Radek Šimík: Určitost v jazycích bez členu a její závislost na pozici ve větě: Korpusová a experimentální perspektiva

V přednášce představím několik empirických studií – korpusových a experimentálních – ověřujících tradiční tvrzení (pro češtinu Krámský 1972, Hlavsa 1975 atd.), že nedeterminované (holé) jmenné fráze (NP) v iniciální, resp. preverbální pozici jsou interpretovány jako určité, kdežto holé NP v pozici finální (resp. postverbální) jsou interpretovány buď jako neurčité, popř. zůstávají z hlediska určitosti dvojznačné (Chlapec odnesl dřevo do kůlny vs. Do kůlny odnesl dřevo chlapec).

V korpusové studii (spolupráce s Markétou Burianovou, absolventkou FF UK) se zaměřím zejména na srovnání dvou hypotéz – hypotézy absolutní, podle níž je relevantním faktorem pro určitost holých NP absolutní pozice ve větě (resp. klauzi), tedy pozice iniciální vs. finální, a hypotézy relativní, podle níž je relevantním faktorem pozice vůči verbu (pre- vs. postverbální), přičemž výsledky jasně hovoří pro hypotézu absolutní. Zajímavou komplikací je velmi silná korelace mezi větnou pozicí a větněčlenskou platností, kdy podměty jsou výrazně častěji v pozici iniciální a předměty v pozici finální. I přes tuto korelaci potvrzují naše výsledky hypotézu, že určitost je ovlivněna větnou pozicí, nikoliv větněčlenskou platností.

V experimentální studii (spolupráce s Christophem Demianem, HU Berlin) si klademe otázku, je-li pozičně motivovaná určitost srovnatelná s určitostí vyjádřenou členem, přičemž vycházíme z klasické Fregovy (popř. Russellovy) hypotézy, že určitý člen vyjadřuje jedinečnost (viz zejm. Elbourne 2013). Předběžné výsledky ukazují, že zatímco německý určitý člen jedinečnost vyjadřuje, iniciální pozice v češtině nikoliv (v době přednášky už možná budou k dispozici i výsledky paralelního experimentu na ruštině). Zůstává tedy otevřenou otázkou, která sémantická, popř. pragmatická vlastnost je základem pro naši intuici, že holé NP v iniciální pozici jsou interpretovány (popř. překládány) jako určité.

Medailonek
Radek Šimík se zabývá syntaxí, sémantikou a aktuálním členěním. V současné době pracuje na Katedře slavistiky na Humboldt-Universität zu Berlin, kde je hlavním řešitelem projektu Určitost ve slovanských jazycích bez členu, financovaného Německou výzkumnou společností (DFG).

Podrobnosti události

Začátek události
12. 12. 2017 17:30
Místo konání
nám. Jana Palacha 2, Praha 1 (m. č. 300, hlavní budova FF UK)
Organizátor
ÚČJTK FF UK
Typ události
Konference a přednášky