Nová platforma si klade za cíl sdružovat kognitivní lingvisty, kteří se zabývají češtinou a českým znakovým jazykem. Jejím smyslem je prostřednictvím pravidelných konferencí a workshopů prohlubovat komunikaci mezi pracovišti a jednotlivci, kteří na jazyk nahlížejí právě z kognitivní perspektivy. Ustavující konference nové asociace se bude konat v roce 2019 v Praze.
Česká asociace kognitivní lingvistiky (Czech Association for Language and Cognition, CALC) je po vzoru jiných národních asociací ve Francii, Španělsku, Německu, Velké Británii, Polsku či skandinávských zemích přidružena k zastřešující Mezinárodní asociaci kognitivní lingvistiky (International Cognitive Linguistics Association). „Asociace usnadní zapojení našich badatelů do mezinárodního výzkumu, přispěje k rozvoji mezinárodní spolupráce a tak také posílí domácí výzkum na poli kognitivní lingvistiky,“ říká Mirjam Friedová, ředitelka Ústavu obecné lingvistiky FF UK, která stojí v čele pětičlenného výboru České asociace.
Myšlenka založit CALC podle místopředsedkyně asociace Evy Lehečkové z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK vznikla teprve před rokem: „Současná předsedkyně Mezinárodní asociace kognitivní lingvistiky Barbara Dancygier se na nás obrátila v roce 2017 během mezinárodní konference kognitivní lingvistiky v estonském Tartu, zda bychom nechtěli založit i českou národní asociaci. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu českých lingvistů zajímajících se o různé proudy kognitivní lingvistiky najednou nebyl jediný důvod říci na tuto nabídku ne.“
Dalšími členy výboru jsou Masako Ueda Fidler z Brownovy univerzity v USA, Michaela Martinková z olomoucké Univerzity Palackého a Irena Vaňková z Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK. Právě díky soustavné organizační, publikační a editorské činnosti paní docentky Vaňkové v předchozích desetiletích nemusí Česká asociace kognitivní lingvistiky začínat v bodě nula, ale má na co navazovat.
Kognitivní lingvistika se rozvíjí již více než čtyři desetiletí, a to jak v USA, kde vznikla, tak v dalších zemích včetně Evropy. Přistupuje k jazyku nikoli jako k autonomnímu symbolickému systému, nýbrž jako k jedné z lidských kognitivních schopností fungující v úzkém vztahu s dalšími funkcemi lidské kognice, například pamětí, vnímáním, orientací v prostoru či emocemi. Vedle kognitivní psychologie, kognitivní neurovědy či kognitivní informatiky tvoří součást interdisciplinární kognitivní vědy.
Stanovy asociace, aktuality a informace o členství je možné nalézt na webových stránkách.
Petr Kukal, mluvčí FF UK
