Doporučení k praxi

Úvod

V souvislosti s vyhodnocováním oznámení podávaných ombudskanceláři se pravidelně vyskytuje téma střetu zájmů a kvazi konsensuálních vztahů. V tomto textu představuje ombudskancelář FF UK (dále i OK) rizika spojená se střetem zájmů, který tvoří blízké vztahy na pracovišti a při studiu pokud jsou dané osoby v rámci FF UK v hierarchickém postavení a nekonsensuálních a kvazi konsensuálních vztahů. OK dále formuluje konkrétní doporučení k nakládání s uvedenými vztahy.

Shrnutí

1. Zákon o vysokých školách stanoví v § 1, písm. d), že vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že prosazují uplatňování rovného přístupu k právům a usilují o odstranění znevýhodnění a vyrovnání příležitostí znevýhodněných osob.
2. Antidiskriminační zákon (dále i ADZ) stanoví v § 1, odst. 1, písm. e) a odst. 3, že blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, a že fyzická osoba má právo v právních vztazích, na které se ADZ se vztahuje, na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována.
3. ADZ v § 2 odst. 2 uvádí, že diskriminace je přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. ADZ v § 4 odst. 1 uvádí, že obtěžováním se rozumí nežádoucí chování související s diskriminačními důvody, např. pohlavím, jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí a v § 4 odst. 2 uvádí, že sexuálním obtěžováním se rozumí obtěžování, které má sexuální povahu.
4. Trestní zákoník (dále i TZ) v § 185, odst. 1 (znásilnění) stanoví, že kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží, kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
5. TZ v § 185a, odst. 1 (sexuální útok) stanoví, že kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná jiný pohlavní styk než uvedený v § 185, kdo jiného donutí k jinému pohlavnímu styku než uvedenému v § 185 s jinou osobou, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo kdo k takovému činu nebo chování zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
6. TZ v § 186, odst. 1 (sexuální nátlak) stanoví, že kdo přiměje jiného k pohlavnímu styku, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování zneužívaje jeho tísně, závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti.
7. Etický kodex UK (dále i EK UK) část 1, odst. 6-10, 14, 15, 17 a 18 a část 2, odst. 1 a 2 stanoví, že:
   • členstvo akademické obce dodržuje zákony ČR a ostatní právní předpisy, jakož i vnitřní předpisy Univerzity Karlovy (dále i UK) a jejích součástí, ctí UK a svým jednáním se nedopouští ničeho, co by mohlo poškodit její dobré jméno. Je si vědomo toho, že ji svým vystupováním, chováním a působením reprezentuje navenek,
   • členstvo akademické obce ctí mravní principy a zásady, dodržuje EK UK a základní pravidla slušného chování, členstvo akademické obce respektuje lidská práva a základní svobody, mezi nimiž na předních místech stojí právo na život a zdraví, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti a snaží se předcházet jednání, jež by tato práva a svobody porušovalo, ctí zásady kolegiality a akademické spolupráce a vůči členům*kám akademické obce i ostatním zaměstnaným osobám nevyvíjí nevhodný či nemístný nátlak.členstvo akademické obce odmítá diskriminaci na základě rasy, etnického původu, národnosti, ideologie, náboženského vyznání, víry, světového názoru, věku, pohlaví, sexuální orientace, fyzického handicapu, jazyka, sociálního původu nebo majetkových poměrů. Vůči všem jedná s respektem, bez ohledu na sociokulturní odlišnosti.
   • Dodržuje princip rovného přístupu a rovných příležitostí. Odmítá jakoukoliv formu sexuálního obtěžování,členstvo akademické obce chrání poslání UK, nenadřazuje nad ně své soukromé zájmy, varuje se střetu zájmů a v případě, že taková situace nastane, ji vhodným způsobem oznámí.
     • akademický*á i vědecký*á pracující jedná se studujícími čestně, spravedlivě, kolegiálně a otevřeně, nedopouští se osobního ponižování, nemorálního chování a nátlaku a svým chováním jde studujícím příkladem.
8. EK UK zavazuje svými ustanoveními jak vyučující a další zaměstnanectvo, tak studující.
9. Za dodržování právních předpisů, vnitřních předpisů UK a vnitřních předpisů fakulty, opatření rektora a děkana odpovídají děkance*ovi vedoucí základních součástí fakulty (čl. 18 odst.3, Statutu FF UK).
10. Osoby mají na pracovišti nebo při studiu formální vztahy, typicky kolegyně-kolega, studující navzájem, vyučující–studující, nadřízený*á–podřízený*á. Pokud existuje nebo existoval mezi danými osoba i jiný (blízký) vztah, může jít o střet zájmů. Blízkými vztahy na pracovišti nebo při vzdělávání jsou např. vztah příbuzenský, partnerský, intimní, přátelský, obchodní či externí zaměstnanecký či jiný blízký vztah. (Etický kodex FAMU)
11. Střet zájmů je dán vždy, pokud jsou osoby v blízkém vztahu rámci práce nebo studia v hierarchickém postavení. Střet zájmů zavdávají důvod k pochybnostem o objektivitě, nestrannosti a rovném přístupu. (Etický kodex FAMU)
12. Hierarchické postavení znamená, že mezi danými osobami existuje nerovnost pramenící z formálně rozdílného postavení, typicky vyučující–studující, nadřízený*á–podřízený*á, kdy osoba ve vyšším postavení má možnost mít vliv na postavení druhé osoby. Nemusí se jednat vždy jen o osoby z jedné katedry, ústavu, oddělení nebo pracoviště. Vlivný zaměstnanec*kyně může svým působení zjednat výhody nebo i nevýhody osobám v blízkém vztahu napříč působištěm.
13. Střetu zájmů je třeba předcházet, členstvo akademické obce se ho má vyvarovat a pokud vznikne nebo existuje, má jej vhodným způsobem jej oznámit. Konkrétní pracoviště FF UK má následně povinnost střet zájmu řešit, protože představuje riziko porušení povinnosti rovného zacházení se zaměstnanectvem nebo se studujícími.
14. Střet zájmů má i další negativní dopady jako je například vznik závislosti, omezení svobodného souhlasu, nerovné podmínky pro ostatní a oslabení důvěry v instituci či kolektiv. Pokud je blízký vztah tajen, přináší to nejistotu celému působišti.
15. Pokud je mezi osobami v blízkém vztahu intimní nebo partnerské povahy rozdíl v mocenském postavení, existuje vyšší riziko, že se může jednat o nekonsensuální nebo kvasi konsensuální vztah. Tyto vztahy ve svých konkrétních projevech mohou být mimo představování střetu zájmů také nezákonné nebo dokonce trestné. Fyzickým násilím vynucený sexuální kontakt je trestný, trestní zákoník postihuje také sexuální kontakty vynucené slovními pohrůžkami či proběhnuté zneužitím bezbrannosti oběti (hluboký spánek, ovlivnění léky či návykovou látkou, nízký věk oběti, fyzický či mentální hendikep, ochromení silným stresem nebo překvapením (tzv. zamrznutím).
16. Kvazi konsensuální vztahy jsou vztahy, ve kterých mezi osobami v nich zúčastněnými existuje výrazná míra nerovnosti pramenící z formálně rozdílného postavení a závislosti, typicky vyučující–studující, nadřízený*á–podřízený*á a osoba ve vyšším postavení má možnost mít vliv na postavení druhé osoby. V rámci kvazi konsensuálního vztahu je možnost svobodně rozhodovat o svém jednání oslabena nerovností moci, ekonomickou a/nebo emoční závislostí nebo podřízeným postavením. Trestný je pohlavní styk ve smyslu zásahu do intimní sféry v tom nejširším slova smyslu, pokud se jej dopustí pachatel*ka, který*á zneužije závislosti oběti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu (trestný čin sexuálního nátlaku).
17. Kvazi konsensuální blízké vztahy osob ve rozdílném hierarchickém postavení, stejně jako ty, které jsou konsensuální nebo dokonce nekonsensuální, konstituují střet zájmu dle EK UK. Střet zájmu ohrožuje nejen osoby v stávajícím nebo bývalém blízkém vztahu, ale také další osoby, kolektivy studujících, kolektivy jednotlivých kateder a ústavů, ale také pospolitost fakulty jako celku.

Doporučení

1. Není třeba a není možné zakazovat lásku (omnia vincit amor). Je však třeba předcházet vzniku střetu zájmů, jako faktoru, který narušuje sociální bezpečí, a to nejen účinným řešením v konkrétních situacích, ale také poctivou prevencí spočívající ve vzdělávání, informování a přihlášení se k hodnotám budování férového prostředí pro všechny ze strany vedení FF UK a jejích vedoucích pracujících.
2. Vyučující jsou vůči studujícím a vedoucí pracující vůči podřízeným ve vlivové pozici. Každá osoba ve vlivové pozici by se měla ujistit, že z její strany nedochází ke zneužívání moci. Všechny osoby v rámci FF UK vážou pravidla týkající se prevence sexuálního obtěžování a zneužití autority. Osoba ve vlivové pozici má odpovědnost za rovné zacházení a předcházení vzniku střetu zájmů, nemá možnost vzniku blízkého vztahu vyhledávat ani jej iniciovat.
3. Studující i zaměstnané osoby jsou vázány EK UK a obecně si musí být vědomy toho, že střet zájmů v rámci FF UK je nežádoucí a pokud vznikne, musí být oznámen nejbližší nadřízené osobě, v případě potřeby konzultován s ombudskanceláří, a aktivně řešen.
4. V případě existence střetu zájmů je žádoucí, aby negativní dopady zvoleného řešení tížily osobu ve vyšším vlivovém postavení (tato osoba např. přechází na jiné působiště, odchází z vedoucí pozice, přerušuje výuku studujících v dané studijním programu, samozřejmostí je bezodkladné odstoupení z jakékoliv hodnoticí nebo rozhodovací pravomoci vůči druhé osobě jako je např. vedení prací nebo zkoušení. Toto minimální řešení bývá ale zpravidla nedostatečné, vliv se může projevovat nadále nepřímo.).
5. Při řešení střetu zájmu je třeba zohledňovat specifika konkrétního blízkého vztahu a postavení daných osob v něm, ale také širší kontext existence daného střetu zájmů. Je třeba citlivě zkoumat dopad zvolených řešení na pracovní i studijní kolektivy. Je žádoucí transparentnost a vyhodnocení, zda zvolené řešení je srozumitelné a přijímané nejen osobami ve střetu zájmů, ale i ostatními osobami střetem zájmu dotčenými.

Závěr

Střet zájmu a mocenská povaha vztahů v akademickém prostředí představují komplikované situace, které mohou přinášet nerovné zacházení a dopadat negativně nejen na osoby, kterých se dotýká, ale i na studijní a pracovní kolektivy. Tento text přináší stručná doporučení, jak v případě existence střetu zájmů postupovat. Zdůrazňuje odpovědnost osoby ve vyšším hierarchickém postavení za vznik a řešení střetu zájmů.

Kompletní doporučení naleznete ke stažení zde.