Kniha dr. Michala Hořejšího z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK s podtitulem Debata o Národním parku Šumava v letech 1991–2010 popisuje vztah mezi proměnou šumavské krajiny a českým populismem. Křest spojený s panelovou diskuzí začíná v 19:00.
Autor knihy ukáže, jaký je vztah mezi sporem o „šumavského kůrovce“, reakcemi na loňský požár v Českém Švýcarsku, mediálním obrazem migrace, motivem „bruselského diktátu“, Milošem Zemanem, Václavem Klausem či českokrumlovským senátorem Tomášem Jirsou. Panelové diskuze se zúčastní Zuzana Vlasatá z Deníku Referendum a Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Moderovat ji bude Matěj Metelec z Vydavatelství FF UK.
Kniha Politika lesa: Debata o Národním parku Šumava v letech 1991–2010 na materiálu 7000 novinových článků z let 1991–2010 a analýzy textů šumavského spisovatele Karla Klostermanna pomáhá pochopit nejen limity společenské dohody o „ponechání přírody přírodě“, ale především to, jak lokální debata o územním rozvoji sehrála neopominutelnou roli v ustavování českého populismu.
Zatímco v 90. letech není mezi šumavskými obcemi a ekologickými aktivisty patrná neshoda, před rokem 2010 se jejich pozice v mediálních textech začala jevit nesmiřitelně. Debaty o Národním parku Šumava se tehdy aktivně účastnil prezident Václav Klaus a svou první prezidentskou kampaň zde s pomocí místních podnikatelů začal Miloš Zeman, který pak na užitý motiv střetu zideologizovaných elit s obyčejnými lidmi navázal během tzv. uprchlické krize po roce 2015.
Mgr. Michal Hořejší, Ph.D. působí na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK a Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Absolvoval obor český jazyk a literatura na FF UK a doktorské studium také na FF UK s disertační prací „Kritická analýza diskurzu o Národním parku Šumava“. Zabývá se kritickou analýzou diskurzu, především distribucí významů a identit jakožto prostředku nabývání a udržování moci. Věnoval se dlouhodobému diskurzu o Národním parku Šumava a roli beletrie Karla Klostermanna v etablování příběhu o zániku staré Šumavy. Mezi lety 2012 a 2020 působil v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV, kde pracoval na Elektronickém slovníku staré češtiny, přípravě online databáze staročeských biblických textů a výzkumu středověkých snářů. V letech 2017 až 2021 byl redaktorem časopisu Naše řeč.
