Academia Europaea má novou členku z FF UK. Stala se jí dr. Lenka Hlávková z Ústavu hudební vědy

Na základě nominace zahraničních kolegů byla PhDr. Lenka Hlávková, Ph.D., přijata za členku prestižní evropské vědecké asociace Academia Europaea. V rozhovoru hovoří o tom, co takové členství obnáší i jakými výzkumnými projekty se v současnosti zabývá.

Můžete představit Evropskou akademii? Jaké jsou její cíle?

Academia Europaea je evropská nevládní asociace, která podporuje a propaguje význam vzdělání a výzkumu v současné společnosti. Založena byla v roce 1988 a dnes má kolem 3 800 členů ze všech vědních oblastí. Českou republiku v současné době reprezentuje 24 akademiků, od roku 2013 je členkou též doc. PhDr. Dagmar Muchnová, CSc., z Ústavu řeckých a latinských studií FF UK. Akademie funguje jako partner evropských i národních institucí v oblasti vědy a vzdělávání, má tedy možnost vstupovat do diskuse jako poradní hlas a předkládat návrhy řešení důležitých společenských témat.

Jak se lze stát jejím členem a co vlastní členství obnáší?

Akademie byla založena jako klub, jehož členy se mohou stát vědci na základě nominace stávajících členů poté, co proběhne úspěšné recenzní řízení a jeho výsledek potvrdí její rada. Já jsem byla začátkem tohoto roku požádána kolegy z Curychu, se kterými v posledních letech intenzivně spolupracujeme, abych jim poslala svůj životopis, seznam publikací a další odborné činnosti. Nepřikládala jsem tomu žádný zvláštní význam, proto mě zpráva o přijetí za člena příjemně překvapila.

Evropská akademie předpokládá, že její členové budou šířit hodnoty, na kterých je postavena. Jedná se především o podporu evropské vědy a jejích hodnot, podporu mezinárodního a mezioborového výzkumu, identifikaci klíčových badatelských témat nebo prosazování maximální kvality vědecké práce a s ní spojených etických hodnot. Členové samozřejmě platí pravidelné příspěvky, účastní se diskuse v rámci konferencí pořádaných Akademií, mohou nominovat nové členy a mají také možnost ucházet se o menší grantovou podporu pro své vlastní konferenční akce.

V nedávné době jste se zúčastnila konference, na které proběhlo oficiální přijímání nových členů Evropské akademie. Jaký byl další program?

Konference „Building Bridges“, která se konala ve dnech 23. a 24. října v Barceloně, pro mě byla jedinečnou příležitostí k setkání nejen s kolegy z oboru, ale především s reprezentanty nejrůznějších vědních oblastí. Program konference zahrnoval přednášky členů Evropské akademie, kteří v nedávné době získali významná ocenění. Byli mezi nimi například nositelky Erasmovy ceny Aleida Assmann a Sonia Livingstone, nositelé Balzanovy ceny Dame Marilyn Strathern a Detlef Lohse nebo nositel Nobelovy ceny Konstantin Novoselov. Dále se konaly diskusní panely a prezentace členů Young Academy of Europe a jednání jednotlivých oborových panelů.

Na konci září skončil tříletý evropský projekt HERA Sound Memories, na kterém jste se podílela s kolegy z Ústavu hudební vědy FF UK. Můžete projekt představit a říct, co podle vás přinesl nejen vědě, ale třeba i veřejnosti?

Výzkumný projekt, na kterém společně pracovaly badatelské týmy z Utrechtu, Cambridge, Curychu, Prahy a Varšavy, se zabýval vztahem našich předků k hudební minulosti v období mezi lety 1200 až 1600. Od 19. století je totiž rozšířená představa, že teprve tehdy se lidé v Evropě začali aktivně zajímat o svou hudební minulost a že do té doby se staré odkládalo nebo zapomínalo. Také dějiny hudby se stále píší převážně z pozice pokroku, čemuž ale neodpovídá většina dochovaného pramenného materiálu. My jsme se proto pokusili reflektovat jevy, které nezapadají do obvyklých konceptů uplatňovaných v mezinárodním hudebně-historiografickém mainstreamu a jejichž uchopení vyžaduje jiný přístup. Pozornost jsme věnovali otázkám tradice, paměti, identity nebo církevních reforem, přičemž všechny tyto pojmy souvisejí s vědomým promýšlením minulosti a jejím uplatňováním v dobové hudební kultuře.

Cílem projektů HERA je nejen podpora mezinárodního výzkumu v humanitních vědách, ale také šíření vědeckých poznatků mezi nejširší veřejnost prostřednictvím popularizačních výstupů, které vznikaly ve spolupráci s partnery z neakademické sféry. V případě muzikologického projektu o středověké a raně novověké hudbě se samozřejmě nabízela spolupráce s interprety specializovanými na starou hudbu jako Schola Gregoriana Pragensis, La Morra a Anonymous III. Podařilo se nám rozšířit záběr i na hudbu zcela současnou. Ve spolupráci s hudebním skladatelem Michalem Ratajem a studenty skladby z Hudební fakulty Akademie múzických umění vznikly zcela nové skladby inspirované hudbou, kterou by dnešní svět ve zvukové podobě vůbec neznal, nebýt muzikologického výzkumu, rekonstrukce původních notových zápisů a jejich následného nastudování kompetentními interprety.

Připravujete v souvislosti s projektem nějaké další akce, na které byste akademickou obec a veřejnost ráda pozvala?

Poslední koncert projektu Sound Memories proběhl v září ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro. Soubor Schola Gregoriana Pragensis a hráčka na historické klávesové nástroje Corina Marti (CH) představily zvukovou rekonstrukci hudebního repertoáru, který se provozoval na pražské univerzitě v 15. století a který dnes známe díky práci mého kolegy Jana Ciglbauera. Všichni zájemci o středověkou hudbu, ale také o historii naší alma mater, se mohou na jaře příštího roku těšit na nahrávku této hudby na CD Septem Dies. Jinak bych všechny ráda pozvala ke sledování dokumentárních filmů na YouTube kanálu SoundMe HERA Research Project, kde se lze dozvědět více nejen o projektu Sound Memories, ale také si poslechnout dosud neznámou hudbu.

Pracujete vy sama v současné době na nějakém dalším projektu?

Od letošního roku jsem členkou týmu projektu EXPRO „Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století“, který vede doc. Hana Vlhová-Wörner a řeší společně badatelé z Masarykova ústavu a Archivu AV s pracovníky Ústavu hudební vědy FF UK. Jsem ráda, že se po letech, kdy jsem vedla projekt a řešila značné množství organizačních a administrativních záležitostí, mohu více věnovat vlastnímu výzkumu.

 

PhDr. Lenka Hlávková, Ph.D., působí na Ústavu hudební vědy FF UK jako odborná asistentka v oblasti dějin hudby před rokem 1600 a hudební paleografie. Badatelsky se zaměřuje na výzkum hudební kultury střední Evropy v pozdním středověku, české prameny 15. a 1. pol. 16. století, polyfonní mešní ordinarium, polyfonní píseň 15. století a cantus fractus v českých pramenech. V letech 2012–2015 vykonávala funkci ředitelky ústavu.

Foto: Rubén Duro / AE-BKH, Luboš Wišniewski


Newsletter FF UK

Newsletter FF UK