Archiv

„Zkoumáme, jak se úplně nejmenší miminka, která ještě sama vůbec nemluví, učí jazyk, čemu všemu rozumí a co všechno ví o svém jazyku,” říká v minutovém videu Kateřina Chládková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Poznatky pak využívají například i k tomu, aby se dospělí dokázali lépe učit cizí jazyky.

Věnuje se tématu životního prostředí, má bohaté zkušenosti z práce pro neziskový sektor, působila v komunální politice i v těch nejvyšších politických patrech pražského magistrátu. Absolventka bohemistiky na FF UK Petra Kolínská ale celou dobu cítila, že jí něco chybí, před pěti lety se proto rozhodla dál studovat a přihlásila se k dennímu studiu na Právnickou fakultu UK.

Využívat genderově citlivou češtinu je otázkou zdvořilosti. Zacházet férově s jazykem, který vyjadřuje jmenný rod tak výrazně jako čeština, je však někdy trochu oříšek. Vztahu genderu a jazyka se věnuje bohemistka z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK.

„Akademici a akademičky 20. století byli osobnosti. Současný systém, bohužel, preferuje spíše stejnost – stejnou cestu, stejný způsob práce i typ výsledků. Měli bychom se jimi inspirovat a podporovat originalitu a hledání vlastní cesty, protože to vede k poznání a velkým myšlenkám,“ říká Libuše Heczková z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK.

Šermířská vystoupení ji v dětství fascinovala natolik, že nejdříve chtěla být jejich součástí, a postupně ji nasměrovala až k vědecké kariéře. Období třicetileté války dokonce dr. Klára Andresová věnovala i svou disertační práci na Filozofické fakultě UK a obdržela za ni Bolzanovu cenu.