Veřejná přednáška: East European Geopolitics and Georgia: Where does the nation belong?

Patří Gruzie do prostoru střední a východní Evropy? Proč se gruzínská vláda začala vzdalovat Evropě právě ve chvíli, kdy země dostala příležitost přiblížit se členství v Evropské unii? A dostane Gruzie třetí šanci na europeizaci?

Zveme vás na veřejnou přednášku Davida Darchiashviliho, profesora na Ilia State University v Tbilisi, který se zaměří na geopolitické postavení Gruzie, její historický vztah k Evropě a politické, kulturní a materiální faktory, které ovlivňují, kam tato země náleží.

Přednáška: East European Geopolitics and Georgia: Where does the nation belong?
Datum a čas: pondělí 14. září 2026, 15:00–16:30
Místo: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1), místnost P104
Registrace: https://forms.cloud.microsoft/e/ZGpASVjZ0H
Po přednášce bude následovat diskuse s publikem.
Akce proběhne v angličtině. Vstup je zdarma, registrace je povinná a kapacita je omezená.

Anotace
Geopolitika je již po generace kontroverzním konceptem a zůstává jím i dnes. Přednáška sice nepřejímá současnou kritickou geopolitiku v plném rozsahu, vychází však z jednoho z jejích předpokladů, který sdílí také současná studia hranic (border studies): prostorovost v politice a mezinárodních vztazích je do značné míry sociálně konstruována. Vymezení místa jednotlivých zemí či regionů je proto podmíněné, proměnlivé a historicky utvářené.
Lze Kavkaz – a v jeho rámci Gruzii – považovat za součást prostoru střední a východní Evropy, tedy regionu, jehož samotné vymezení se v minulosti mnohokrát proměnilo? Nejde pouze o otázku fyzické geografie, přestože svou roli hraje i takzvaný teritoriální kapitál, ale také o politickou, kulturní a materiální vůli.
Aniž bychom zabíhali hluboko do starověkých a středověkých dějin, lze říci, že v moderní době se Gruzie dvakrát přiblížila evropské civilizaci. První takové období začalo se vznikem gruzínského nacionalismu a vyvrcholilo vyhlášením nezávislosti v roce 1918, které do značné míry odpovídalo západním standardům. Tento experiment, který Stephen Jones výstižně popsal jako „socialismus v gruzínských barvách“, trval necelé tři roky.
Po zhroucení sovětského totalitarismu, v němž Gruzie sehrála významnou roli, získala země druhou šanci na europeizaci. Po letech politických otřesů nakonec dostala příležitost přiblížit se členství v Evropské unii. Paradoxně právě v této chvíli se gruzínská vláda začala od Evropy vzdalovat, a to zejména od její střední a východní části, kde se nacházela řada tradičních spojenců Gruzie.
Jde o nelogickou odchylku od historického směřování Gruzie? Má tento vývoj vlastní logiku? A dostane Gruzie třetí šanci? David Darchiashvili během přednášky představí několik tezí, které se pokusí na tyto otázky odpovědět.

O přednášejícím
David Darchiashvili je profesorem na Ilia State University v Tbilisi v Gruzii. Vystudoval Tbiliskou státní univerzitu Ivana Džavachišviliho a v letech 2002–2003 působil jako Fulbrightův stipendista na Univerzitě Johnse Hopkinse ve Washingtonu, D.C. Na Ilia State University vyučuje problematiku národní a regionální bezpečnosti.
Je autorem několika knih a odborných článků, mimo jiné Georgia: The Search for State Security (Caucasus Working Papers, CISAC, Stanford University, 1997); studie „Civil-Military Relations in a Newly Independent Transitional State: The Georgian Case“, publikované v Albrecht Schnabel a Hans-Georg Ehrhart (eds.), Security Sector Reform and Post-Conflict Peacebuilding (United Nations University Press, 2005); a studie „Soviet Path Dependency as an Impediment to Democratization in Georgia“, publikované v Modernization in Georgia, Interdisciplinary Studies 18 (Bern, 2018).
V letech 2008–2012 byl David Darchiashvili poslancem gruzínského parlamentu a předsedou jeho Výboru pro evropskou integraci.

Akci pořádá Ústav východoevropských studií FF UK (ÚVES) ve spolupráci s Centrem pro multidisciplinární areálová studia (CenMAS) a projektem ERA-AREAS, který podporuje rozvoj výzkumu a výuky areálových studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Projekt je financován Evropskou unií.