Jiří Kraus: Psaný a mluvený projev ve veřejném prostoru

Přednáška v rámci Kruhu přátel českého jazyka

Na rozdíl od situace v zahraničí (zvl. ve Francii, Polsku, Rusku, Bulharsku, Skotsku, ve Spojených státech) stojí pojem řečnického (rétorického) stylu v českém prostředí spíše v pozadí vědeckého zájmu. Totéž platí i o zastoupení starších i současných řečnických projevů ve školních čítankách nebo o jejich publikování v samostatných antologiích. Také označení konkrétního politika jako rétora (a ještě výrazněji spojení „rétorika pana XY“) nese v češtině zřetelný význam pejorativní. Mluví o tom i skutečnost, že přízvisko homo politicus je od 19. století přisuzováno spíše českým spisovatelům, vědcům a novinářům než osobnostem z oblasti politického působení. Zejména v posledních letech se pozornost věnovaná veřejným projevům omezuje na účelovou sféru politického marketingu a na politikovu schopnost (resp. schopnost jeho poradců) ovlivňovat auditorium všemi prostředky. Klíčovým tématem přednášky je historie vztahu psanosti a mluvenosti ve veřejných projevech a vliv digitální techniky na vývoj tohoto vztahu.