Lexa

František Lexa

  • 5. 4. 1876, Pardubice – 13.2. 1960, Praha

  • děkanem: 1934/1935

  • egyptolog, zakladatel české egyptologie

  • František Lexa vystudoval gymnázium v Žitné ulici v Praze a po maturitě nastoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, kde studoval středoškolskou matematiku a fyziku. Jeho zájem ale směřoval k filozofii a psychologii, a posléze se Lexa začal zabývat původem písma, především písma staroegyptského. V roce 1905 se začal učit egyptštinu, na což navázal studiem egyptského náboženství v Berlíně. Studoval také démotštinu ve Štrasburku. Svou habilitační práci O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů Staré říše zveřejnil po skončení 1. světové války. Po vzniku Československa byl na Karlově univerzitě velký zájem o orientalistiku a tak zde František Lexa od roku 1919 přednášel egyptologii. V roce 1927 získal místo mimořádného profesora, na Filozofické fakultě UK také založil egyptologický seminář a stal se jeho řádným profesorem.Kolem Lexy postupně vyrostl kroužek žáků, z nichž nejvýznamnějšími byli Jaroslav Černý, jenž po 2. světové válce pracoval ve Velké Británii (Londýn, Oxford), a Zbyněk Žába. Právě na jeho popud Lexa v roce 1958 založil Československý egyptologický ústav FF UK se sídlem v Praze a Káhiře.

    Lexa napsal celou řadu odborných i populárně-naučných publikací, například Výbor z mladší a starší literatury staroegyptské, Egyptskou knihu mrtvých, Staroegyptské čarodějnictví; nejuznávanější z nich je několikadílná Grammaire démotique (Gramatika démotštiny).

(Foto: ČEgÚ FF UK)