Při příležitosti mezinárodního dne připomínky obětí holokaustu spouští Pražské centrum pro romské dějiny při Filozofické fakultě UK novou verzi databáze Svědectví Romů a Sintů s podtitulem Druhá světová válka očima Romů a Sintů z českých zemí a Slovenska (anglicky www.romatestimonies.org a česky www.svedectviromu.org). Celosvětově unikátní webové stránky obsahují detailní abstrakty svědectví Romů a Sintů z českých zemí a Slovenska, ve kterých pamětníci popisují dopad genocidy na jejich rodiny a komunity.
První verze databáze vznikala pod vedením historičky Kateřiny Čapkové na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Při jejím spuštění v roce 2023 si unikátnosti databáze všiml i The New York Times. Od roku 2025 pracoval tým Čapkové na její nové verzi pod hlavičkou Filozofické fakulty UK. Od dnešního dne je pak databáze k dispozici v novém grafickém designu, s rozšířenými funkcemi, a především obohacená o zhruba šest desítek nových svědectví. Databáze Pražského centra pro romské dějiny při FF UK je tak nejbohatším zdrojem informací pro rodiny romských a sintských pamětníků a odbornou i laickou veřejnost.
Čapková vzpomíná, co ji k myšlence databáze svědectví přivedlo: „K romským dějinám jsem se dostala jako historička specializující se do té doby převážně na dějiny Židů. Šokovalo mne, že ač je téma holokaustu Romů a Sintů ve veřejném i akademické prostředí již tak dlouho diskutováno, neexistuje celosvětově žádná databáze svědectví přeživších. Ve výzkumu holokaustu Židů přitom hrají výpovědi přeživších již desetiletí centrální roli. Koho jiného bychom měli předně poslouchat, když se snažíme pochopit, co se jim stalo? Jejich hlas je klíčový, nenahraditelný. Je nehorázné, že v řadě publikací o genocidě Romů dodnes převažují spíše citace z dokumentů pachatelů.“
Soubor svědectví dnes čítá takřka dvě stě osudů konkrétních žen a mužů. Databáze je k dispozici v české a anglické verzi, v plánu je i verze v romštině. Praktická a působivá je i možnost vyhledávání a zobrazování informací na mapách. Uživatelé tak dostávají vizuálně přehlednou a názornou informaci o různých aspektech válečného života Romů a Sintů. Kde se ukrývaly rodiny před řáděním nacistů a gardistů? Na jakých místech docházelo k záchraně? Kde byl daný člověk internován a kde se Romové zapojili do ozbrojeného odboje? V jakých obcích lidé přišli o své domovy a kde došlo k vraždě celých skupin Romů? Nejen školy, u nichž je využití databáze obzvláště žádoucí, snad ocení novou vrstvu zobrazování informací. I proto, že databáze díky ní osudy Romů a Sintů náhle názorně a nečekaně zobrazuje v blízkosti našich domovů v českých a slovenských obcích.
Hlavním partnerem projektu je Muzeum romské kultury v Brně, které poskytlo pro databázi skeny unikátních fotografií přeživších. Další snímky získalo Pražské centrum pro romské dějiny přímo od potomků přeživších.
Autorkami abstraktů svědectví jsou romistky Eva Zdařilová a Radka Patočková. Koordinátorem projektu je Marek Jandák. Databáze vznikla především za podpory nadace Bader Philanthropies, Grantové agentury ČR a její další rozvoj bude financován také z Advanced ERC projektu INHIST.
Kontakt:
Pražské centrum pro romské dějiny, FF UK romanihistories@ff.cuni.cz
