Monografie Mezi Titem a Tudjmanem. Chorvatsko v letech 1989-1990 se soustřeďuje na hlavní politické a společenské tendence v Chorvatsku na sklonku posttitovské éry. Předmětem analýzy je nejen charakteristika názorové a ideové profilace chorvatské komunistické elity na pozadí eskalující jugoslávské krize, ale i analýza stěžejních stanovisek a veřejných aktivit hlavních předáků rodící se chorvatské opoziční scény. Hlavní důraz je kladen na vnímání národnostní […]
Archiv
Vlivní muži pražských předměstí
Kniha Vlivní muži pražských předměstí porovnává komunální elity dvou pražských předměstských obcí, Karlína a Libně, v letech 1861-1914. Právě toto období přineslo prudký růst pražské aglomerace spojený s řadou zásadních změn. Důležitou roli v těchto změnách hrála komunální politika reprezentovaná zejména městskými či obecními samosprávami jednotlivých obcí aglomerace. Karlín i Libeň v této době patřily k překotně rostoucím průmyslovým předměstím s významným zastoupením velkých akciových […]
Československo-jugoslávské vztahy v letech 1939-1941
Kniha Československo-jugoslávské vztahy v letech 1939-1941. Od zániku Československé republiky do okupace Království Jugoslávie se zabývá velmi složitými československo-jugoslávskými vztahy bezprostředně před druhou světovou válkou a na jejím začátku. V této době už Československo jako nezávislý stát neexistovalo a Jugoslávie balancovala mezi zájmy silnějších států, především Německa a Velké Británie, aby uchránila své teritorium a zajistila svým občanům jakoukoliv budoucnost bez válečného […]
Proč jsme Západ?
Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou? I takové a podobné otázky si klade kniha Proč jsme Západ? Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností, přičemž nenabízí žádné definitivní odpovědi, nýbrž se především snaží […]
Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945
Kniha filmového historika Ivana Klimeše Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní. Časové ohraničení je na spodní hranici symbolicky dáno rokem 1895, kdy byl veřejnosti v Paříži představen kinematograf bratrů Lumiérových a kdy v Praze na Národopisné výstavě českoslovanské čekal na návštěvníky Edisonův kinetoskop. […]
