Den latiny 2021/2022

Devátý ročník Dne latiny uspořádal Ústav řeckých a latinských studií FF UK ve čtvrtek 28. dubna 2022 v hlavní budově FF UK na náměstí Jana Palacha.

Všechny fotografie naleznete zde.

Program

hlavní budova FF UK, náměstí Jana Palacha

10.00   Velká aula FF UK, m. č. 131    Zahájení

10.20   Velká aula FF UK, m. č. 131    Jana Kepartová: Jak je to s antikou doopravdy aneb antika kolem nás

Je antický starověk opravdu něco vzdáleného, s čím nemáme nic společného? Pravý opak je pravdou! Veřejný prostor kolem nás, svět umění, architektury, ale třeba i počítačových her – to vše je plné odkazů na antický starověk. Antiky se ostatně dotýkáme i v tak banálních situacích, jako když si oblékáme bílou košili anebo si běžíme do supermarketu pro kaiserku.

místnost 11.30-12.15 13.15-14.00 14.15-15.00

 

131

 

Michal Skřejpek: Zákon XII desek – norma plná záhad

Nejstarší „kodifikace“ římského práva z poloviny 5. století př. n. l. obsahuje překvapivě mnoho moderních právních institutů. Tento písemný záznam právního obyčeje zároveň nabízí celou řadu otázek.

 

 

Pavel Titz: Pompeje. Na cestě od tragédie k věhlasu

Téměř tři staletí trvající soustavný archeologický výzkum učinil z Pompejí nejpoznanější, nejznámější a nejnavštěvovanější lokalitu antického světa. Co o nich ale doopravdy víme? A víme už všechno, nebo ještě mohou překvapit?

 

 

Sylva Fischerová: Homér jako kánon a hádanka

ÍliasOdysseia jsou zřejmě nejstarší díla evropské literatury, která ji ovlivnila způsobem, jaký jen stěží dokážeme plně pochopit. Přesto pro nás zůstávají jak tato díla sama, tak osoba jejich autora či autorů hádankou, která dodnes nemá úplné řešení.

 

 

018

 

Petr Honč: Venaesectio, phlebotomia aneb pouštění žilou
Jaké jsou kořeny dnešní lékařské terminologie? Na příkladu zákroku, který se praktikoval od antických dob až do 19. století, si ilustrujeme vznik i proměnu odborných termínů v čase. Vše bude doprovozeno ukázkami autentických lékařských textů. 
Ivan Prchlík: Napsal něco o Ježíšovi jeho současník Velleius Paterculus?
Nenapsal. Informaci o údajné existenci jeho zprávy zveřejnil v roce 2014 web, který sám sebe označoval za satirický. Přesto mezi smyšlenými údaji, které uváděl, byly pozoruhodně zvolené detaily, které názorně ilustrují limity moderní diskuse o Ježíšově historicitě.

 

Cyril Kubát: Bojové sporty na starověkých olympijských hrách

Box, judo, karate, taekwondo a zápas (řecko-římský a volný styl) – tyto bojové sporty se objevily na loňských olympijských hrách. Jak ale vypadaly bojové sporty na těch starověkých? Podobaly se alespoň zčásti jejich moderním protějškům?

Záznam přednášky

 

 

200


Martina Vaníková – Bořivoj Marek: Fabula in pelliculam brevem versa V semináři se pokusíme secvičit, připravit (včetně rekvizit, scény a kostýmů) a natočit krátkou latinskou scénku založenou na známém příběhu nebo pohádce. Všichni herci, divadelníci, filmaři a další kreativci vítáni! Theseus et Minotaurus

Michal Ctibor: Proč postavy spí?

Potřebuje literární postava spát? Nebo autor potřebuje postavu omámit, aby jí mohl něco provést? Není náhoda, že Thanatos (Smrt) a Hypnos (Spánek) jsou v řecké mytologii sourozenci. Když si jde postava v antickém eposu zdřímnout, můžete se s ní pomalu loučit.

 

 

Alena Hadravová: Příruční model vesmíru z vraku lodi od ostrova Antikythéry

Příběh o tom, jak současná špičková spolupráce humanitních a přírodovědných oborů umožnila rekonstruovat unikátní starořecký bronzový přístroj, na němž pouhé otáčení kličkou dokázalo zobrazovat kalendářní údaje i aktuální postavení hlavních nebeských těles.

 

 

300

 

Lucie Doležalová: Na konci ocas. Podivné poznámky pozdněstředověkých písařů

Opisování středověkých rukopisů byla dřina. Poté, co písař opis konečně dokončil, pocítil úlevu, kterou často vyjádřil v závěrečné poznáme: stěžuje si, že ho bolí celé tělo, prosí o pivo, jídlo nebo hezkou dívku. A mnohdy také všelijak experimentuje.

 

Pavlína Cermanová – Václav Žůrek: Alexandr Veliký ve středověkých Čechách

Ve středověku patřil příběh Alexandra Velikého k těm z nejznámějších a pronikl i k českým čtenářům. Jak zde byla vyprávěna a čtena jeho dobrodružství? Vystupoval v nich spíše jako hrdina a dobyvatel, nebo nadutec a symbol pomíjivosti světského panování?

 

 

Jiří Šubrt: Jeronýmovy legendy o poustevnících jako zábavná literatura

Přednáška představí Jeronýmovy životy pouštních světců, které měly poutavou formou šířit asketické myšlenky na latinském Západě a prezentovat egyptské a palestinské poustevníky jako charizmatické postavy oplývající zázračnými schopnostmi a žijící dobrodružným životem v pohádkovém prostředí východních pouští.

 

 

301

 

Anna Tropia: Who speaks Latin? From Medieval to Modern Philosophy

From Middle Ages to Modern Age, Latin was the language of philosophy. Latin was spoken in universities by students (your ancestors!) as well as by professional philosophers. How have they contributed to the formation of modern philosophical systems?

Pavel Nývlt: Thúkýdidés v americké kulturní válce
V soudobých USA můžeme sledovat vyhrocené názorové střety konzervativců a liberálů. Jak se do nich dostal historik z 5. století př. n. l.? A jak s ním obě strany nakládají? 

 

 

Vojtěch Pelc: Opilci i učenci, kacíři i světci. Češi očima raněnovověkých autorů

Všechny národy mají v oblibě hodnotit druhé i sebe samé. Čechám a jejich obyvatelům se v raném novověku dostávalo pozornosti domácích i zahraničních autorů, kteří o nich v latině, jazyku celé učené Evropy, pronášeli své soudy. Jací podle nich Češi jsou? A kdo je hodnotí přísněji – cizinci, nebo rodáci?

 

317

 

Jan Bičovský: Cesta do pravěku

Jak vyhlížel společný předek češtiny a latiny – jak se toho dobrat, a jak vlastně víme, že existoval? Co má společného fumus a dým, humuszemsumusjsme a jak to vše původně znělo?

 

 Pavlína Šípová: Řecko očima českých poutníků 15. a 16. století

Proměny ostrovů východního Středomoří od konce 15. do konce 16. století ve svědectví Jana z Lobkowitz, Oldřicha Prefáta a Kryštofa Haranta na cestě do Svaté země.

 

 

 

Konstantinos Tsivos: Stopa antiky v boji Řeků za nezávislost

 

Letos uplynulo 200 let od vypuknutí národně osvobozenecké revoluce, která vedla k vytvoření nezávislého Řecka. Jak Češi a Evropané vnímali jejich boj za svobodu? Jakou roli sehrála slavná antická minulost při vytváření národní identity současných Řeků?

 

 

Týmová studovna

 

 

Alena Bočková – Jan Zdichynec: Dějepis zblízka. Kostel, škola a rodina v latinských pramenech

Zápisy o křtech, svatbách a pohřbech v církevních matrikách, univerzitní diplomy či nápisy na náhrobcích jsou latinské texty, s nimiž se ve svém životě setká snad každý. V „dílně“ si představíme tyto i další latinské prameny, se kterými běžně pracují historikové středověku i novověku.

 

Lucie Pultrová: „Zvu tě na narozeninovou party, manžel pozdravuje…“

Starověká latina se nám nedochovala jen v dílech velkých mistrů slova, jako byl třeba Cicero či Vergilius, ale také v dopisech či na nápisech, které psali obyčejní lidé. V semináři pro alespoň mírně pokročilé latináře si některé z nich přečteme.