Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou? I takové a podobné otázky si klade kniha Proč jsme Západ? Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností, přičemž nenabízí žádné definitivní odpovědi, nýbrž se především snaží […]
Archiv
Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945
Kniha filmového historika Ivana Klimeše Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní. Časové ohraničení je na spodní hranici symbolicky dáno rokem 1895, kdy byl veřejnosti v Paříži představen kinematograf bratrů Lumiérových a kdy v Praze na Národopisné výstavě českoslovanské čekal na návštěvníky Edisonův kinetoskop. […]
Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí
Kolektivní monografie Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje v širokém historickém a geografickém kontextu analyzuje soudobé dějiny, aktuální politickou, hospodářskou, národnostní a sociální situaci a perspektivy vývoje šesti balkánských států: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Kosova, Makedonie a Srbska. Autoři při přípravě knihy vycházeli z obsáhlé analýzy příslušných sbírek dokumentů, statistik, memoárové produkce, relevantní sekundární literatury i dlouhodobého monitorování tisku a dalších […]
Kultura a totalita III. Revoluce
Kniha Kultura a totalita III. Revoluce je již třetím výstupem výzkumného projektu, který zkoumá rozmanité projevy „totálních“ forem a rámců, které provázejí éru modernity v její „dlouhé“ perspektivě, tedy napříč 19. a 20. stoletím. Jádro výzkumného, interdisciplinárně založeného týmu tvoří zejména historici a teoretici slovesného, filmového, hudebního a divadelního umění z různorodých ústavů a kateder Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Po svazcích Národ (2013) a Válka (2014) je těžištěm současného svazku […]
Václav Černý: Literární pondělí
Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat své kritické stati. V Lidových novinách dostal v letech 1936-1938 jako vedoucí kritické rubriky Literární pondělí prostor pro prezentaci svých stanovisek a soudů. Mezi texty otištěnými v Lidových novinách nenajdeme pouze […]
