Den mladé vědy

Během Dne mladé vědy představí studenti bakalářských, magisterských a doktorských programů své výzkumné práce, které byly podpořeny studentským vědeckým stipendiem FF UK. Akce je ideální pro ty, kteří zvažují podání žádosti o podporu studentské vědecké činnosti (SVS) v příštím akademickém roce.


Zažádat o podporu SVS může student jakéhokoliv studijního programu vyučovaného na Filozofické fakultě UK. Téma projektu by se mělo týkat jeho závěrečné práce a částečně ji přesahovat. Studenti, kteří v soutěži s návrhem projektu uspějí, získávají od fakulty vědecké stipendium. Finanční podporu mohou využít ke zkvalitnění své práce, například mohou vyjet do vzdálených archivů, za odborníky ze zahraničních univerzit nebo odměnit účast respondentů ve výzkumu.

Zapojení studenti si často vůbec poprvé vyzkouší, co obnáší kompletní příprava vlastního vědeckého výzkumu. Vedle samotného bádání je nutné dodržet i všechny formální náležitosti (například pravidla pro psaní žádostí k projektu), což je cennou zkušeností v případě, že se student rozhodne vědecké dráze věnovat i do budoucna.

Během Dne mladé vědy pak mají studenti s nejlépe hodnocenými projekty možnost výsledky své práce prostřednictvím posterů prezentovat kolegům z akademické půdy i zájemcům z řad veřejnosti. Při přípravě posterů musí zajistit, aby se na jednu stránku vešly všechny podstatné informace sesbírané např. během několikaměsíčního výzkumu. Výklad by navíc měl mít srozumitelnou a přehlednou formu, aby mu porozuměl i laik.

Tento rok se sice potkáme pouze online, postery s výsledky zajímavých výzkumů na vás ale i tak budou čekat na webových stránkách fakulty. Navíc si můžete přečíst minirozhovory s úspěšnými žadateli o podporu SVS a autory letošních projektů.

Bc. David Sogel
student 2. ročníku navazujících magisterských programů Historie – hospodářské a sociální dějiny a Německý jazyk a literatura na Ústavu hospodářských a sociálních dějin a Ústavu germánských studií FF UK

Proč se zapojujete do Dne mladé vědy? Co vás motivuje k popularizaci vědy?

Do Dne mladé vědy jsem se zapojil se dvěma cíli. Tím prvním byla má snaha více se zabývat problematikou šlechty po vzniku Československé republiky, tedy především 20. lety v souvislosti s tzv. první pozemkovou reformou. Druhým důvodem byla s projektem spojená finanční podpora, která mi umožnila jít více do hloubky tématu a cestovat po různých regionálních archivech v rámci České republiky. Motivaci k popularizaci vědy obecně nacházím v mé aspiraci ukazovat a předávat nové skutečnosti, které naruší mnohdy černobílý pohled na minulost.

Můžete na základě vaší dosavadní zkušenosti shrnout, co jste si prozatím odnesl z práce na svém výzkumném projektu v rámci programu podpory studentské vědecké činnosti (SVS)?

Dosud jsem si odnesl mnohé. Předně je to množství probádaných a zpracovaných archivních materiálů. Vždy mě těší zkoumat prameny, které možná předtím nikdo neviděl. Dále jsem získal velmi příjemné zkušenosti díky spolupráci s mnoha institucemi, která byla bohužel přerušena v důsledku nouzového stavu vyvolaného pandemií viru Covid-19. Zásadní pro mě byla a je možnost vyzkoušet si opravdu vědecký život – pravidelně si stanovovat dny výzkumu, pak dny, kdy budu podněty zpracovávat a následně sepisovat. Proto bych vřele doporučil všem, kteří mají zájem v akademické dráze pokračovat, aby se zapojili do výzkumných projektů, které jim trochu změní pohled na vědecké fungování.

Jaké výzkumné téma představíte během DMV 2020?

Mé téma se týká hospodářské situace šlechty, která žila na území nově vzniklé Československé republiky po roce 1918. V projektu se zabývám především problematikou vztahu šlechty a první pozemkové reformy, která probíhala ve 20. a 30. letech minulého století a měla nesmírný vliv jak na hospodářskou, tak také politickou a sociální roli šlechty. Fakticky tak po několika staletích tato reforma společně se zákonem č. 61/1918 redefinovala pozice šlechty v rámci společnosti. Vybrané rody zkoumám skrze teorii (pojmy) Pierra Bourdieuho, slavného francouzského sociologa, který v druhé polovině minulého století definoval různé sociologické pojmy jako kapitál ekonomický, politický, kulturní, sociální, habitus či nová šlechta. Právě těchto pojmů a konceptů, které jsou s nimi spjaté, při své analýze využívám.

Téma navazuje na mé zkušenosti s průvodcovskou činností na zámku Ratibořice, kde jsem byl poprvé konfrontován s otázkou, jak probíhal život německé i české šlechty v období první republiky. Odpovědi, které jsem nalézal, byly často kusé, a proto jsem se rozhodl na podkladu pěti územně českých rodů – Auerspergů, Buquoyů, Czernínů, Metternichů a Schamburgů-Lippe – představit změny, které tato sociální skupina zažila a kterým se snažila i společnými silami čelit.

Co v souvislosti se studiem a kariérou plánujete do budoucna?

Mým cílem je co nejdříve dokončit magisterské studium. Kvůli aktuální situaci jsem byl nucen po uzavření archivů, jež jsem ještě potřeboval navštívit, přerušit psaní diplomové práce. Od září bych rád alespoň částečně učil na nějaké střední škole a zároveň pokračoval ve vědeckých projektech, ve kterých jsem jako externista angažován. Vědecká dráha a doktorské studium mě velmi lákají, nicméně se uvidí, jak se vyvine situace. Zatím jsem ale rozhodnutý si v roce 2021 podat přihlášku na doktorské studium na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Bc. Andrea Kretíková, MSc.
studentka navazující magisterské Psychologie na Katedře psychologie FF UK

Proč se zapojujete do Dne mladé vědy? Co vás motivuje k popularizaci vědy?

Akci vnímám jako příležitost popularizovat nejen moderní nástroje vědy, v mém případě mobilní aplikaci Nestresuju, ale také relativně nové odvětví psychologie – kyberpsychologii.

Můžete na základě vaší dosavadní zkušenosti shrnout, co jste si prozatím odnesla z práce na svém výzkumném projektu v rámci programu podpory studentské vědecké činnosti (SVS)?

Aplikace Nestresuju je výsledkem spolupráce multidisciplinárního týmu dvou zdánlivě odlišných oborů – humanitní psychologie a technického programování. Díky tomu jsem měla nejen možnost nahlédnout do praxe programátorství, ale také jsem si uvědomila nezbytnost vzájemné spolupráce při obdobných projektech pro zlepšení konečného produktu. Tak jako v psychologii, i při programování je potřeba myslet na individualitu jednotlivce a jeho jedinečnou zkušenost s cílovým produktem. Je zapotřebí v rámci možností flexibilně reagovat na potřeby klienta, respektive uživatele mobilní aplikace.

Jaké výzkumné téma představíte během DMV 2020?

Projekt, který představím, je zmíněná mobilní aplikace Nestresuju, která se zaměřuje na rozvoj kompetencí k lepšímu zvládání stresu. Společně s kolegy vytváříme ojedinělý nástroj, ke kterému přistupujeme metodologicky jako k psychologickému nástroji. Součástí naší studie tedy není pouze naprogramovat a otestovat funkcionality mobilní aplikace, ale zároveň v psychologické studii ověřit účinnost Nestresuju jako metody k rozvoji schopností uživatelů k řízení stresu.

Co v souvislosti se studiem a kariérou plánujete do budoucna?

Dále propojovat oblast psychologie a digitálních technologií nejen skrze vývoj kvalitních e-health nástrojů, ale také osvěty, edukace a poradenství v oblasti kyberpsychologické praxe.

Bc. Jan Čermák
student 1. ročníku navazující magisterské Skandinavistiky na Ústavu germánských studií FF UK

Proč se zapojujete do Dne mladé vědy? Co vás motivuje k popularizaci vědy?

Spatřuji v tom výbornou příležitost, jak se mohou studenti dozvědět o současném výzkumu v oborech, o něž by jinak často ani nezavadili, a třeba se i navzájem inspirovat v další práci. Mohou též od kolegů a vyučujících dostat užitečné rady. Zároveň celá akce poskytuje studentům dobrou praxi, kterou mohou později zúročit v další akademické činnosti, ať už jde o organizaci projektu, psaní abstraktů na konference nebo samotné vystupování na konferencích. Příznivé je dozajista i to, že se akce koná na domácí půdě.

Můžete na základě vaší dosavadní zkušenosti shrnout, co jste si prozatím odnesl z práce na svém výzkumném projektu v rámci programu podpory studentské vědecké činnosti (SVS)?

V rámci projektu jsem si podával přihlášky na tři lingvistické konference, z nichž jednou byla Linguistics Prague na FF UK a dvě byly zahraniční. Formát abstraktů se na každou konferenci znatelně lišil a obě zahraniční konference měly v podmínkách, že se s tématem příspěvku autor nesmí hlásit nikam jinam. To mě donutilo analyzovat data o něco víc a svým způsobem i zaimprovizovat. I když můj projekt nakonec v zahraničí přijat nebyl, vnímám to jako dobrou průpravu do budoucna.

Jaké výzkumné téma představíte během DMV 2020?

Mým tématem je distinktivní kolexémová analýza švédských komitativních frází uvozených předložkou med, tedy „s“, a tillsammans med, tedy „spolu s“, a to v kolokaci se slovesy. Zajímalo mě, zda jsou některá slovesa silněji přitahovaná k med či k tillsammans med. Projektem rozvíjím téma své bakalářské práce. Bohužel jsem zvolil špatnou manipulaci s daty, přesto se však ukázaly některé zajímavé výsledky, totiž že slovesa nejsilněji přitahovaná k samotnému med jsou často taková, jež komitativní frázi vyžadují coby slovesný argument.

Co v souvislosti se studiem a kariérou plánujete do budoucna?

V současnosti pokračuji magisterským studiem Skandinavistiky, ke které bych příští rok rád přidal Obecnou lingvistiku. Lingvistika mě velmi zajímá, zatím však nemám úplně jasno v tom, čemu bych se chtěl věnovat. V minulých dvou semestrech jsem několika semináři objevil starou češtinu, která mě nadchla, a rád bych se v dalším výzkumu věnoval jí. Mimo to mě moc baví i hudba, proto jsem začal studovat hru na violu na pražské konzervatoři.

Bc. Petra Šantorová
studentka 3. ročníku navazujících magisterských programů Lusobrazilská studia a Překladatelství: čeština – francouzština na Ústavu románských studií a Ústavu translatologie FF UK

Proč se zapojujete do Dne mladé vědy? Co vás motivuje k popularizaci vědy?

Téma, které jsem si vybrala pro svou diplomovou práci, mě nadchlo a představit jej kolegům z fakulty a případně i širší veřejnosti mi přišlo jako skvělý nápad. Vidím v tom velký přínos pro obě strany. Zatímco já získám zpětnou vazbu na výzkum a na srozumitelnost své prezentace, posluchači si odnesou nové poznatky z jim méně známého oboru.

Můžete na základě vaší dosavadní zkušenosti shrnout, co jste si prozatím odnesla z práce na svém výzkumném projektu v rámci programu podpory studentské vědecké činnosti (SVS)?

V rámci svého projektu jsem se naučila pracovat s nejrůznějšími typy zdrojů. Bádání mě zavedlo do několika českých knihoven a do Památníku národního písemnictví, kde jsem měla možnost nahlédnout do korespondence významných českých autorů.

Jako největší přínos pro svůjvědecký rozvoj však vnímám výzkum v zahraničí a účast na zahraniční studentské konferenci. Ještě na začátku února letošního roku se mi podařilo vycestovat do Portugalska, kde jsem měla možnost seznámit se s několika odborníky na portugalskou a brazilskou literaturu, kteří mi poskytli cenné konzultace. Taktéž jsem v Portugalsku navštívila několik knihoven, kde jsem se věnovala studiu teoretických publikací. Na začátku května jsem se potom se svým příspěvkem zúčastnila studentské videokonference „Vozes nas margens“, kterou pořádali kolegové z Institutu iberských a iberoamerických studií na Varšavské univerzitě. Tato zkušenost pro mě byla velmi motivující, protože můj příspěvek sklidil úspěch a získala jsem několik tipů na nové zdroje.

Jaké výzkumné téma představíte během DMV 2020?

Zabývám se dějinami českého překladu z portugalštiny. Ve svém projektu se věnuji období od roku 1898 do roku 1948, tedy nejstarším knižním překladům z portugalské a brazilské literatury. Cílem výzkumu je zpracovat co nejucelenější obraz těchto dějin zahrnující informace o překladech, překladatelích, jimiž byly i významné osobnosti české literární scény daného období (např. Jaroslav Vrchlický, Arnošt Procházka a Rudolf J. Slabý), jejich překladatelských metodách, recepci děl v českém literárním prostředí atd.

Když jsem si téma vybírala, doufala jsem, že se mi podaří objevit i nějaké úplně nové informace. Měla jsem štěstí a opravdu se mi podařilo odhalit několik doposud neznámých skutečností.

Co v souvislosti se studiem a kariérou plánujete do budoucna?

Před několika týdny jsem si podala přihlášku na doktorské studium. Pokud se mi podaří úspěšně projít přijímacím řízením, budu studovat obor Románské literatury.