Vyšla nová kolektivní monografie akademiků z FF UK Optimální cenzurou bude kádrová politika

Kolektivní monografii s podtitulem Tisková politika v období tzv. normalizace 1968–1989 editovali dr. Petr Andreas z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a dr. Martin Štefek z Ústavu politologie FF UK. Kniha komplexně pojednává o tiskové politice v českých zemích v období tzv. normalizace.

Autoři analyzují politické koncepce a přístupy ústředních politických a úředních orgánů vůči periodickému tisku, a to v obsahové (cenzura a propaganda), personální (kádrová politika) i materiální rovině (centrální plánování ekonomiky). V publikaci se pokusili odhlédnout od moralizujícího přístupu k cenzuře, který se praktikoval – kromě předlistopadové doby – hlavně v devadesátých letech. „Také jsme nevykládali cenzuru na základě jejích vnějších projevů, na které byla odkázána většina autorů, kteří o ní psali bez hlubší znalosti archivů. Její fungování vysvětlujeme zevnitř, na základě zadání politického vedení státu, podnětů od dalších státostranických orgánů a vnitřní logiky jejího fungování,“ popisuje jeden z autorů dr. Petr Andreas.

Pomocí intenzivního studia archivních pramenů se autoři zaměřují na zachycení dynamiky a funkcí institucionálních struktur zasahujících do systému informování – aparátu Komunistické strany Československa, cenzurních orgánů (ČÚTI, FÚTI) a bezpečnostních složek v letech 1968 až 1989. Publikace se tak zabývá dynamikou relativně dlouhého období. Mapuje znovuzavedení cenzury po roce 1968, konsolidací tiskové politiky v rané fázi normalizace a určité uvolnění v době takzvané přestavby. „Jedná se patrně o první popsání fungování širokého institucionálního rámce systému informování tehdejšího Československa. Zejména činnost ČÚTI dosud nebyla podrobně studována,“ dodává druhý autor dr. Martin Štefek.

Informace vydávané v periodikách této doby se lišily od ostatních médií, jako byla televize nebo rozhlas. „Noviny – na prvním místě Rudé právo, ale polovina titulů byla stranická – byly tradičním informačním kanálem KSČ, také kvůli generační zpozdilosti stranického vedení. Informace v nich byly předkládány i vnímány jako autoritativní a prvotnější a autentičtější než v ostatních médiích,“ vysvětluje dr. Adreas. „Zejména stranický tisk plnil funkci jakési ‚vnitrostranické informace‘. Tiskovou politiku v knize pojímáme mimo jiné jako (meta)politiku, jež byla důležitou součástí realizační fáze složitého politického procesu,“ uzavírá dr. Štefek.

Publikaci si můžete zakoupit v nakladatelství Akademia.


Související články