FF UK se i letos zapojuje do Týdne vědy a techniky. Nabídne celkem osm přednášek

Program FF UK v rámci Týdne vědy

O řeči koluje mezi lidmi řada nepřesností a někdy až bizarních představ – nic nového pod sluncem, opředena mýty byla vždycky. Co jsou to hlasivky? A falešné hlasivky? A co že to děláme, když šeptáme? Během 60 minut si povíme, co to vlastně je (či není) řeč, z čeho se skládá zvuk a jak doputuje od mluvčího k posluchači. Čas od času se rovněž uchýlíme k malému exkurzu do období, kdy bylo zkoumání řeči ještě v plenkách.

Osobnost člověka a jeho způsob mluvy

Člověk může na druhé zapůsobit různými způsoby. Velmi často třeba tím, co řekne. Je ale známo, že když dva lidé říkají totéž, není to totéž. Neměli bychom tedy podceňovat, jak se co říká. Proč pak ale neexistuje univerzální návod, jak věci říkat, aby co nejlépe zapůsobily? Různé situace totiž vyžadují různé způsoby mluvy. Rétorické kurzy se věnují projevům veřejným, marketing se zabývá jinými druhy přesvědčování a i v oblasti soukromých rozhovorů se jednou hodí mluvit tak, jindy onak. Zkoumání účinků způsobu mluvy na posluchače je tedy velmi rozmanité a zajímavé.

Cizince v ČR nechceme? Sociální mechanismy xenofobie pohledem etnologie

Přednáška představí sociální a psychologické pozadí xenofobních představ a textů zaměřených na cizince v České republice se zvláštním důrazem na městské legendy, fámy a hoaxy šířené na internetu a sociálních sítích.

Účastníci se dozvědí, co je to zvuk a jak jej zaznamenat. Vysvětlíme si různé způsoby zobrazení zvuku, co vše je v nich možné vidět a nalézt. Pomocí interaktivních experimentů pochopíme, co je to spektrum. Ukážeme si, čím se liší různé hlásky naší řeči. Naučíme se modifikovat intonaci a rychlost zaznamenaného hlasu a třeba i zcela změnit jeho charakter k nepoznání tak, že se z nahrávky ženského hlasu stane hlas mužský.

Jazyk, který se „mluví“ rukama a „poslouchá“ očima

Přednáška podá základní informace o českém znakovém jazyce a o jeho uživatelích – českých neslyšících. Nastíní podobu různých „světů“, v nichž slyšící a neslyšící Češi žijí, stručně objasní strukturní rozdíly mezi českým znakovým jazykem a češtinou i rozdíly v užívání obou jazyků.

Pompeje. Co a proč o nich po 250 letech výzkumů víme a nevíme

Pompeje. Asi nejznámější a nejnavštěvovanější archeologická lokalita na světe. Jejich tragický zánik způsobený erupcí Vesuvu v roce 79 po Kr. budí neustále pozornost veřejnosti i archeologů. Ti lokalitu zkoumají už více než 250 let: 2/3 plochy města jsou odkryty, jeho vývoj, sociální složení i organizace před námi vyvstávají v mimořádných detailech. Dávné obyvatele poznáváme včetně jejich jmen, příbuzných, mejetku nebo tužeb. Přesto je toho stále mnoho, co jenom tušíme nebo o čem nemáme ani ponětí. Přednáška se dotkne včech těchto témat a nastíní i budoucí směry dalšího bádání v Pompejích.

Čím je dána objektivita vědeckých poznatků?

Jedním z palčivých problémů filozofie vědy je otázka, čím je dána objektivita vědeckých poznatků. Cílem přednášky je ukázat, jak se naše pojetí toho, co je a co není objektivní, od počátků moderní vědy v 17. století několikrát proměnilo, a vyvodit z toho důsledky pro detailnější porozumění onomu specifickému typu racionality, jíž se vyznačují přírodní vědy.

Elektronické informační zdroje (EIZ) umožňují přístup ke kvalitním vědeckým informacím a jsou dostupné on-line 24 hodin 7 dní v týdnu. Na prakticky zaměřeném semináři si účastníci osvojí vyhledávání v předplácených i volně dostupných databázích, vědeckých časopisech a e-knihách z oblasti historie a literatury, práci v nadstavbových nástrojích e-zdrojů i využití citačního manažeru Citace PRO, který usnadňuje citování a vytváření seznamu literatury.