Absolvent

Rektor UK ocenil výzkum a veřejné působení egyptologů i vědeckou práci filozofa Miroslava Petříčka.

S historikem a heraldikem Janem Županičem o nahrazování městských znaků logy, o půvabech všelidového hlasování o podobě obecních symbolů i o tom, jak člověk touží po stopě šlechtické krve.

S reportérem Tomášem Etzlerem o Nebi, celovečerním dokumentu o Číně, o vřelosti a lásce objevené v katolickém sirotčinci i o tom, jak tamní komunisty děsí nekontrolované dobro.

Kulaté výročí jejího založení připomněla konference „100 let Katedry psychologie“, která se konala 19. května 2021 – přesně sto let a jeden den od oficiálního vzniku psychologického ústavu při Filozofické fakultě UK.

Tématem dr. Terezy Havelkové jsou především soudobé a experimentální opery. „Píšu hlavně o tom, co mám ráda,“ směje se muzikoložka. O moderních operách píše tak dobře, že jí v březnu vyšla knižní monografie Opera as Hypermedium: Meaning-Making, Immediacy, and the Politics of Perception ve vydavatelství Oxford University Press.

Samozřejmě že tím „rytířem“ oceňovaného překladatele z finštiny, klasického archeologa a komparatistu Michala Švece trochu trápíme. Ale když titul nepoužívá ani z legrace v patičce e-mailu a dozvěděl by se o něm málokdo…

Knihou roku se stala monografie emeritního profesora FF UK Martina Hilského. Uspěli také další autoři spjatí s FF UK. Vyhlášení 20. ročníku cen se uskutečnilo 8. června 2021 na ČT Art.

Doktorandi z Ústavu asijských studií FF UK a členové spolku Orientalistický Expres začali natáčet nový podcast Steppin into Asia. Jeho cílem není jen reflexe asijských témat, ale jejich propojení s ostatními obory: s religionistikou, historií a antropologií.

Studentka hispanistiky na FF UK Jana Kepková minulý týden převzala prestižní Iberoamerickou cenu. Ve své oceněné práci se věnovala sbírce Gotán od argentinského básníka Juana Gelmana a poezii Jiřího Wolkera. „Práce se snaží ukázat, že i přes časovou a kulturní vzdálenost má poezie těchto dvou básníků mnoho společného,“ říká v rozhovoru pro magazín Forum.

S klasickou archeoložkou Monikou Matouškovou o tom, jaké poklady po sobě nechala první výrazná kultura dnešního Řecka, jak se dají zkoumat bez písemných pramenů i o tom, jak náročné je pro vědce přijmout „nevím“.