Středoevropská studia – Romistika

• forma a typ studia: prezenční bakalářské (To znamená, že do školy budete pravidelně docházet dle rozvrhu, a to standardně 3 roky.)
• kombinovatelnost: samostatné, sdružené nebo dvouspecializační studium; kombinovatelnost se všemi programy bakalářského studia na Filozofické fakultě UK, které to nevylučují; lze kombinovat buď jednu specializaci s jiným programem (sdružené studium), nebo dvě specializace zároveň (dvouspecializační studium), nebo studovat jen jednu specializaci (samostatné studium)
  (To znamená, že můžete Romistiku studovat samostatně jako jediný program nebo společně, a to buď s další specializací v rámci Středoevropských studií, nebo si k ní přibrat další program, který nemá v podmínkách výslovně uvedeno, že jej nelze s ničím kombinovat, případně má předepsanou množinu kombinovatelných programů – to se typicky týká učitelských programů. To znamená, že tento program nelze kombinovat s žádným z učitelských programů. Dále tento program nelze „sdružit“ se studijním programem vyučovaným na jiné fakultě. Budete-li chtít tento program studovat formou sdruženého nebo dvouspecializačního studia, musíte si na každý studijní program podat samostatnou přihlášku na FF UK!)
• přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: nelze
• vstupní znalost jazyka: znalost romštiny se nevyžaduje
• další informace naleznete na webových stránkách a sociálních sítích:
     

  Katedra středoevropských studií

  Web KSES Facebook KSES Facebook Romistiky FFUK Prezentace studijního programu DOD 2021

• Obecné podmínky a základní dokumenty o přijímacím řízení naleznete ZDE.
• Podrobné informace k přijímacímu řízení na bakalářské studijní programy naleznete ZDE.
• Termíny přijímacích zkoušek naleznete ZDE.

Romové představují jedno z největších evropských „menšinových“ společenství: jejich počet se v Evropě odhaduje na 10 milionů, romština je v Evropě jedním z největších tradičních menšinových jazyků. Jen na území bývalého Československa má statisíce mluvčích a je nedílnou součástí jazykového a kulturního dědictví našeho regionu.
Romistika má jako obor na FF UK již téměř třicetiletou tradici. Je unikátním oborem v České republice a představuje jeden z mála takto koncipovaných oborů na světě. Studium nabízí vhled do jazykových, sociokulturních a historických reálií romských komunit zejména v česko-slovenském prostoru a zprostředkovává vědomosti o tématech souvisejících s aktuálně řešenými otázkami Romů u nás i ve světě. Kompenzuje tak současný nedostatek informací v této oblasti. Kromě možnosti v širokých souvislostech nahlédnout romskou historii a kulturu i vztah státu a společnosti k nim nabízí studium romistiky i unikátní příležitost osvojit si romský jazyk. Studujícím, kteří jsou rodilými mluvčími romštiny, poskytne přehled o struktuře jejich mateřštiny a možnost uplatnit se například v roli profesionálních překladatelů a učitelů romštiny.
Díky zavedené zahraniční spolupráci mají studenti možnost vycestovat například do Budapešti, Helsinek nebo Stockholmu. Získají tak nejen cennou zkušenost studia v zahraničí, ale také načerpají bezprostřední informace o životě, historii a dialektech Romů žijících v jiných evropských zemích.
Fotografie ze studentské týdenní stáže v Helsinkách

Co a jak se u nás studuje, si můžete prohlédnout ve Studijním plánu.

ROK	PPP*	PŘIHLÁŠENÝCH	PŘIJATÝCH
2021/22	20
2020/21	20	8	8
2019/20	X	X	X
2018/19	35	25	18
2017/18	X	X	X
2016/17	25	27	22
2015/16	X	X	X

*/ PPP = předpokládaný počet přijímaných

• přijímací zkouška: jednokolová (ústní)
• popis přijímací zkoušky:
  

  ÚSTNÍ ZKOUŠKA

  • reálie z oblasti historie, jazyka, umění a romského kulturně-společenského dění v rozsahu doporučené literatury (max. 25 bodů)
  • schopnost jednoduché jazykové analýzy (max. 15 bodů)
  • diskuse nad texty z povinné literatury, v kontextu další přečtené literatury (max. 30 bodů)
  • motivace ke studiu romistiky (max. 30 bodů)
    kritéria hodnocení motivace:
    • přesvědčivá motivace – důkladně promyšlená a odpovídající náplni studia programu na FF UK: 30–21 bodů
    • částečně přesvědčivá motivace – poměrně promyšlená a vcelku odpovídající náplni studia programu na FF UK: 20–10 bodů
    • nepřesvědčivá motivace – nedostatečně promyšlená a příliš neodpovídající náplni studia programu na FF UK: 9–0 bodů

Přijímací zkouška testuje základní obeznámenost s romskou tematikou na odborné i populárně naučné úrovni včetně romského kulturně-společenského dění v ČR i zahraničí, znalost kulturněhistorického kontextu a schopnost samostatného analytického, kritického myšlení. Hodnocena je také schopnost jazykové analýzy, aktivní znalost romštiny není předpokládána. Do hodnocení se promítá také motivace ke studiu (rozsah a hloubka zájmu o téma, informovanost o náplni studia zvoleného programu, zájem o konkrétní oblasti studia – např. jazykové, historické, sociálně antropologické, a obecná představa o profesním uplatnění). Seznam četby, který uchazeč u zkoušky odevzdá komisi, musí obsahovat texty uvedené jako povinné (vizte seznam povinné a doporučené literatury k přijímacím zkouškám).

Další požadavky ke zkoušce: seznam četby – odborná romistická literatura a romské memoráty dle jazykových schopností uchazeče (seznam se odevzdává komisi u ústní části zkoušky); výběr četby dle seznamu povinné a doporučené literatury
Seznam doporučené literatury: Seznam literatury je k dispozici na webu KSES.
Kurz pro uchazeče: Nekoná se.

Uplatnění absolventů bakalářského studia je široké, mimo jiné díky aktuálnosti tematiky a nedostatku kvalifikovaných romistů. Bakaláři romistiky mohou nalézt uplatnění především ve státní správě, v neziskovém sektoru, v humanitárních, lidskoprávních a charitativních organizacích na domácí i mezinárodní scéně, v romských i neromských médiích, v nakladatelských redakcích, v překladatelských a tlumočnických činnostech. Absolventi navíc vedle romštiny ovládají dva další světové jazyky a disponují obecnými analytickými dovednostmi, které uplatní všude tam, kde se vyžadují výborné komunikační schopnosti, analytické uvažování a kritická práce s informacemi.
Nadějní absolventi mohou pokračovat ve studiu romistiky v navazujícím magisterském studiu, které směřuje k dalšímu získávání a prohlubování teoretických poznatků, popřípadě pokračovat v magisterském studiu na jiném příbuzném oboru (lingvistika, sociální antropologie, historie, sociologie apod.). Absolventům je též otevřena možnost M.A. studia oboru Romani Studies, popřípadě jiného příbuzného oboru, i na některé ze zahraničních univerzit.

Renata Berkyová
Renata Berkyová je výraznou postavou romského kulturního a společenského dění. Pracuje na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, věnuje se tématu válečné a poválečné historie Romů v Československu v rámci týmu Pražského fóra pro romské dějiny. Je spoluautorkou dokumentárního filmu LETY (2019) k poválečné historii tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Podílela se na zpracování zadání architektonicko-krajinářské soutěže pro nový památník holokaustu Romů v Letech u Písku vyhlášené Muzeem romské kultury. Dlouhodobě spolupracuje v mediální a vzdělávací oblasti s organizací Romea, o.p.s., a internetovou televizí Romea TV, pravidelně píše komentáře a publicistické texty pro server romea.cz a Hate Free. Věnuje se také vlastní literární tvorbě – je držitelkou Literární ceny Mileny Hübschmannové za poezii, její básně byly publikované v časopisech PLAV (11/2011), Tvar (12/2013) i v zahraničí. Pravidelně se objevuje na literárních čteních a festivalech soudobé poezie.
Odkazy:

• Představení filmu LETY (2019, R. Berkyová, F. Bikár, V. Tokárová)
• Výběr z básní publikovaných v on-line čítárně nakladatelství Kher
• Rozhovor pro Radio Wave (ČRo) ke dni uctění památky obětí holokaustu
• Recenzovaný článek publikovaný v Bulletinu Muzea romské kultury (26/2017, str. 38-57): Obětujeme Romy ve prospěch vědy? Kritická reflexe pojmů „porajmos“ a „holokaust“ v diskurzu (nejen) romistické historiografie
• Komentář k seriálu České televize Most!

Saša Uhlová
Saša Uhlová patří mezi přední české novinářky. V současné době působí v internetovém deníku A2larm, pracovala také jako redaktorka internetového deníku Deník Referendum, podílela se na chodu mediálního serveru Romea.cz a byla redaktorkou měsíčníku Romano voďi. Počinem, který v nedávné době získal velký ohlas veřejnosti, je série reportáží Hrdinové kapitalistické práce z prostředí nízkopříjmových zaměstnání v různých částech ČR, publikovaných na stránkách deníku A2larm a později také knižně (Cosmopolis 2018). Za tuto práci získala Saša Uhlová Novinářskou cenu Nadace OSF za rok 2017 v kategorii nejlepší reportáž a Česko-slovenskou cenu veřejnosti.
Odkazy:

• Cyklus reportáží Hrdinové kapitalistické práce
• Dokumentární film Hranice práce (A. Rychlíková, 2017; Jihlava 2017 – Hlavní cena a Cena diváků)
• Apel DVTV
• Série textů o Romech pro Deník Referendum

Kromě výuky romštiny – nikde jinde v ČR ani v Evropě není možné se takto intenzivně a na vysokoškolské úrovni učit romsky – se pracovníci Semináře romistiky věnují podpoře romštiny jako menšinového jazyka: od realizace dialektologických a sociolingvistických výzkumů, přes přípravy publikací v romštině a podporu překladatelů z/do romštiny až po podporu využívání romštiny na základních školách, zejména na Slovensku, ale i v dalších evropských státech. Romisté se podílejí na vývoji on-line slovníků romštiny, z nichž velmi využívaným je unikátní slovník romských neologismů, založený na excerpci novinových romsky psaných textů publikovaných v ČR v posledních dvaceti letech. Podílejí se dále na vývoji výukových materiálů pro romštinu, jako je romská verze aplikace Quizlet. Dlouhodobě spolupracují s Radou Evropy na přípravě základních kurikulárních dokumentů pro výuku romštiny a její další podpory. Pracují i na vývoji konkrétních výukových materiálů ve spolupráci s rodilými mluvčími z České republiky. Spolupracovali také na vývoji unikátního atlasu centrální romštiny, podrobně mapujícího rozmanitost této dialektní skupiny romštiny, jejíž historické centrum leží právě na území Česka, Slovenska a Maďarska.
Od roku 2018 Seminář romistiky úzce spolupracuje s Muzeem romské kultury a potomky přeživších holokaustu Romů a Sintů z území českých zemí na budování památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Významně se též podílí na činnosti mezinárodní platformy Pražské fórum pro romské dějinys cílem podpořit historický výzkum zahrnující romské komunity a spoluutvářet veřejnou debatu o místu Romů v rámci dějin (evropského) společenství jako celku. Věnujeme se též zveřejňování rozhovorů s romskými pamětníky – viz například video záznamy vzpomínek olašských Romů (v romštině, s českými titulky) studentů, absolventů a pracovníků Semináře romistiky.
V minulých letech získaly velký ohlas veřejnosti dva cykly komiksů autorského týmu Ašta šmé (M. Hajská, M. Bořkovcová, V. Mašek) představující současné životy Romů z prostoru bývalého Československa (O přibjehi, 2010; Nejisté domovy, 2016). Jeden z komiksů cyklu Nejisté domovy – Nebuď jak gádžo – získal cenu Muriel 2017 za nejlepší komiksový scénář.