Nejprve bude výstava instalována na prostranství mezi starou a novou budovou pražského Národního divadla (6.–23. listopadu 2014), poté na náměstí Jiřího z Poděbrad (24. listopadu – 31. prosince 2014). Připravily ji Ústav pro studium totalitních režimů, společnost Post Bellum, Praha 3, Filozofická fakulta UK a Národní divadlo.
Výstava se snaží zakotvit přelomové události roku 1989 do kontextu střední Evropy. V tom také bude trochu nová: v minulých letech se sice objevily mnohé reflexe i vzpomínky na nejrůznější aspekty 17. listopadu 1989, ale tentokrát se pořadatelé soustředili právě na kontext. Československo v roce 1989 totiž nebylo izolovaný ostrov, ve kterém by se odehrála nějaká náhodná změna. Naopak, po celá desetiletí bylo součástí východního bloku, jehož rozpad byl spojen s osudy jednotlivých zemí. To by mělo být pro soudobý český pohled důležité.
Výstava tedy nabídne souvislosti procesu pádu železné opony v prostředí Maďarska, Polska, Československa či Německé demokratické republiky. Autoři zvolili několik přístupů. Chtějí zachytit aktuální pohled na společenské vnímání událostí roku 1989 v zemích střední Evropy, a to ve vzájemném srovnání. Dále se snaží představit zlom dějin v roce 1989 ve čtyřech zemích a v pěti prostředích (české a slovenské totiž bude pojato zvlášť). Věnují se také osudům odvážných bojovníků proti režimům – opět ve čtyřech zemích – a nakonec dopřávají i jakýsi interaktivní prostor návštěvníkům, kteří budou moci vyjádřit názor na otázku: „Co je pro mě revoluce 1989“.
Osobnosti, které výstava představí, jsou zároveň nominovány na prestižní evropské Ceny Paměti národa, mezi nimiž jsou i čtyři Češi. Na webu www.memoryofnationsawards.eu mohou lidé vkládat ocenění nominovaným osobnostem a sdílet jejich příběhy na sociálních sítích. Dvě desítky nominovaných osobností z Čech, Polska, Slovenska, Německa a Maďarska spojuje aktivní odpor proti komunistickému nesvobodnému režimu. Ceny budou předány 17. listopadu v Národním divadle v Praze v přímém přenosu České televize.
