Den latiny 2018

Ústav řeckých a latinských studií FF UK si dovoluje pozvat zejména studenty gymnázií a jejich profesory, ale i ostatní zájemce o antiku, latinský středověk i novověk na sedmý Den latiny, který se bude konat ve čtvrtek 29. listopadu 2018 v hlavní budově FF UK, náměstí Jana Palacha.

Program

10.00   Velká aula FF UK, m. č. 131    Zahájení

10.20   Velká aula FF UK, m. č. 131    Jan Kalivoda: VNIVERSITAS STVDENTIVM

První evropské univerzity vznikají na konci 12. století v době, kdy se evropská kultura poprvé a před 20. stoletím naposledy zbavuje závislosti na svých antických tradicích a v gotickém umění a scholastickém myšlení buduje svébytnou a samostatnou vrcholně středověkou kulturu. Svět gotiky, který ve 13.–15. stol. univerzity reprezentují, sice postupně podléhá italské renesanci, ale fenomén univerzity přes jejich hlubokou krizi v 15. století přežívá do období reformace a díky ní do moderní doby.

 

místnost 11.30–12.15 13.15–14.00 14.15–15.00

 

131

 

Alena Hadravová – Petr Hadrava: Antické texty o souhvězdích a jejich recepce ve středověku aneb Tajemství královny Kassiopeie

V interdisciplinární přednášce klasické filoložky a astrofyzika si připomeneme dějiny nauky o souhvězdích a na příkladu souhvězdí Kassiopeie si ukážeme dobrodružné odhalování záhad, které se ukrývají v dosud nepřečtených textech.

 

 

Pavel Titz: Příbytky vládců – pro Romula chatrč, pro císaře palác

Přednáška přiblíží skromné počátky Říma v době železné a jeho architekturu v podobě, jak ji v zemi objevily mnohé archeologické výzkumy. Podíváme se na životní styl římských elit v době římské republiky a povídání završíme návštěvou velkolepých rezidencí doby římských císařů.

 

 

Sylva Fischerová: Existovala populární nebo braková literatura už ve starověku a středověku?

Je populární či takzvaně pokleslá literatura nechvalným výdobytkem moderní doby, nebo se s podobnými fenomény setkáme i v éře označované obvykle jako klasická? A o čem vlastně taková hodnocení vypovídají? Ošidnost celé problematiky se pokusíme objasnit na příkladu antického románu.

 

104

 

Viktor Hruška: O původu hudby římského impéria

Můžeme považovat starověký Řím za kolébku evropské hudební kultury? Co všechno impérium převzalo, kde bylo vlastně přetvořeno „k obrazu cizímu“ a není v hudbě latina spíš macecha než matka?

 

 

Alena Sarkissian: Opsis akolastos – divadlo a vizualita na přelomu epoch

Milovali na sklonku antiky podívanou opravdu všichni? Kudy vede hranice mezi realitou a divadlem? Jak chápali smysl vizuálně atraktivních jevů první křesťané?

 

 

Markéta Klosová: Divadlo v Lešně za Komenského i po něm

Všichni jsme se ve škole učili, že Komenský žil v exilu v Lešně a že tam napsal mnoho svých děl. Jaká však byla škola, kde pracoval, a jaké zde byly podmínky pro školní divadelní hry?

 

 

200

 

Radek Černoch: Závěť v antickém Římě

Pořízení závěti mělo pro Římany větší význam než v současnosti. I pro současné právo je pak zajímavé, jak Římané na jedné straně lpěli na mnoha formalitách, na druhou stranu od nich však v případě potřeby naprosto ustupovali.

 

 

Aleš Beran: Je to jednoduché – máte kongenitální pseudoartrózu radia

Přednáška se zamýšlí nad důvody, proč lékaři rádi užívají pro pacienty obtížně srozumitelné výrazy řeckého a latinského původu.

 

 

Julie Černá: „Když se zlomí kosť stehna, strašnáť jest příhoda“ aneb úskalí lékařské práce ve středověku

Latinský spis ze 13. století s názvem Chirurgia, který se dochoval i ve staročeském překladu, nás zavede do zákulisí lékařského povolání. Zaměříme se především na to, jaké postupy a pomůcky lékař využíval v případech, kdy musel přistoupit k chirurgickému zákroku.

 

 

217

 

Štěpán Špinka: Lidské štěstí, božská blaženost

Řečtí filosofové se shodnou, že všichni chceme být šťastní. Mají však velmi různé názory na to, v čem skutečné štěstí spočívá a do jaké míry ho můžeme dosáhnout. Mají nám dnes tyto jejich debaty ještě co říci?

 

 

Petr Pokorný: Role latinského překladu při rekonstrukci řeckého Nového zákona

Přesné původní řecké znění Nového zákona bylo a dosud je předmětem debat. Přednáška se zaměří na roli pozdnělatinského překladu, Jeronýmovy Vulgáty, při rekonstrukci řeckého originálu a představí úspěchy i úskalí celého projektu, který poznamenal naši kulturu.

 

 

Dalibor Antalík: Etruské rituály v náboženství antického Říma

Etruskové písemně zaznamenávali průběh svých náboženských obřadů, ale jejich původní rituální knihy se prakticky nedochovaly a o jejich podobě nás informují především zprávy latinských autorů. Z nich je zřejmé, že určité etruské obyčeje zůstávaly živé i mezi Římany.

 

 

300

 

Ivan Prchlík: Pohané a křesťané na pozdněantické agoře

Film „Agora“ z r. 2009 je jednou z mála výjimek mezi filmy s antickou tematikou, z něhož se lze poučit o skutečné historii. Přednáška s ukázkami zasadí události z Alexandreie přelomu 4. a 5. stol. do širšího kontextu konfrontace pozdněantického křesťanství se zastánci tradičních kultů.

 

 

Lucie Doležalová: Latinská parodie ve středověkých Čechách

Kdy, kde, jak a čemu se smáli lidé ve středověku? Přednáška seznámí s latinskou parodií v českých rukopisech. V čem se liší od parodie jinde v Evropě? A kdo a proč ji zapisoval?

 

 

Pavel Nývlt: Propaganda u Caesara

Caesar je dodnes považován za jednoho z nejlepších vojevůdců všech dob, ale skoro vše, co víme o jeho podmanění Galie, vychází z jeho vlastního podání. Není Caesarova sláva spíš výsledkem jeho umění sebeprezentace v Zápiscích o galské válce než jeho kvalit coby stratéga?

 

 

301

 

Jakub Žytek: Angličtina – latina ver. 2.0

Přednáška se za pomoci etymologií různých anglických výrazů pokusí ukázat, že díky znalosti latiny lze v angličtině objevit mnohdy netušené a skryté, a také naznačí, že pojem filologie nemusí být nutně vyhrazen pouze pro „ty divný lidi s brejlema“.

 

 

Vladislav Knoll: Magistr: vysokoškolák nebo černokněžník?

Dobrodružná etymologická výprava napříč staletími a evropskými jazyky, při níž budeme sledovat změny podoby a významu slov odvozených od latinského magister. Kolik jeho „potomků“ se může současně vyskytovat v jednom jazyce?

 

 

Jan Odstrčilík: „Zajdu se podívat na ten veliký úkaz, zdali bych se nevzdělal…“

V jednom erfurtském rukopise se nachází nezvyklé kázání. Rozvíjí se v něm příběh poutníka, který hledá cestu k pravému poznání. Ta ho nezavede nikam jinam, než právě na středověkou univerzitu. A my se k němu v jeho putovaní na chvíli připojíme.

 

 

Týmová studovna

 

Bořivoj Marek: Intellexi illum versipellem esse! 

Hérodotos, Pausaniás, Ovidius i Plinius Starší píší o lidech proměňujících se či proměněných ve vlka. Příběh o vlkodlakovi sui generis podává ústy jednoho z účastníků hostiny u Trimalchiona i Petronius. Zakusme tedy na vlastní „dlaku“ atmosféru antického strašidelného příběhu!

 

 

Nikola Filipová: Alea iacta est!

Římané byli stejně vášnivými hráči deskových her jako my. Připomínaly jejich hry spíše šachy nebo Člověče, nezlob se? Pojďme si společně zahrát pár z nich.

 

Ioannis Karabatzias: Lidová řecká hudba

Jaké jsou tradiční řecké nástroje, čím se řecká hudba liší od té „evropské“? Seminář prakticky nastíní rozdíly i splynutí hudebních tradic.

 

Po přednáškovém bloku následuje od 16.30 v Kampusu Hybernská (www.kampushybernska.cz) koncert Qaraba Ensemble, kteří interpretují tradiční hudbu východního Středozemí, spojený s praktickým workshopem.