Aktuality

Potká se bioložka, historička, pedagožka a filmová vědkyně. To není začátek vtipu, ale studentský projekt, který řeší osud bioodpadu v pražských domácnostech. Tým tvořený studentkami Filozofické a Přírodovědecké fakulty UK vyhrál české kolo mezinárodní soutěže Map the System, čímž se dostal až do finále v Oxfordu. Z něj se čerstvě vrátil domů.

Česká republika přebírá předsednictví v Radě EU. Fakultní podcast Balast se proto ohlíží za Francií, odkud Karel Srnský zpovídá francouzského politologa a historika prof. Jacquesa Rupnika. Díl se také zaměří na francouzskou filologii se studentem Sebastienem Lenkerem a v seriálu doktoranda Marka Kettnera na fenomén finančně nezávislých myslitelů.

Oddělení portugalistiky Ústavu románských studií FF UK ve spolupráci s Portugalským centrem v Praze a Velvyslanectvím Brazilské federativní republiky vyhlašují druhé kolo 12. ročníku soutěže. Cena se uděluje překladatelům do 35 let, kteří žijí na území ČR a překládají do češtiny nebo slovenštiny.

Děkanka Eva Lehečková v rozhovoru popisuje své první kroky po nástupu do funkce, hodnotí současnou kondici fakulty a nastiňuje dlouhodobé plány a strategie svého kolegia.

Krátká hra je dostupná zdarma, a tak jsou události spojené s uzavřením českých vysokých škol 17. listopadu 1939 dostupné široké veřejnosti. Za projektem stojí Vít Šisler, který působí v Charles Games a na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, společně s Pavlem Vovesem, ředitelem společnosti Živá paměť, která ke hře poskytla autentické výpovědi pamětníků.

Letní škola se koná 21. června až 3. července. Program završuje vzdělávací projekt Česko-norská memorabilia, který otevřel nové kapitoly z česko-norských válečných vztahů tím, že je zaměřen na osudy Čechů nuceně nasazených v Norsku za 2. světové války, na exil v Norsku po roce 1948 a na práci českého lappologa a historika Skandinávie Václava Marka.

Málokterý z českých společenskovědních expertů ovlivnil svůj obor jako někdejší přednášející na FF UK Leopold Pospíšil, jenž v roce 2016 obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě. Po roce 1948 musel emigrovat, ale v zahraničí vystudoval filozofii, sociologii a stal se antropologem. Vyrážel k Inuitům a od roku 1954 jezdil ke „svým“ Kapaukům v Nové Guineji.

Jaká je situace bohemistiky v globálním světě? Jaké jsou příležitosti tohoto oboru v době, kdy klesá zájem o tradiční studium národních jazyků a literatur? A jak a v jakých širších souvislostech jsou dnes české autorky a autoři přijímáni doma a ve světě? Nejen o tom diskutují bohemisté ze všech koutů světa od 27. června do 1. července.

Celodenní jazykový festival, který se bude konat 30. září v Kampusu Hybernská, se zaměřuje na školy a širokou veřejnost. Letošním zastřešujícím tématem jsou utlačované jazyky (v minulých ročnících se EDJ zaměřil na ohrožené jazyky, překlad či na dopady pandemie na jazyky a jejich mluvčí). Pořádá se ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR.

Připomíná si komunistický zločin, který měl československou veřejnost připravit o zbytky vůle brát na sebe odpovědnost za okolní svět, smazat stopu po demokratickém odkazu československého ženského hnutí i vyděsit každého, kdo by byl natolik „ješitný“, že by se odmítl podvolit politickému teroru a každodennost nepřijal jako svou jedinou životní náplň.