V sobotu 17. října 2015 proběhl druhý ročník oslav Mezinárodního dne archeologie v ČR. Pořadatelům jde o zvyšování povědomí o archeologii a významu archeologických památek jako neobnovitelném zdroji informací. Akce se v loňském roce setkala s velkým zájmem veřejnosti i médií. Před rokem se celkem šesti akcí konaných v Praze a širším okolí zúčastnilo téměř jeden a půl tisíce zájemců. V tomto roce se organizátorům podařilo pro tuto myšlenku nadchnout další z domácích archeologů a jejich institucí, a tak byl letošní program celkově bohatší; probíhal na 25 místech v celé republice. Na pražském dění Mezinárodního dne archeologie 2015 v Celetné 20 a v Náprstkově muzeu se významně podílela tři archeologická pracoviště FF UK: Ústav pro klasickou archeologii, Ústav pro archeologii a Český egyptologický ústav. Průběh dne přiblížil hlavní organizátor akce, PhDr. Pavel Titz, Ph.D., z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK.
Co všechno mohli letos návštěvníci Mezinárodního dne archeologie zažít?
Bylo toho skutečně mnoho, celkem na osmi různých místech v Praze a dalších sedmnácti v celé republice. V hlavním městě bylo možné zavítat například na archeologický festival v univerzitním areálu v Celetné 20. Asi sedm stovek příchozích zde mělo možnost nahlédnout do hlubin pravěku, antiky i středověku například prostřednictvím kvalitních replik archeologických nálezů. Děti i dospělí si mohli vyzkoušet řadu dávných činností, od výroby nástrojů, tkanin a keramiky přes drcení a mletí obilí či službu v římské armádě až třeba po ochutnávku pravěkých pokrmů. Nebo se naopak se mohli na chvíli stát archeology a vyzkoušet si třeba odkrývání a dokumentaci kostrového hrobu nebo se pod vedením antropologů zamyslet nad skutečnými lidskými ostatky i tím, o čem vypovídají. Velké množství lidí se ale také nechalo zlákat k návštěvě Náprstkova muzea, kde vedle expozic, výstav a dílen pro děti naši archeologové informovali o svých aktivitách v Egyptě, Súdánu, Bulharsku nebo Turecku.
MDA se koná letos podruhé. Jak se akce od loňského roku změnila?
Osobně nejvíce oceňuji rozšíření této akce do regionů. Smyslem je totiž poukázat na všudypřítomnost archeologických památek a potřebu aktivního přístupu k jejich pochopení na straně jedné a jejich ochrany na straně druhé.
Lidé v regionech mají jedinečnou příležitost seznámit se se „svými“ archeology. S jakým ohlasem se akce mimo Prahu setkaly?
Moc se mi líbí vyjádření „můj archeolog“. Tak bychom skutečně byli rádi vnímáni, tj. ve vztahu k určitému území nebo tématu, o které pečujeme v zájmu veřejnosti či dokonce lidstva. Jaký byl ohlas v regionech, zatím vím jen částečně, ale první reakce jsou pozitivní – lidé přišli, třebaže mnohde nepřálo akcím pod širým nebem počasí. Obyvatelé většinou s radostí zjišťují, že i jejich obec a její okolí jsou něčím jedinečné a že se tedy archeologie netýká jen obecně známých historických míst. I v tom jsou naše disciplína a její poznání úžasné.
Jak byste tedy letošní ročník celkově zhodnotil? Jak se akce vyvíjí?
Nerad bych zněl nadneseně, ale troufám si říci, že se vydařil. Vycházím především z reakcí samotných návštěvníků, se kterými jsem se setkal. Nepochybovali jsme, že nadšené budou děti, a skutečně byly. Ale i dospělí chválili například naše tzv. „Archeologické jednohubky“, tedy půlhodinové série pětiminutových přednášek na zajímavá témata. Konaly se v příjemném prostředí Studentského klubu Celetná a jsme rádi, že jsme jej pro naši akci mohli využít. Někteří návštěvníci se letos objevili na základě vlastní loňské zkušenosti a přivedli s sebou své známé. I to je skvělé. Spokojeni můžeme být i se zájmem médií, kdy se v jistém slova smyslu tématem 17. října 2015 stala archeologie. To rozhodně není běžné. Hodnotit ale můžeme i mezinárodně. Z evidence Amerického archeologického ústavu vyplývá, že po Spojených státech je Česká republika počtem akcí nejaktivnější zemí vůbec. Ze zpráv od kolegů se zdá, že v sobotu se na našich akcích v ČR objevilo asi tři a půl tisíce návštěvníků.
Chystáte 3. ročník MDA? Kam se mají obracet zájemci o účast v příštím ročníku a kde se mohou registrovat budoucí noví organizátoři?
Samozřejmě, že už nyní začínáme myslet na příští ročník, a s tím se pojí i úvahy, jak s Mezinárodním dnem archeologie jít dál. Nějaké dílčí nápady už máme, přesto je náš cíl jasný – dále navyšovat počet míst, kde se setkají archeologové s veřejností. Myslím, že tato myšlenka může úspěšně žít dále a rozvíjet se právě díky svému prvopočátečnímu nastavení. Zakládá se totiž na globálním myšlení, lokálním konání a decentralizované, vpravdě pluralitní organizaci. Snažím se v ČR udržet ideu zrozenou v Americkém archeologickém ústavu v její původní podobě, a tak spíše jen nabízet jednotlivým pořadatelům jakýsi servis (např. mediální nebo vedení webového rozcestníku www.denarcheologie.cz) a zastřešení. Nikdo z organizátorů není k účasti ani podobě zapojení nijak nucen. Pravdou je, že archeologové většiny institucí tak jako tak aktivity směrem k veřejnosti provozují, avšak synchronizovat alespoň některé aktivity do jediného dne přitahuje větší pozornost jak veřejnosti, tak médií. Rozhodně bych zájemcům doporučil kontaktovat „jejich“ archeology s tím, že mají o konání této akce v jejich oblasti zájem. Pochybuji, že by je kolegové odmítli. Víme, že poučená veřejnost znamená lepší péči o archeologické dědictví. A o to nám jde.
 |
PhDr. Pavel Titz, Ph.D., vystudoval klasickou archeologii a historii na FF UK v Praze. Pracoval jako archeolog ve společnosti Archaia, o. p. s., a poté jako odborný asistent na katedře religionistiky Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Nyní je odborným asistentem Ústavu pro klasickou archeologii FF UK v Praze. Účastnil se archeologických výzkumů v Egyptě, Itálii, Izraeli, Velké Británii, Libanonu a Bulharsku. Mezi jeho odborné zájmy patří archeologie a historie, antické umění, archaická religiozita a římské náboženství. Je výkonným redaktorem časopisu Studia Hercynia, členem redakční rady a výkonným redaktorem časopisu Pantheon: Study of Religions Journal, vědeckým tajemníkem sekce pro klasickou a provinciální archeologii České archeologické společnosti a členem výkonného výboru České společnosti pro religionistiku. Publikuje v odborných časopisech, je spoluautorem publikace Římské umění (2015, s Janem Bouzkem a Ivou Ondřejovou), řešitelem několika grantů, vedoucím studentských prací. Aktivně se účastní odborných konferencí, v posledních několika letech se věnuje popularizaci archeologie a antické kultury. |
Více:
UK se již podruhé zapojila do Mezinárodního dne archeologie [iforum.cuni.cz, 19. října 2015]
