Archiv

Z hlediska smyslu… Émile Benveniste a zrod strukturalismu

Kniha Z hlediska smyslu… Émile Benveniste a zrod strukturalismu je monografickou studií životní dráhy Émila Benvenista (1902-1977) skrze pojem smyslu (sens). Za použití metodologických postojů vyvinutých K. Koernerem se věnuje teoretickým východiskům Benvenistova myšlení v pařížské škole (A. Meillet a M. Bréal), pražské škole (R. Jakobson a V. Skalička) a kodaňské škole (texty z roku 1939). Následně se […]

Katalog 2018/2019

Vyšel aktualizovaný katalog publikací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (Katalog 2018/2019). Najdete v něm novinky i připravované tituly v jednotlivých fakultních edicích, informace o nové ediční řadě Medium či o e-knihách a časopisech vydávaných Vydavatelstvím FF UK.

Praindoevropština I, II

Monografie Praindoevropština I, II Jana Bičovského představuje v prvním svazku syntézu současného stavu bádání indoevropské srovnávací jazykovědy v podobě mluvnice rekonstruovaného indoevropského prajazyka, přičemž reflektuje nejnovější poznatky a teorie, včetně autorových, a zasazuje praindoevropštinu jakožto jazyk do kontextu současné synchronní i diachronní typologie. Druhý svazek doplňuje samotnou mluvnici dalším aparátem, a to jednak uvedením do historie a metod indoevropeistiky, […]

Když ruce mluví

Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky Když ruce mluví. Gesto a znakový jazyk v dějinách západního myšlení interpretuje některé – zejména filosofické – texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka. V úvodu se zabývá některými metodologickými nesnázemi, které takový projekt nevyhnutelně obnáší, především složitým vztahem mezi gestikulací a znakovým jazykem. Až […]

Popis staročeské apelativní deklinace

Práce Popis staročeské apelativní deklinace přináší explicitní popis staročeské (zhruba 1300-1500) apelativní deklinace, který může sloužit jako základ pro automatické generování tvarů spojených s morfologickými charakteristikami a lemmatem. Tyto tvary mohou být poté využity pro přiřazování morfologických kategorií (rodu, čísla a pádu) a lemmatu k tvarům vyskytujícím se v elektronizovaných transkribovaných staročeských textech. Jako východisko popisu slouží historické […]

Literární onomastika. Antroponyma

Monografie Žanety Dvořákové Literární onomastika s podtitulem Antroponyma si klade za cíl komplexní představení dosavadních teoretických a metodologických přístupů k literárním vlastním jménům a především rozšíření poznatků o literárních antroponymech. Výzkum se opírá o metodologicko-teoretické poznatky, k nimž domácí i zahraniční literární onomastika ve svém vývoji dospěla, zároveň vychází z nejnovějších poznatků obecné onomastické teorie. Je založen na analýze literárních […]

Alena Macurová: Komunikace v textu a s textem

Publikace Komunikace v textu a s textem představuje celoživotní vědecké dílo bohemistky Aleny Macurové, která zásadním způsobem přispěla k rozvoji stylistiky a široce chápané teorie textu a komunikace a která je v českém kontextu navíc zakladatelkou lingvistiky znakových jazyků, především co se týče českého znakového jazyka, a výzkumu komunikace českých neslyšících vůbec. Soubor studií, původně uveřejněných v letech 1974 až 2014, […]

Kontextové faktory ve vývoji gramatických kategorií

Publikace Mirjam Fried Kontextové faktory ve vývoji gramatických kategorií představuje první systematický rozbor funkčního vývoje staročeských participií přítomných složených. Podrobná kvalitativní analýza, podepřená i kvantitativními pozorováními jejich distribuce v konkrétních kontextech, vychází z autentického textového materiálu a zaměřuje se na vztah mezi predikativní a atributivní funkcí. V centru pozornosti jsou principy vzájemného přizpůsobování mezi morfosémantickou strukturou dané jednotky a […]

Když začínáme mluvit

NOVINKA * Lucie Saicová Římalová: Když začínáme mluvit. Lingvistický pohled na rané projevy česky hovořícího dítěte ( FF UK, Praha 2013, ISBN 978-80-7308-482-0, 218 s., česky, 199 Kč) * Publikace zkoumá tzv. jednoslovné období osvojování jazyka dítětem, kterému zatím nebyla v češtině věnována větší pozornost. Sleduje, jaké prostředky dítě ve věku 12-18 měsíců užívá při komunikaci s blízkými dospělými a jak se repertoár těchto prostředků proměňuje. Zabývá se prvními signály gramatiky – spojováním prostředků různého druhu, prvními projevy ohýbání slov, vyjadřováním záporu -, ale také tím, jak se projevy dítěte zapojují do širšího kontextu dialogu a odkazů na texty různého typu. Práce vychází z autorčina dlouhodobého výzkumu komunikace česky hovořících dětí s blízkými dospělými v přirozeném prostředí.