Afiliovaný člen akademické obce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy od 23. 10. 2025 do 22. 10. 2030.
Doc. PhDr. Jiří Šouša, CSc. vystudoval v letech 1972–1977 obor archivnictví – historie na FF UK, v roce 1980 úspěšně absolvoval interní vědeckou aspiranturu v oboru pomocné vědy historické. Od roku 1980 je trvale spjat s Katedrou pomocných věd historických a archivního studia FF UK, nejprve jako odborný asistent, posléze jako docent (1988). V rámci svého kmenového pracoviště se Jiří Šouša řadí ke sloupovým pracovníkům orientujícím se na novější a moderní dějiny – těžištěm jeho pedagogické práce jsou pomocné vědy historické (novověká diplomatika a numismatika), dějiny správy 19. a 20. století, nauka o pramenech novověku. Pod jeho vedením vzniklo a bylo úspěšně obhájeno přes 70 kvalifikačních prací všech úrovní (bakalářské, magisterské i doktorské). Od 90. let 20. století je jeho činnost pedagogická, a především potom výzkumná významně spojena s dalším pracovištěm na FF UK – katedrou, později Ústavem hospodářských a sociálních dějin (dnes Ústav historie). Nesporná kvalita a úctyhodné množství vědeckých výstupů, jejich analytická hloubka i mezinárodní dosah, a současně interdisciplinární rozměr aktivit – schopnost těžit, funkčně propojovat a rozvíjet na vysoké úrovni obě sféry svého profesního zájmu – činí doc. Jiřího Šoušu v rámci české historické vědy osobností neopominutelnou.
Tematický záběr prací Jiřího Šouši je široký. Na počátku jeho profesní dráhy i neutuchajícího zájmu o zemědělství a venkov v moderní době stojí dějiny správy se zvláštním akcentem na agrární instituce (K vývoji českého zemědělství na rozhraní 19. a 20. století. Česká zemědělství rada 1891–1914, 1986). Zacílení na agrární dějiny se jasně zrcadlí i v monografii věnované Agrární bance, jež vznikla ve spolupráci s Jiřím Novotným a patří vůbec k prvním moderním pojednáním v duchu business history u nás (Banka ve znamení zeleného čtyřlístku, 1996), komentované edici pamětí Karla Mečíře o Antonínu Švehlovi (Rozmluvy s Antonínem Švehlou a o Švehlovi, ve spolueditorství s Eduardem Kubů, 2018) a nejnověji také v textech věnovaných ideologii agrarismu, zvl. potom agrárnímu hnutí Němců v českých zemích v dlouhém 19. století (ve spoluautorství s E. Kubů).
K významným profesním angažmá J. Šouši patří jeho zapojení do kolektivních výzkumů zacílených na oblasti dějin bankovnictví (v případě Šouši nahlížené jak z pohledu hospodářských dějin, tak optikou nauky u pramenech), hospodářského nacionalismu a moderních podnikatelských elit. Jeho zahraniční renomé je spojeno s mnohaletým výzkumem „arizací“ a arizačních mechanismů v době druhé světové války (především práce Arisierungsgewinnler. Die Rolle der deutschen Banken bei der „Arisierung“ und Konfiskation jüdischer Vermögen im Protektorat Böhmen und Mähren 1939–1945, 2011 ve spolupráci s Drahomírem Jančíkem a Eduardem Kubů). V rámci pomocných věd historických je Šouša autorem řady metodologicky podnětných drobnějších studií, především potom textů z oblasti moderní numismatiky. Zásadním přínosem je monografie věnovaná vývoji československé měny po druhé světové válce vzniklá ve spoluautorství s Jaroslavem Šůlou (Peníze v proměnách moderní doby, 2006).
