
Pro celou oblast historických, antropologických a kulturních studií minulosti oblastí obývaných indoevropskými či semitskými národy je rekonstrukce jazyků dochovaných památek prvním krokem a často jediným přímým zdrojem informací.
Veškeré starší jazyky bez živých mluvčích jsou do větší či menší míry rekonstrukty: bez srovnávací jazykovědy by historie Mezopotámie, Persie, Anatólie, Balkánu či Středozemí, jejichž kultura zásadně ovlivnila celou naši civilizaci, byla kusá, celé civilizace, jejichž dějiny a kulturu nyní dokážeme zkoumat na základě textů, a rozsah jejich vlivu identifikovat v lexikálních stopách v sousedních populacích, by se možná omezovaly na pouhé zmínky v klasických textech. Taková rekonstrukce přesahuje rámec filologie a vyžaduje precizní metodický aparát a jasné konceptuální uchopení problematiky jazykového vývoje, úlohy jazyka a písma ve společnosti, vztahu jazyka a vývoje kultury a uplatnění jazykových dat coby indikátoru kontaktů populací a šíření kulturních inovací. V této roli je historická srovnávací jazykověda nezastupitelná.
Studium klade důraz na jazykovou vybavenost studentů (nejen starými jazyky), i vypracování bakalářské práce bude volitelně zadáváno v cizím jazyce.
V rámci studia srovnávací jazykovědy si student volí specifické zaměření na jednu ze dvou jazykových rodin, semitskou či indoevropskou, a v rámci tohoto zaměření pak navštěvuje odpovídající předměty (Starý jazyk, přednášky k morfologii prajazyka apod.). V předkládaném studijním plánu je jako vzorový Starý jazyk uvedena Avesta, vedle ní pro indoevropeistické zaměření bude podle momentálních požadavků preferencí a zájmů poskytována výuka latiny, řečtiny, sanskrtu či chetitštiny, k nimž přistupuje možnost doplnění dalšími starými indoevropskými jazyky coby náplně skupiny povinně volitelných předmětů Doplňkové jazyky). Pro semitistické zaměření pak bude hlavním jazykem akkadština či aramejština, doplňové jazyky budou opět vybírány z dalších starých semitských jazyků.
V rámci jednoho ročníku bude vždy jednotné zaměření na jednu jazykovou rodinu.

Co a jak se u nás studuje, si můžete prohlédnout ve Studijním plánu.

Počty přihlášených a přijatých ke studiu v minulých letech

ROK PPP* PŘIHLÁŠENÝCH PŘIJATÝCH
2020/21 X X X
2019/20 12 8 3
2018/19 X X X
2017/18 8 11 2
2016/17 X X X
2015/16 8 24 8

*/ PPP = předpokládaný počet přijímaných
V počtech přihlášených a přijatých nejsou zahrnuty počty přihlášených a přijatých uchazečů z Dodatečného přijímacího řízení v září.

Přijímací zkouška a jak se na ni připravit

  • přijímací zkouška: jednokolová (ústní)
  • popis přijímací zkoušky: ústní zkouška
    • reálie z oblasti indoevropské a předovýchodní kultury, historie a literatury v rozsahu doporučené literatury (max. 30 bodů)
    • základní jazykovědné názvosloví v rozsahu doporučené literatury (max. 25 bodů)
    • četba a překlad anglického odborného jazykovědného textu ze seznamu doporučené literatury, případně takových textů v dalších jazycích (max. 20 bodů)
    • motivace ke studiu – na základě životopisu a seznamu prostudované literatury (max. 25 bodů)

Další požadavky ke zkoušce: životopis a seznam prostudované literatury (odevzdává se u přijímací zkoušky)
Seznam doporučené literatury: Seznam literatury je k dispozici na webu ÚSJ.
Kurz pro uchazeče: Nekoná se.

Uplatnění absolventů v zaměstnání a návazném studiu

Absolvent bakalářského studia srovnávací jazykovědy disponuje solidními filologickými a jazykovědně historickými znalostmi vybraného starého indoevropského/semitského jazyka, a orientuje se v materiálu dalších hlavních dokladových jazyků, jakož i ve vývoji celé jazykové rodiny. Je schopen pracovat s texty i odbornou literaturou, etymologicky analyzovat materiál, samostatně formulovat a ověřovat vlastní hypotézy v širším teoretickém rámci teorií jazykové změny i historické jazykovědy. Je vybaven znalostí současných lingvistických přístupů k jazykové změně, state-of-the art rekonstrukce prajazyka, tedy otázky dokladů, kulturního významu textů, písemných systémů a dalších aspektů sociolingvistického charakteru.

.