ARCHIV PODKLADŮ

2. zastoupení požadované úrovně A, B nebo vlastní volby je téměř vyrovnané:

9 : 10 : 11(t.j. 19 : 21 : 23 %)

2. angličtina je předepisována jako první jazyk6x

němčina je předepisována jako první jazyk7x

2. Druhý jazyk ve společném základu:
   2. volný výběr je studentovi ponecháván –31 x(t.j. 66 % )

2. dominuje úroveň B –19 x(t.j. 40 % )
3. úroveň není stanovena –9 x(t.j. 19% )
4. 1 xje jako atestace zdruhého jazka předepisován zápočet

Výuka je nepovinná, zkoušku (event. její typ -A nebo B), příp. zápočet stanovuje příslušný studijní program.

Výuka je zajišťována pracovníky JC: interní – 21, externí – 2, zahr. lektoři ZS – 2

(jedna interní pracovnice je vzahraničí – lektorát, vedoucí mediatéky má kratší pedagogický úvazek – 6 hod.).

Zastoupení jazyků podlevýše pedagogických úvazků:

8 angličtinářů, 6 němčinářů, 2,5 francouzštináře, 0,66 španělštináře, 0,33 italštináře, 1,66 latináře, 1 ruštinář.

Nabídka kurzů:

JC vypisuje kurzy vtěchto jazycích: A, N, Fr, R, Šp, L, It, angličtina vkomunikaci

neslyšících.

Jsou vypisovány 4 úrovně výuky jazyka: kurz pro mírně pokročilé, kurz pro středně pokročilé, kurz pro pokročilé, Formy odborné jazykové komunikace.

Nabídka kurzů (ZS 2001-2002)

Potřeby:

Co se týče frekvence jazyků, uváděných respondenty jako první jazyk, dominuje angličtina 28 (60%), následovaná němčinou 14 (30%), francouzštinou 11 (23%), ruštinou 8 (17%) a španělštinou 7 (15%).

Vpřípadě druhého jazyka je rozložení jiné, angličtina je až čtvrtá, žádaná je němčina 14 respondentů (30%), následovaná francouzštinou 10 (21%) a ruštinou 9 (20%).

U prvního jazyka klade většina pracovišť na přední místo schopnost studenta samostatné práce sodborným textem (94%). Cizojazyčná odborná literatura je oborem vrámci studia zadávána (94%), případně se scizojazyčnými odbornými texty vrámci výuky přímopracuje (74%).

Další místo zaujímá schopnost studenta porozumět mluvenému projevu sodborným zaměřením (83%), případně schopnost samostatně se aktivně odborné diskuse účastnit (49%).

Možnosti zahraničních stáží uvádí 29 respondentů, t.j. 62%, a přednášejících ze zahraničí 34 (t.j.72%).

Vedle odborné orientace požaduje 57 % respondentů, aby studenti dobře zvládli komunikaci vdenních situacích, t.zn. aby dokázali realizovat komunikativní potřeby a záměry způsobem přiměřeným konkrétní situaci a obvyklým vdaném jazykovém společenství.

Základní úroveň komunikace preferuje 15 respondentů (32%).

Výše uvedené nelze interpretovat jako jednostranný dominantní požadavek pracovišť, preferující pouze receptivní schopnosti (práce stextem – 94% respondentů), neboť požadavek produktivních schopností je vyjádřen vněkolika znalostních úrovních (viz tabulka: aktivní účast vodborné diskusi, dobrá komunikace vdenních situacích, dorozumění na základní úrovni atd.) a uváděním možností zahraničních stáží a cizojazyčnýchpřednášek.

U druhého jazyka jsou preference respondentů obdobné, do pozadí ustupuje schopnost porozumění odbornému mluvenému projevu – 17 (pouze 36%).

Odbornou literaturu vtomto jazyce zadává 27 respondentů (57%), stexty ve výuce pracuje 22 (47%).

Orientaci a schopnost přiměřené komunikace vdenních situacích vyžaduje 14 respondentů (30%).

Řada respondentů udává vdotazníku také třetí příp. další jazyk (12x). Údaj je poněkud zkreslený, protože některá pracoviště sice uvádějí třetí jazyk , ale vlastně mají na mysli volený t.j. jazyk č. 2. Není pak zcela zřejmé, které pracoviště zamýšlí studentům předepsat tři a více světových jazyků.

Doktorské studium

Současný stav:

Vstupní znalost – představuje úroveň dosaženou vrámci pregraduálního studia (uznávána ZK A svýsledkem výborně a velmi dobře, ZK B svýsledkem výborně, uznávány jsou i jiné typy zkoušek, dosažených mimo FF).

Výstupní znalost – ověřuje komunikativní kompetence obecné a zejména odborné a profesní.

Doktorand má být schopen prezentovat záměr své odborné práce, problematiku oboru, shrnout a zhodnotit vybranou prostudovanou literaturu, vyjádřit svůj názor a své stanovisko.

(Požadavky formulovány JC na základě doporučení AV)

Požadavky:

Co se týče jazyka, nejvíce respondentů ponechává na vůli doktoranda si první jazyk volit samostatně – 23 (t.j.49%). Angličtinu jako první jazyk preferuje 18 respondentů (38%).

Pouze 2 (4%) volí němčinu a 1 (2%) španělštinu.

U druhého jazyka je tomu obdobně, 23 respondentů (t.j.49%) dává doktorandům možnost volby, 8 (17%) jazyk stanoví.

Požadavky kladené na doktorandy odrážejí prakticky všechny komunikativní kompetence, zmiňované vdotazníku. Na rozdíl od pregraduálního studia se předpokládá i zvládnutí písemného projevu – uvedlo 28 respondentů (60%) a přednášení referátů 37 (79%).

Větší důraz je kladen i na produktivní řečové dovednosti, jejich zvládnutí předpokládá 29 respondentů (62%) vobecné rovině, ale již 36 (77%) vrovině odborné a profesní.

Druhý, příp. další jazyk vrámci doktorského studia lze na základě dotazníků charakterizovat jen obtížně. Respondenti uvádějí hlavní charakteristiku zejména prvního jazyka, případně pořadí nestanoví vůbec.

4. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Údaje získané dotazníkovým šetřením částečně potvrzují zkušenosti a dosavadní praxi Jazykového centra FF UK. Výsledky doporučujeme zapracovat do koncepce studia, systému jazykových kurzů JC FF UK a jejich obsahu takto:

Koncepce studia

Pregraduální studium

Bez ohledu na stávající či budoucí koncepci studia je nutné, aby obory specifikovaly konkrétní požadované jazyky vplánech svého pregraduálního studia, pokud tyto požadavky mají. Opodstatněnost této specifikace by neměla být zpochybňována, protože se váže na potřeby oboru – studijní literaturu, přednášky hostů, studijní stáže (zdeje nutné zhlediska perspektivy upozornit na vazbu sDlouhodobým záměrem UK u studentské mobility a na konkurenceschopnost absolventa po přijetí ČR do EU). Vedle nesouladu mezi současným stavem a SZŘ zhlediska volby cizího jazyka (63% oborů nechává zcelalibovolný výběr na studentovi) a stavem žádoucím (obory jazyk 1 specifikují jako konkrétní světový jazyk) výsledky ankety rovněž ukazují na předpoklad, že student požadovanou kompetenci získá na fakultě: vJC a prací sodbornou literaturou aj. na svém oboru).

Doporučujeme proto:

2. zvážit vyjmutí předmětu „cizí jazyk Zk“ ze společného základu (dále označovaný jako jazyk 1) a zařadit ho, včetně bodové dotace, do oborových plánů; přitom je nutno zachovat atestaci jednotnou pro celou fakultu; obory pak budou podle svých potřeb jazyk specifikovat či nikoliv;
3. další jazyk/y jsou již voborových plánech uvedeny, nebo by je obory do nich měly začlenit, pokud je požadují zhlediska přípravy zajišťované Jazykovým centrem; i zde by kontrolní atestace měla být jednotnáa specifikovaná jako Zk;
4. obory by měly vplánech zároveň specifikovat požadovanou výstupní úroveň komunikační kompetence zhlediska jednotlivých jazykových dovedností/komunikačních potřeb: úroveň 1 – vyšší, úroveň 2 – nižší;
5. Personální zajištění výuky: je nutno posílit výuku angličtiny (1,0) a ruštiny (0,5).

Postgraduální studium

U doktorského studia se atestace (Zk) zaměří na schopnost mezinárodní komunikace voboru, kde převažuje angličtina jako lingua franca, a dále pak podle oborové specifiky němčina a francouzština. Požadavek na komunikační kompetenci musí být oborem specifikován na výstupu – rozlišují se: úroveň 1 (pro jazyk 1) a úroveň 2 (pro jazyk 2/3). Obor ve studijním plánu jazyky konkrétně uvede, pokud požaduje jejich atestaci.

Systém kursů

• Vpregraduálním studiu nabídnout kursy pro jazyky : A, N, F, R, Š. Lat. Rozlišit dvě úrovně kompetence (1- vyšší a 2-nižší); úroveň 1 zahrne dobrou receptivní (pasivní) i produktivní (aktivní) kompetenci vpsaném a mluveném projevu používaném vakademickém prostředí (dostatečná komunikace písmem a slovem při studiu vzahraničí) a dobré dorozumění vběžné komunikaci. Úroveň 2 zahrne dobrou receptivní kompetenci psaného i mluveného projevu při studiu na UK a základní dorozumění vběžné komunikaci. U kursůje stanovena jednotná vstupní úroveň kompetence. U španělštiny, ruštiny a latiny se bude realizovat převážně kurs úrovně 2, přičemž kurzy latiny nepředpokládají vstupní znalost a jsou zaměřeny na porozumění textu (historické obory) a pochopení základníchgramatických a lexikálních struktur (filologie). Kurzy italštiny se i nadále budou realizovat podle požadavků obou oborů.

• Kurzy pro doktorandy JC nepořádá, studenti však mohou využívat individuálních konzultací sučiteli JC. Pro atestaci jazyka 1 se předpokládá kvalitní vědecká komunikace písmem i slovem voblasti humanitních a společenských věd a dobré dorozumění vběžné komunikaci. Pro atestaci jazyka úrovně 2 se předpokládá receptivní kompetence voboru a produktivní i receptivní kompetence pro základnídorozumění vběžné komunikaci. Vstupní kompetence jazyka 1 má jednotnou úroveň, která se zjišťuje testem. U jazyka úrovně 2 se vstupní kompetence nezjišťuje.

Obsah pregraduálních kursů

• Receptivní dovednosti (čtení a poslech sporozuměním) u jazykově náročnějších textů sabstraktním/odborným obsahem zoblasti humanitních a společenských věd (jazyky 1 a 2/3);
• Produkce cizojazyčných psaných a mluvených projevů používaných ve studiu voblasti humanitních/společenských věd, včetně jejich konvenční stylistické výstavby a komunikačních strategií (jazyk 1);
• Dovednost dorozumět se dobře vběžných komunikačních situacích s respektováním odlišností vrovině jazykové, parajazykové a mimojazykové (u jazyka 1 je úroveň této kompetence vyšší než u jazyka 2/3).
•