Den latiny 2019

Ústav řeckých a latinských studií FF UK si dovoluje pozvat zejména studenty gymnázií a jejich profesory, ale i ostatní zájemce o antiku, latinský středověk i novověk na osmý Den latiny, který se bude konat ve čtvrtek 28. listopadu 2019 v hlavní budově FF UK, náměstí Jana Palacha.

Program

10.00   Velká aula FF UK, m. č. 131    Zahájení

10.20   Velká aula FF UK, m. č. 131    Jan Kalivoda: Na okraji textu

Přežití antických literatur do moderní doby nebylo v otřesech konce starověku samozřejmostí. Spíše bylo zázrakem, jemuž pomáhaly generace slavných i bezejmenných učenců a písařů. Přednáška je věnována jejich dílu a památce.

 

místnost 11.30–12.15 13.15–14.00 14.15–15.00

 

131

 

Michal Skřejpek: Jak se v Římě soudilo aneb Efektivita soudního řízení ve starověkém Římě

Soukromé a trestní řízení v antickém Římě. Zvláštnosti soudní organizace a výkonu soudnictví. Bylo starořímské soudnictví efektivnější než dnešní?

 

 

Pavel Titz: Pompeje. Jak město žilo, zemřelo a zase vstalo z mrtvých

Přednáška přiblíží současný stav poznání antického města a také způsoby jeho poznávání v minulosti i současnosti. Jedinečně dochovaný celek nabízí množství úchvatných detailů, díky nimž vystupují ze zapomnění jednotlivci s jejich jmény, rodinami i zaměstnáním.

 

 

Sylva Fischerová: Hippokratova Přísaha

Hippokratova Přísaha je jedním z nejvlivnějších a zároveň nejmysterióznějších textů starověku. Cílem přednášky je představit současné názory na její původ a charakter, na osobu jejího autora i na způsob, jakým je začleněna do současných sponzí budoucích lékařů v České republice.

 

 

104

 

Daniela Urbanová: Magie ve službách lásky a nenávisti

Přednáška přiblíží magické praktiky, které měly antickému člověku pomoci v životních nesnázích. Jedná se především o olověné tabulky popsané např. milostnými kouzly pro případy neopětované lásky nebo kletbami, které měly umlčet protivníky u soudu, zajistit výhru při dostizích v cirku nebo pomoci najít neznámého zloděje.

 

 

Naďa Profantová: Antika a Byzanc v umění raného středověku jako odlesk luxusu

Nejen na území římské říše, ale i v našich zemích se na výrobcích z 8.–10. století setkáváme s antickými motivy odkazujícími na antickou mytologii či symboly moci. Podívejme se na složité proměny motivů i neobyčejnou stálost jiných, které nám pomáhají pochopit barbarizovaný svět na okraji „civilizace“.

 

 

Ivan Prchlík: Antické motivy v pop music 60. let – Caesar a Kleopatra

Zatímco 60. léta jsou symbolem vzpoury proti establishmentu, zájem o antiku je s rebelantstvím spojován málokdy. Přesto hudebníci 60. let s oblibou využívali ve svých textech motivy či postavy antických dějin. Několik kousků stojí za poslech i následné rozšíření obzorů, pokud jde o skutečného Caesara a Kleopatru.

 

 

200

 

Marcela Slavíková: Hudba starověkého Řecka a Říma

Co víme o antické hudbě? Jak o ní vůbec můžeme něco vědět, když nemáme žádné zvukové záznamy? Znal starověk noty? Prameny poznání starověké hudby s bohatou obrazovou a zvukovou dokumentací.

 

 

Konstantinos Tsivos: Antické dědictví Řeků a jeho stopa v řeckém nacionalismu

Proudí v žilách současných Řeků stejná krev jako těch antických? Jak slavná minulost ovlivnila národní identitu Řeků a jak se dědictví antiky projevuje v řeckém nacionalismu?

 

 

Bořivoj Marek: Přírodní katastrofy a podivné úkazy v dějinách Říma

Pozdněantický dějepisec Paulus Orosius ve svém díle barvitě líčí všelijaká přírodní neštěstí, která stíhala Římany v průběhu staletí, a často připojuje i popisy podivných úkazů, které jim předcházely. V přednášce vyložíme, proč tak činí a co za nimi podle něj stojí.

 

 

300

 

Iva Adámková: Jeruzalém, Řím, Santiago – poutě ve středověku

Proč se lidé vydávali na poutě a jaké nástrahy jim hrozily? Jak se na ně připravoval král, šlechtic a běžný věřící? Odkud se tyto informace můžeme dozvědět?

 

 

Václav Žůrek: Antika snadno a zábavně, například skrze šachy

Antika zajímala i fascinovala středověké studenty i vzdělance, kteří ovšem často hledali snadnou cestu pro své poučení. Velký čtenářský úspěch měly proto výbory stručných životopisů či moralizující sbírky exempel. V jedné z nich autor využil pravidla šachové hry, aby mohl vyprávět příběhy starověkých filozofů a vládců.

 

 

Lucie Doležalová: Paměť ve středověku

Jak se liší středověké rady ke zlepšení paměti od těch dnešních? Je lepší si postavit paměťový palác, nebo si dát do pokoje velké zrcadlo, hodně pít a pořádně se vyspat?

 

 

301

 

Michal Ctibor: Aenéás v podsvětí (Šestý zpěv Vergiliovy Aenéidy)

Nebohý Aenéás má po sedmi letech už dost bloudění Středomořím, a navíc trpí nočními můrami: zjevuje se mu přízrak mrtvého otce a velí mu navštívit podsvětí. Ale jak se tam dostat? A co tam uvidí? A co je nejdůležitější: pochopí vůbec něco?

 

 

Martin Bažil: Obrazy mluvící ve verších. Antická figurální poezie 

Nejen moderní avantgardní básníci, ale i ti helénističtí a pozdněantičtí věděli, že zapsaná poezie (na rozdíl od ústně tradované) může ke zvuku veršů přibrat i jejich tvar a stát se obrazem, výtvarnou koláží z písmen a slov.

 

 

Eliška Poláčková: Od Plauta k Donutilovi a zpět k římské komedii

Víte, co se stane, když se vychytralý otrok z římské palliáty zatoulá do Itálie 15. století? Vznikne postava Harlekýna z komedie dell‘arte – a také hvězdná role Miroslava Donutila, Truffaldino ze Sluhy dvou pánů.

 

 

317

 

Ján Bakyta: Dědictví latiny v řecky mluvícím světě

Latina na východě římského imperia byla sice oficiálním a prestižním jazykem, ale její rodilí mluvčí zde téměř chyběli. Jak zde, ve východořímské (byzantské) říši, přežívala na konci antiky a v raném středověku?

 

 

Václav Marek: Římské silnice aneb Všechny cesty vedou z Říma

Jak vládnout světové říši? Postavte všude co nejvíc opravdu dobrých silnic. Některé pak vydrží i dva tisíce let…

 

 

Jan Souček: Periklova doba

„A tak byla v Athénách podle jména demokracie, ve skutečnosti však vláda prvního občana…“ (Thúkýdidés, Historiae II,65,9)

 

 

Týmová studovna

 

Bořivoj Marek: Latina v digitálním věku

Informační seminář pro vyučující, na němž představíme některé internetové pomůcky, zajímavé weby, materiály a multimediální nástroje, které lze využívat při výuce latiny.

 

 

Nikola Filipová: Alea iacta est!

Římané byli stejně vášnivými hráči deskových her jako my. Připomínaly jejich hry spíše šachy nebo Člověče, nezlob se? Pojďme si společně zahrát jednu z nich.

 

 

 

Po přednáškovém bloku následuje od 17:00 v budově Arcibiskupského gymnázia (Korunní 586/2, Praha 2) představení hry Tita Maccia Plauta Curculio aneb Darmojed v podání studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.