Léto s FF UK 2018

Léto s FF UK nabízí studentům středních škol tři dny naplněné vzdělávacím programem vedeným odborníky z FF UK.

V roce 2018 proběhlo Léto s FF UK ve dnech 28.30. srpna v Kampusu Hybernská.

 

 

 

Program Léta s FF UK 2018

Úterý 28. srpen 2018

9:30–10:00

Prezence účastníků

10:00

Zahájení Léta s FF UK

Mgr. Daniel Soukup, Ph.D. (proděkan pro přijímací řízení a vnější vztahy)

10:30–12:00

Mgr. Monika Brenišínová, Ph.D. (Středisko ibero-amerických studií FF UK)

Mexičtí indiáni v proměnách času

Přednáška se zabývá nativními kulturami současného Mexika a proměnami jejich základních kulturních kategorií v čase. Pozornost je přitom věnována jak minulosti (dobytí a kolonizace aztécké říše, christianizace domorodého obyvatelstva), tak současnosti (kult Santa Muerte, hnutí mexicanidad). Hlavním cílem přednášky je dané kultury představit v jejich jinakosti, upozornit na překážky, které nám brání v jejich vnímání (evropocentrismus, kolonialismus) a přiblížit tak posluchačům jiné světy a způsoby pohledu na svět obecně.

13:00–14:30

PhDr. Boris Moskovič (Ústav světových dějin)

„Už spolu nemůžeme žít…“ Jugoslávské konflikty devadesátých let

Rozpad jugoslávské federace na počátku devadesátých let 20. století odstartoval na jejím území sérii válečných konfliktů. Krvavé boje v této části jihovýchodní Evropy se staly jednou z nejzávažnějších výzev Starého kontinentu od konce druhé světové války. Několik let trvající mezietnické střety, stejně jako migrace desítek tisíc obyvatel a s ním spojený chaos v rámci postjugoslávského regionu přitahovaly mimořádnou pozornost ze strany světové veřejnosti. S jugoslávskými válkami devadesátých let je však dodnes spojena celá řada účelových tvrzení, pokřivených intepretací i záměrných manipulací. Jednou z nejpalčivějších otázek přitom zůstává, jaké příčiny vedly k rozpadu multietnického státu, jenž byl dlouho považován za stabilní a národnostně tolerantní útvar. Brutální průběh ozbrojených bojů na jeho území nastolil na pořad dne také úvahy nad tím, jaké faktory přispěly k dlouho nevídané eskalaci mezietnického násilí, kterému padly za oběť desítky tisíc osob. Přednáška se na základě konkrétních příkladů z jugoslávské sociální reality pokusí objasnit kořeny, základní průběh a typologii tamějších konfliktů devadesátých let.

15:00–16:30

Mgr. Marie Peterková Hlouchová (Český egyptologický ústav)

Staří Egypťané a víra v bohy

Hérodotos píše o starých Egypťanech, že jsou nejzbožnější ze všech lidí. Toto tvrzení je do určité míry pravdivé, neboť víra ve starověkém Egyptě prostupovala všemi oblastmi života obyvatel nilského údolí. Egypťané uctívali velké množství bohů, bůžků, démonů a nadpřirozených bytostí. V přednášce se dozvíte něco o základních principech egyptského náboženství, struktuře egyptského panteonu a také o tom, kde a jak byla božstva uctívána.

Středa 29. srpen 2018

9:00–10:30

doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. (Ústav pro archeologii)

Archeologické jednohubky

Archeologie je věda plná dobrodružství a nabízí řadu jedinečných témat. V našem cyklu se zaměříme například na Věstonickou venuši, poodhalíme tajemství lovu mamutů, navštívíme nejstarší chrámy na světě anebo zažijeme přehlídku figurek z doby prvních zemědělců.

11:00–12:30

Mgr. Jan Bičovský, Ph.D. (Ústav srovnávací jazykovědy)

Rekonstrukce prajazyka

Jak mluvili naši předkové – Indoevropané – před 6000 lety? Metody hláskové rekonstrukce se podobají šifrování a na první pohled vypadají složitě, ale všichni mluvčí je intuitivně znají používají. Ukážeme si několik příkladů, jak se každý může stát historickým lingvistou a cestovat v čase až k prvopočátkům.

14:00–15:00

Prohlídka Kampusu Hybernská (průvodce Mgr. Jan Bičovský, Ph.D.)

Čtvrtek 30. srpen 2018

9:00–10:30

PhDr. Michaela Budiman, Ph.D. (Ústav jižní a centrální Asie)

Rozmanitá Indonésie

První část přednášky Rozmanitá Indonésie se zaměří na obecné informace o Indonésii – čtvrté nejlidnatější a největší muslimské zemi světa. Bude pojednávat například o etnickém složení obyvatel, geografii či specifické místní kuchyni. Dále se zaměří na náboženskou situaci v této zemi, kde je povinné vyznávat jedno ze šesti státem garantovaných náboženství (islám, protestantismus, katolicismus, buddhismus, hinduismus a konfucianismus). V neposlední řadě se také bude zabývat jazykovou situací, či kulturními rozdíly, se kterými se Evropan v této asijské zemi může setkat. Druhá část přednášky bude věnována indonéskému etniku Toradžů, které obývá jižní část ostrova Sulawesi. Toto etnikum je známé svými funerálními rituály, které se mohou konat až několik let po úmrtí zesnulého a mohou trvat až několik dní. Součástí přednášky bude i představení různých (zejména toradžských) artefaktů – například oblečení, dýka, ozdoby z korálků a tkané látky.

11:00–12:30

Mgr. Jakub Maršálek, Ph.D. (Ústav Dálného východu)

Počátky čínské civilizace ve světle nových archeologických nálezů

Počátky čínské civilizace byly pod vlivem tradičních čínských textů dlouho chápány velmi zjednodušeně: všechny kulturní a společenské inovace měly pocházet z regionu u Žluté řeky, kam čínská tradice kladla centra prvních čínských dynastií, a okolní území byla považována za „barbarské“ oblasti, které pouze pasivně přejímaly podněty z tohoto centra. Nové archeologické nálezy zhruba od 80. let 20. stol. ale tento obraz zcela změnily. Ukazuje se, že v Číně v prehistorii a na počátku historického období existovala řada dalších kultur či dokonce civilizací, které se svojí vyspělostí mohly s centry u Žluté řeky směle měřit a jejichž vzájemné vztahy se podílely na formování pozdější čínské civilizace. Cílem přednášky bude představit nejvýznamnější z těchto nových objevů. Přednáška bude doprovozena bohatým obrazovým materiálem.

13:00–15:00

Mgr. Ondřej Crhák (Ústav světových dějin)

Čína na cestě k modernitě

O Čínské lidové republice se v posledních desetiletích mluví přinejmenším jako o regionální velmoci a ekonomickém gigantovi. Počátek vzestupu Číny lze hledat v posledních dvou dekádách minulého století. Otázkou je, kam sahají kořeny modernizace Číny? Abychom na tuto otázku našli odpověď, musíme se podívat  do druhé poloviny 19. století, kdy Čína pod tlakem západních velmocí přistoupila na částečné změny, čímž započal pomalý proces westernizace země. V první dekádě 20. století tento proces vyvrcholil centrální reformní politikou, která byla v roce 1911 přerušena republikánskou revolucí. Přesto se výsledky těchto reforem staly základem moderního čínského státu a společnosti. I přes samotný význam tohoto období, je jeho vliv na moderní Čínu často potlačován nebo jen přehlížen. Přednáška se pokusí nastínit vývoj a průběh samotných reforem, jejich ideové vzory a dlouhodobé dopady.

15:30–16:15

Předání certifikátů a focení účastníků

 

Fotografie z minulých ročníků: