Den latiny 2017

Ústav řeckých a latinských studií FF UK organizuje 23. listopadu 2017 již šestý ročník Dne latiny.

Program:

10.00 | Velká aula FF UK, m. č. 131 | zahájení

10.20 | Velká aula FF UK, m. č. 131

Součástí Dne latiny je i světová premiéra filmu Romula sive pentameron Romanum od 15.30 hodin v kinosále FF UK (místnost č. 429).

Eva Kuťáková: Publius Ovidius Naso

V letošním roce si připomínáme dvoutisící výročí (předpokládaného) úmrtí tohoto mimořádného básníka, bez jehož díla si dnes neumíme představit augustovský Řím. Ovidiovy verše byly obdivovány, zatracovány, cenzurovány, ale stále čteny, po staletí obohacovaly citový a myšlenkový svět prostých čtenářů i těch nejslavnějších umělců. Na několika známých příbězích z Metamorfóz a dalších děl se pokusíme ukázat, čím a jak si získal pozornost svých současníků i mnoha dalších generací čtenářů.

místnost 11.30–12.15 13.15–14.00 14.15–15.00

 

131

 

Pavel Titz: Od Romulovy chatrče k císařskému paláci

Přednáška přiblíží archeology nalezené skromné počátky královského Říma v době železné a dále se bude sledovat vývoj životního stylu římských elit v době republiky i následných staletích římského císařství.

 

 

Michal Skřejpek: Plusquamperfectum římského práva – vliv náboženství na právo 

S vlivy římského “pohanského” náboženství se setkáváme ve všech oblastech práva – soukromém, ústavním i trestním. Přednáška bude věnována tomu, co je fas, tedy dovoleno římskými bohy, a také co zakazovali.

 

 

Jan Kalivoda: Počátky českého státu, církve a literatury v postavách nejstarších českých světců

Vznik současných evropských států ležících na západ od Rýna je výsledkem integrace nových národů do prostředí tisícileté antické civilizace a staleté křesťanské církve. Jakou úlohu v tom pro “kmen Čechů” za cenu svého života sehráli čeští světci 10. století a jak je dnes známe?

 

 

200

 

Helena Jarošová: Antické dědictví v odívání a péči o tělo

V jakém smyslu jsme dědici antického způsobu odívání a v tomto smyslu i péče o tělo? Jak a kdy jsme tyto vlivy v Evropě transformovali a přijali za své a v jakém kulturním či přímo hodnotovém kontextu móda/ne-móda se s touto tradicí stále setkáváme?

 

 

Barbora Kocánová: Počasí off-line

Jaké informace o počasí kolovaly v antice a latinském středověku? Kde se o něm mohli tehdejší lidé dočíst? A zajímalo to vůbec někoho?

 

Ladislav Stančo: Nazí atleti – výkonnostní sport v antice

Jak se připravovali antičtí sportovci k soutěži? Co jedli? Kolik kilometrů měřil maratónský běh? Na tyto a podobné otázky odpoví tato přednáška.

 

201

 

Alena Hadravová: Text tzv. Vatikánských mytografů v Čechách

Povíme si o nedávném objevu dvou opisů známé latinské sbírky s více než dvěma sty padesáti řeckými mýty u nás a o jejich vztahu k předloze z 9.–11. století i k antice. Na malé ukázce textu si také ukážeme, jak se dělá moderní vydání středověkého rukopisu.

 

 

Jan Odstrčilík: Quo usque tandem abutere computatro tuo?

Letem světem (nejen) internetem po elektronických slovnících, korpusech latinských textů, pomůckách pro paleografii a vůbec po všem možném, co usnadňuje život s latinou. Nebude chybět ani ukázka toho, co člověk může sám s trochou píle vytvořit.

 

Jakub Žytek: Officina poetica

Prakticky zaměřený workshop se bude v první části věnovat vybraným básnickým překladům Ovidia do češtiny, zatímco v části druhé se účastníci pokusí o překlady vlastní. Odvážní latináři jsou proto vítáni.

 

 

300

 

Radka Nokkala Miltová: Bible malířů

Ovidiovy Proměny patřily v době renesance a baroka k nejvýznamnějším literárním dílům, z nichž malíři a sochaři čerpali inspiraci pro svá díla. Proto byly Proměny často nazývány biblí malířů. Jaká témata z nich vycházejí a kde se s Ovidiovými příběhy můžeme setkat u nás?

 

 

Martin Bažil: Malé dějiny elegie – Ovidius mezi Řeky, Havlíčkem a Rilkem

Římští básníci přejali elegii od Řeků a její melancholický tón spojili hlavně s láskou. Ovidius ji dokázal skvěle parodovat i brát vážně ve svých nářcích z vyhnanství. K pozdější tradici, která se k němu hlásí, patří i Havlíčkovy Tyrolské elegie a Rilkovy Elegie z Duina.

 

 

Konstantinos Tsivos: Čí je Alexandr Veliký, čí Makedonie a čí verginská hvězda?

Spor mezi Athénami a Skopjí o dědictví, symboly a název starověké Makedonie se táhne přes čtvrtstoletí. Existuje exkluzivita na antické symboly a názvy? Jak mohou starodávné dějiny ovlivnit národní identitu a jak tento spor ovlivňuje současné dění na Balkáně?

 

 

301

Marcela Slavíková: Hudba starověkých Řeků

Jak zněla hudba starověkých Řeků? Jaké jsou zdroje poznání starořecké hudby a jaká jsou úskalí při práci s těmito zdroji? Přednáška představí postupy při rekonstrukci starořecké hudby, doplněné bohatou obrazovou a zvukovou dokumentací.

 

Evžen Kindler: Co víme o nejstarších latinských zpěvech?

Staré latinské zpěvy se svou svobodou od tradičních dur-mollových tónin, od harmonie a pevného rytmu překvapivě blíží moderní vážné hudbě. Analogie budou ukázány v notách i zazpívány.

 

 

Kateřina Vršecká: Herci a baviči ve středověku

Jaké byly názvy pro herce a baviče ve středověké latině? Ponořme se do poutavého světa středověkých jokulátorů, kejklířů a šašků, pohlédněme do středolatinských vokabulářů a dalších rukopisných pramenů, které vypovídají o vlastnostech, životě i společenském postavení středověkých herců.

 

 

317

 

Lucie Pultrová: [Cicero], [Kikero], nebo [Čičero]?

Jaká je „ta správná“ výslovnost latiny? Jak se mluvilo v klasickém Římě? A jak to vůbec můžeme vědět?

 

 

Václav Marek: H.S.E. – Hic Situs Est. Zde leží…

Náhrobní nápisy pro své zemřelé pořizovali lidé všech vrstev římské společnosti, od aristokratů po otroky. Co nám ale tyto texty na kamenech říkají o živých?

 

 

Ivan Prchlík: Byl jednou jeden Ježíš? Anebo nebyl?

Ve sporu o historicitu Ježíše z Nazarethu hrají důležitou, či spíše klíčovou roli zprávy autorů píšících řecky nebo latinsky. Mohou však být považovány za rozhodující argumenty? Přednáška představí jejich možnosti i limity.

Týmová studovna KJP

Bořivoj Marek: Latinsky s Ovidiem

Také v oblasti didaktiky latiny můžeme při letošním výročí sáhnout k Ovidiovu dílu a podívat se, jak se s jeho pomocí dá (na)učit latinsky. Pomocníkem nám bude americká učebnice Latin via Ovid.

Bořivoj Marek – Martina Vaníková: Diskuze s učiteli latiny o časových možnostech zvládnutí kýžené látky při obvyklé hodinové dotaci