- Katedra andragogiky a personálního řízení | kontakty
- Katedra Blízkého východu |kontakty
- Katedra divadelní vědy | kontakty
- Katedra estetiky | kontakty
- Katedra filmových studií | kontakty
- Katedra logiky | kontakty
- Katedra pedagogiky | kontakty
- Katedra pomocných věd historických a archivního studia | kontakty
- Katedra psychologie | kontakty
- Katedra sinologie | kontakty
- Katedra sociální práce | kontakty
- Katedra sociologie | kontakty
- Katedra tělesné výchovy | kontakty
- Český egyptologický ústav | kontakty
- Fonetický ústav | kontakty
- Ústav anglofonních literatur a kultur | kontakty
- Ústav asijských studií | kontakty
- Ústav bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících | kontakty
- Ústav české literatury a komparatistiky | kontakty
- Ústav českého jazyka a teorie komunikace | kontakty
- Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií | kontakty
- Ústav filosofie a religionistiky | kontakty
- Ústav germánských a severských studií | kontakty
- Ústav historie | kontakty
- Ústav hudební vědy | kontakty
- Ústav informačních studií a knihovnictví | kontakty
- Ústav lingvistiky | kontakty
- Ústav politologie | kontakty
- Ústav pro archeologii | kontakty
- Ústav pro dějiny umění | kontakty
- Ústav pro klasickou archeologii | kontakty
- Ústav románských studií | kontakty
- Ústav řeckých a latinských studií | kontakty
- Ústav starého Předního východu | kontakty
- Ústav translatologie | kontakty
- Ústav východoevropských studií | kontakty
Praha
Akademické centrum Borise Němcova pro výzkum Ruska na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (ACBN) bylo formálně zřízeno na základě smlouvy uzavřené v lednu 2018 mezi FF UK a Fondem Borise Němcova za svobodu se sídlem v Bonnu. Struktura a fungování Centra se řídí Opatřením děkana č. 19/2017 „Statut Akademického centra Borise Němcova pro výzkum Ruska Filozofické fakulty Univerzity Karlovy“, schváleným Akademickým senátem FF UK v prosinci 2017. Centrum vzniklo jako autonomní vědecké pracoviště s menším počtem stálých zaměstnanců, odborným garantem a dozorčí radou jmenovanou z řad externích vědeckých osobností.
Centrum si směrem k fakultní obci i neakademické veřejnosti klade za cíl stát se interdisciplinární platformou pro spolupráci širokého spektra odborníků na současné Rusko s úkolem seznamovat struktury Evropské unie, evropskou veřejnost i evropské sdělovací prostředky s novou generací ruských badatelů a představitelů různých oblastí společenského života, zapojovat studenty magisterského studia, doktorandy a mladé odborníky FF UK, jiných fakult Univerzity Karlovy, partnerských organizací FF UK v České republice i v zahraničí do činnosti Centra. Hlavní výstupy ACBN budou tvořit veřejné přednášky a diskuze, analýzy, referáty, rozhovory v češtině, ruštině, angličtině, němčině a rovněž videomateriály. Centrum v příštích letech předpokládá organizaci pravidelných letních škol, seminářů a mezinárodních vědeckých konferencí za účasti evropských a ruských nezávislých expertů, hodlá se věnovat prezentaci výsledků badatelských projektů v médiích a na partnerských univerzitách v Rusku i v Evropě, stejně jako dlouhodobým, náročnějším vědeckým publikačním projektům (tematické kolektivní monografie, sborníky z mezinárodních sympozií).
Centrum se bude výrazně podílet na činnosti partnerského Fondu Borise Němcova za svobodu účastí na organizaci a realizaci každoročního prestižního Fóra Borise Němcova a přípravou grantových projektů s cílem finančně podpořit činnost Centra včetně stipendijního programu pro podporu magisterských studentů, doktorandů a mladých vědců, kteří se zabývají výzkumem Ruska nebo jsou občany Ruska. Prioritními oblastmi badatelské činnosti ACBN se stane situace ruské společnosti v zrcadle současné kultury, obraz budoucnosti u obyvatel Ruska, analýza občanských protestů v Rusku, modely kolektivní (kulturní) paměti Ruska, hodnotová orientace a přínos ruské emigrace 20. a 21. století, evropské hodnoty jako formativní faktor identit v Rusku a na postsovětském prostoru (historický kontext, současný stav a perspektivy změn). ACBN hodlá v rámci FF UK všestranně spolupracovat zejména s Ústavem východoevropských studií FF UK a Institutem pro studium strategických regionů FF UK.
Centrum genderových studií je pedagogickým a odborným pracovištěm FF UK, které bylo v roce 1998 založeno jako sekce katedry sociální práce FF UK. Navazovalo tehdy na přednáškovou činnost Nadace Gender Studies, která na půdě FF UK probíhala od r. 1993.
Počínaje školním rokem 2000/2001 nabízelo CGS FF v rámci sociální práce oborovou magisterskou specializaci sociální práce – gender studies, která byla prvním kompaktním studijním programem v oboru gender studies v České republice. Kromě již zmíněné specializace nabízelo všechny své kurzy též jako volné výběrové semestrální přednášky a semináře všem studujícím FF (po dohodě i studujícím dalších fakult – IZV, FSV, PřF, aj.), doporučované jako kurzy doplňující nabídku oborů etnologie, estetiky, filologických oborů, filosofie, historie, komparatistiky, kulturologie, pedagogiky, psychologie, sociologie, sociální práce i oborů dalších. V roce 2003 se podstatná část týmu Centra a jeho práce přesunula na Fakultu humanitních studií UK, kde získala plnou a jednoznačnou podporu vedení fakulty. V současné době již na FHS běží certifikovaný bakalářský a magisterský program genderových studií (viz www.fhs.cuni.cz/gender).
Ta část Centra genderových studií, která zůstala na FF UK zachována, se stala odborným pracovištěm pod patronací Ústavu pro českou literaturu a literární vědu. Ve spolupráci s tímto Ústavem nabízí Centrum každoročně (od roku 1999/2000) tematicky vyprofilovaný kurz v cyklu Gender a literární kritika. Kurz je otevřený studujícím FF UK v magisterském a doktorandském studiu.
Do roku 2011 Centrum genderových studií FF UK rozvíjelo svou práci především v souvislosti s Výzkumným záměrem FF UK Základy moderního světa v zrcadle literatury a filosofie (MŠMT 0021620824).
V současné době se chystá na pokračování samostatné činnosti – na LS 2012-2013 plánuje první běh cyklu přednášek Ženy ve vědě, sérii samostatných přednášek domácích a zahraničních odbornic Albína Dratvová Lectures a databázi významných žen Albína.
Centrum pro digital humanities sdružuje především členky a členy akademické obce FF UK se zájmem o digital humanities.
Posláním CDH je podpora a koordinace pedagogické, vědecké, výzkumné a osvětové činnosti na fakultě zaměřené zejména na oblast digital humanities.
Jedná se například o:
- Rozvoj metodologie pro získávání, zpracovávání, analýzu, prezentaci a uchovávání dat v digitální podobě pro účely humanitních, společenskovědních a uměnovědných oborů.
- Spolupráci s dalšími pracovišti podobného zaměření, vytváření podmínek pro tvorbu a sdílení dat, přípravu grantů a projektů, včetně publikace specifických typů výsledků výzkumu v oblasti digital humanities.
- Zprostředkování výsledků vědeckého výzkumu širší odborné i laické veřejnosti a snaha o uznání specifických typů výstupů digital humanities ve vědeckém i celospolečenském prostředí.
Vnitřní organizace CDH:
CDH bylo založeno a řídí se Opatřením děkanky 28/2022 „Statut Centra pro digital humanities„.
Radu CDH tvoří:
Ondřej Tichý (předseda, ÚL), Jindřich Marek (ÚISK), Pavel Vondřička (ÚČNK), Anna Chromá (ÚČJTK) a Mgr. Eva Richter, Ph.D. (KSOC)
Tajemníkem CDH je: Ondřej Fúsik
Pokud máte nějaké otázky týkající se činnosti CDH či členství, neváhejte se na nás obrátit e-mailem: cdh@ff.cuni.cz.
Mezinárodní sinologické centrum při Karlově univerzitě podporuje Ťiang Ťing-kuova (Chiang Ching-kuova) nadace pro mezinárodní akademickou výměnu (CCK-F) se sídlem v Taipei na Taiwanu. Bylo zřízeno r. 1997 z iniciativy tehdejšího prezidenta CCK-F, význačného kulturního antropologa, prof. Li Yih-yuana. Prvním ředitelem Centra byl v letech 1997–2001 prof. Oldřich Král. Od podzimu 2002 je ředitelkou centra prof. Olga Lomová. Za dobu své existence centrum uspořádalo 11 mezinárodních workshopů a konferencí, desítky přednáškových pobytů a přispělo na publikaci mnoha titulů sinologické literatury.
Vedle pražského centra CCK-F zřizuje ještě Interuniversity Sinological Centre při Harvardově univerzitě a Asia-Pacific Centre for Chinese Studies při Čínské univerzitě v Hong Kongu. Centrum působí na bázi tříletých cyklů. Jeho program vypracovává ředitel a schvaluje dozorčí rada nadace, které je každoročně předkládána závěrečná zpráva.
Hlavním posláním Centra je podpora sinologie jako akademické disciplíny zaměřené na různé aspekty čínského jazyka, dějin a kultury s cílem přispívat k rozvoji tohoto oboru na Univerzitě Karlově i v širším regionu a v celoevropském měřítku. Regionální programy podporuje v rámci Centra realizovaný projekt tzv. Východoevropského regionálního výboru (Eastern European Regional Committee).
Pražské centrum židovských studií bylo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze založeno počátkem roku 2012. Centrum vytváří interdisciplinární platformu zaměřenou na studium a zkoumání židovské tematiky v oblasti historie, literatury, filosofie, náboženství, jazyka, umění a kultury. Důraz je kladen na specifika středoevropského regionu se zvláštním zřetelem ke kulturní paměti města Prahy. Centrum vytváří prostor pro sjednocení výukových a badatelských aktivit na poli židovských studií, které Filozofická fakulta Univerzity Karlovy dlouhodobě iniciuje a podporuje.
Centrum si klade za cíl navazovat a posilovat spolupráci s českými i zahraničními odborníky a institucemi na poli židovských studií a zároveň vytvářet tematickou poznatkovou základnu sloužící akademické i širší veřejnosti. Výstupy vědecko-výzkumné činnosti realizované v rámci Centra jsou prezentovány prostřednictvím konferencí či workshopů a připravovaných publikací.
Zahraničním studentům nabízí Pražské centrum židovských studií program Prague Jewish Studies, který probíhá jak během semestru, tak v rámci letní školy.
Hostinné
Historicky významná Sbírka odlitků antické plastiky FF UK dnes obsahuje na 550 sádrových kopií slavných i méně známých děl řeckého a římského sochařství, jejichž originály se nacházejí ve velkých evropských muzeích (Paříž, Řím, Neapol, Drážďany, Vídeň, Londýn). Ucelená kolekce přehledně dokumentuje vývoj jedné z nejzásadnějších etap světového výtvarného umění, její nejstarší položky pocházejí z 2. poloviny 18. století ze šlechtických kolekcí antik.
Starší část sbírky vznikala jako studijní pomůcka pro žáky někdejší kreslířské školy založené Společností vlasteneckých přátel umění (dnešní Akademie výtvarných umění) a ovlivnila tak několik generací českých malířů i sochařů. Největší část sbírky nicméně vznikla rozsáhlými nákupy v těsné návaznosti na založení Stolice pro klasickou archeologii (dnešního Ústavu pro klasickou archeologii) na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě v roce 1872. Její nejslavnější éra je pak spojena s osobností prof. Wilhelma Kleina, který úzce spolupracoval s Josefem Václavem Myslbekem na řadě dodnes uznávaných rekonstrukcí.
Až do konce 50. let minulého století byla vystavena v prostorách Klementina, její část posloužila jako kulisa slavného filmu Císařův pekař, pak se však její osudy zkomplikovaly – dnes je z velké části zpřístupněna badatelům, studentům i široké veřejnosti v rámci dvou velkých expozic – „Okouzleni antikou“ na zámku Duchcov a v Galerii antického umění v Hostinném.
