|
Obsahem přednášky je jídlo, jídelní chování, držení diet, poruchy příjmu potravy (mentální anorexie a bulimie), nadváha a obezita, pohyb a životní styl a vztah k sebehodnocení a sebedůvěře.
Jídlo může nabývat různý sociální a psychologický význam, může být jediným a jednoznačně nejdůležitějším požitkem, způsobem ocenění sebe sama („až to dodělám, dám si něco dobrého“), ale i druhými lidmi („když budeš hodný, půjdeme potom do cukrárny“), prostředkem ke snížení frustrace, negativních emocí, depresivních pocitů, pocitů osamělosti, nudy a prázdnoty. Může být častým, někdy jediným způsobem, kterým se jedinec vyrovnává se špatnou náladou, negativními emocemi a stresujícími podněty.
Definice hladu, chuti a jídla jsou velmi zmatené. V současné době je pro oblast jídla, jídelního chování a stravovacích návyků typická nejasná hranice mezi „normou“ a „patologií“ a problém při jednoznačném určení, co to je „normálně jíst“. V naší společnosti se nám neustále nabízejí příležitosti k jídlu a to i tehdy, když nepociťujeme hlad. Lidé považují sladkosti za „špatné“, dodržování diety za „správné“. Štíhlost je známkou „silné vůle“ a tloušťka znamená „neúspěch a selhání“.
V současné době je typický nejen nárůst poruch příjmu potravy, ale i fakt, že prožívání, postoje, životní styl i každodenní život stále většího počtu mladých dívek a žen je ovládán strachem z tloušťky, nadměrného energetického příjmu a odmítáním kaloricky bohatých a tedy „nevhodných až ohrožujících“ potravin.
Pozn.: Program je vhodný i pro neslyšící a nedoslýchavé děti.
|