Případ Světlany Mesjac, odbornice na antickou filosofii působící při Filosofickém ústavu Ruské akademie věd, vyvolává vážné obavy o akademickou svobodu i osobní bezpečnost vědců v Rusku. Dr. Mesjac byla v květnu 2026 zatčena a umístěna do domácího vězení kvůli údajným nesrovnalostem ve vykazování výsledků badatelsko-překladatelského projektu, přičemž jí hrozí až desetiletý trest odnětí svobody.
Vzhledem k její mezinárodní odborné pověsti, charakteru nízkonákladového humanitního projektu i širšímu kontextu dlouhodobých tlaků na Filosofický ústav Ruské akademie věd se objevuje podezření, že majetkoprávní obvinění mohou sloužit jako zástupný nástroj politické a ideologické kontroly nad vědeckou institucí a jejím směřováním. Česká historická zkušenost s perzekucí akademiků v letech 1948–1989 posiluje obavu, že i tento případ může být projevem potlačování svobodného bádání pod zdánlivě právní záminkou.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ ČESKÝCH AKADEMICKÝCH INSTITUCÍ NA PODPORU RUSKÉ FILOSOFKY SVĚTLANY MESJAC
Praha 25. 6. 2026 | S krajním znepokojením sledujeme dění okolo Filosofického ústavu Ruské akademie věd v Moskvě.
Naše kolegyně Světlana Mesjac, Ph.D., byla dne 19. května 2026 zatčena a následně vsazena do domácího vězení. Stalo se tak v souvislosti s údajnými nesrovnalostmi při vykazování výsledků sedmiletého badatelsko-překladatelského projektu v oboru antické filosofie. Další z jejích kolegů byli rovněž zadrženi a vyslýcháni. Dr. Mesjac byla obviněna z trestného činu majetkoprávní povahy, za nějž jí hrozí trest odnětí svobody až na deset let.
Dr. Mesjac je ve svém oboru mezinárodně známá a uznávaná odbornice. Publikovala studie o antickém novoplatonismu, o aristotelské tradici i monografii o Goethovi. Působila jako hostující badatelka na několika německých univerzitách a je členkou Mezinárodní společnosti pro novoplatonská studia. Čeští i zahraniční kolegové, kteří dr. Mesjac znají jako svědomitého, skromného a poctivého člověka, považují obvinění proti ní vznesená za krajně nepravděpodobná. Majetkoprávní obvinění této závažnosti v souvislosti s nízkonákladovými projekty typu překládání filosofických textů z klasické řečtiny je navíc samo o sobě mimořádně nezvyklé.
Případ dr. Mesjac je podle našeho názoru nutno vnímat v kontextu dlouhodobých a dobře zdokumentovaných snah o podřízení Filosofického ústavu Ruské akademie věd přísnější ideologické a státní kontrole. Ústav byl opakovaně obviňován z toho, že je „prozápadní“ a „liberální“. Objevily se také veřejné výzvy, aby jeho zaměstnanci podstoupili ideologickou prověrku. Studium Aristotelových spisů, jemuž byl projekt dr. Mesjac věnován, bylo v některých z těchto útoků označeno za „prozápadní“, „prodemokratické“ a tudíž „nevlastenecké“ nebo nepřátelské vůči ruské kultuře. V tomto kontextu se vnucuje otázka, zda se za údajnými pochybnostmi o řádném vykazování výsledků projektu neskrývá spíše snaha o politickou a ideologickou kontrolu nad Filosofickým ústavem a jeho vědeckým směřováním.
Zkušenosti z let 1948–1989 v naší zemi nám připomínají, že v podmínkách totalitního státu, který soustavně porušuje lidská práva, je často omezována i akademická svoboda. Víme, že mnozí akademičtí pracovníci, zejména v oblasti humanitních věd, byli perzekvováni za své politické názory nebo jen za to, že se ve své práci odmítli podřídit stranické linii. Toto bezpráví si často dodávalo zdání legitimity.
K PROHLÁŠENÍ SE PŘIPOJILY:
Filosofický ústav Akademie věd České republiky
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta Ostravské univerzity
Filozofická fakulta Univerzity Pardubice
Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni
Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Rada Učené společnosti České Republiky
Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Katedra filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Celé znění Prohlášení najdete zde.
