Velká válka (1914–1918): historická paměť a nové cesty výzkumu

Přednáška francouzské historičky Manon Pignot a historika Andrého Loeze

André Loez a Manon Pignot, dva francouzští historikové mladé generace, přijíždějí do Prahy v souvislosti se stým výročím začátku první světové války. Proč je toto datum ve Francii důvodem k masovému vydávání publikací na toto téma a pořádání hojně medializovaných vzpomínkových událostí, výstav a přednášek, zatímco v našem prostředí prochází takřka bez povšimnutí? Jakou stopu zanechal rok 1914 ve francouzské kolektivní paměti a jak „Velká válka“ zformovala dnešní francouzskou kulturu? Těmto otázkám se budou oba badatelé věnovat v úvodní části své přednášky v konfrontaci s českým pohledem, jejž bude prezentovat pedagog FF UK prof. Ivan Šedivý se svým úvodním slovem.

Druhá část bude zasvěcena vlastnímu výzkumu obou historiků. André Loez bude hovořit o projevech neposlušnosti ve francouzské armádě počínaje individuální dezercí a sebemrzačením až po hromadné vzpoury, a vysvětlí úskalí, jež toto téma skýtá pro historika: jakkoli šlo totiž o významný jev, ve své době byl z důvodů zachování vojenské morálky systematicky zamlčován, a současný historik je tak nucen obtížně sestavovat obraz tohoto aspektu válečného života z útržkovitých přímých pramenů a sekundární dokumentace.

Manon Pignot nabídne pohled do školních lavic a vysvětlí, jak pracovala centrální francouzská propaganda s dětmi nejútlejšího věku, a formovala tak „generaci Velké války“. Jak vnímaly děti válečné události, jež se odehrávaly okolo nich? Jakým způsobem válku aktivně ovlivnily? I v tomto případě je klíčovou otázkou badatelčina výzkumu problém zpracování různorodých pramenů: dětské kresby, deníky, dopisy, ústní svědectví – práce Manon Loez poprvé ve francouzské historii vysvětlují, jak prožívalo invazi, okupaci, hmotné i citové strádání a hledání ztracené otcovské figury malé dítě.

Přednáška bude simultánně tlumočena do češtiny.

_________________________________________________________

Manon Pignot, absolventka prestižní vysoké školy École normale supérieure ve Fontenay/Saint Cloud, přednáší v současnosti soudobé dějiny na univerzitě v Pikardii. Je autorkou několika monografií o první světové válce a zabývá se rovněž úzce tématem dětí ve válce: Paříž ve Velké válce (vyjde v letošním roce), Vzhůru děti vlasti. Generace Velké války (2012), Dětský voják v 19.–21. století. Kritická studie (2012). Na téma dítěte v první a druhé světové válce přispěla do celé řady slovníků a encyklopedií.

André Loez absolvoval doktorské studium na univerzitě v Montpellier. V současnosti působí jako pedagog na prestižních vysokých školách Sciences-Po v Paříži a École normale supérieure v Lyonu. Publikoval několik monografií zejména o otázce poslušnosti a neposlušnosti v armádě: 1914–1918, odepření boje, historie vzbouřenců (2010), Velká válka (2010), Uposlechnout/neuposlechnout. Pohled na vzpoury roku 1917 (2008; koeditor). Angažuje se ve vědeckém výboru pro oslavy stého výročí počátku první světové války.