Šusta

Josef Šusta

  • 26. 11. 1874, Třeboň – 27. 5. 1945, Praha

  • děkanem: 1916/1917

  • historik

  • Josef Šusta maturoval roku 1899 v Českých Budějovicích a poté odešel do Prahy na českou filozofickou fakultu. Zde se stal žákem Jaroslava Golla, jenž jej ovlivnil v jeho dalším vědeckém směřování. V rámci studia na prestižním Institutu pro rakouský dějezpyt ve Vídni prošel studijním pobytem v Římě, jehož náplní bylo bádání v rozlehlých vatikánských archivech. Pozdějším výsledkem pobytu pak byla Šustova habilitační práce Pius IV. před pontifikátem a na začátku pontifikátu. Roku 1910 byl jmenován profesorem všeobecných dějin na české filozofické fakultě v Praze.

    Šustova činnost měla klíčový význam v zařazení československé historie do kontextu světového vývoje, zejména v oblasti hospodářských a sociálních dějin. Přispíval také do periodik Lumír a Venkov a do Lidových novin.

    V letech 1920–1921 působil v úřednické vládě Jana Černého jako ministr školství. Byl členem skupiny tzv. pátečníků, udržoval přátelské styky s T. G. Masarykem, Edvardem Benešem a Karlem Čapkem.

(Foto: AUK)