Volební období 2000-2002

Návrh na změny Statutu Filozofické fakulty UK

Akademický senát FF UK

volební období
2020 – 2022 

senatff@ff.cuni.cz

 

Materiál pro jednání ASFFUK 12.4.2001

Stanovisko legislativní komise:

Komise doporučuje hlasovat o jednotlivých změnách samostatně


Čl. 11 Poradní orgány děkana a senátu, čl. 2-5

Stávající znění :

2. Komise jsou společné poradní a kontrolní orgány senátu a děkana. Vždy se zřizují komise hospodářská, legislativní, studijní, stipendijní, zahraniční a komise pro vědu. O zřízení dalších komisí rozhoduje na návrh děkana senát.

3. Předsedou komise hospodářské, legislativní, studijní a stipendijní je člen senátu zvolený senátem, předsedy komise zahraniční a komise pro vědu jmenuje děkan.

4. Senát i děkan jmenují do každé komise dva členy. Další členy komise jmenuje její předseda.

5. Podrobnosti o činnosti komisí stanoví Organizační řád, který je vnitřním předpisem.

Návrh nového znění:

2. Komise jsou společné poradní orgány senátu a děkana. O zřízení komisí rozhoduje na návrh děkana senát.

3. Předsedy komisí jmenuje se souhlasem senátu děkan.

4. Senát i děkan dále jmenují do každé komise dva členy. Další členy komise jmenuje její předseda.

5. vypustit

Zdůvodnění návrhu pro jednání ASFFUK 12. 4. 2001:

  • Na jednání ASFFUK dne 8.2.2001 bylo projednáno několik jiných návrhů na znění těchto odstavců čl.11, po podrobné diskusi však orientační hlasování o stanovisku senátu ukázalo, že výše uvedený návrh předložený legislativní komisi má většinovou podporu. Proto tento materiál předkládá ke konečnému projednání.

LK připomíná zdůvodnění návrhu předložené pro jednání ASFFUK 8. 2. 2001:

  • odst. 2: vypuštění slova „kontrolní“ – Komise nemůže být kontrolním orgánem ani senátu ani exekutivy, protože nemá toto ustanovení oporu ani v zákoně o vysokých školách ani v jiné právní normě. Kontrolní funkce může mít pouze orgán, který je ustanoven nezávisle na exekutivě a má zároveň ze zákona (vnitřního předpisu) pravomoci prosadit závěry své kontrolní činnosti, resp. z nich vyvodit důsledky (např. prosazení nápravy zjištěných nedostatků, sankce za nesplnění závěrů kontroly včetně případných osobních postihů apod.). Má-li komise „kontrolovat“ podle zadání svých zřizovatelů, je to pouze a opět jen činnost poradní.
  • odst. 2.: zrušení výčtu komisí – Dosavadní znění žádným způsobem neupravuje volbu členek/ů komisí ustavených nad rámec těch vyčtených ve statutu, stejně jako ustavení jejich předsedy/kyně. Možnosti řešení jsou dvě: 1. doplnit do stávajícího znění procedurální pravidla pro takto zřizované komise; 2. sjednotit procedurální pravidla pro všechny komise. Legislativní komise se rozhodla pro druhé řešení, protože první by podle ní neúměrně komplikovalo už tak složitá ustanovení současného znění (viz potíže a nedorozumění při loňském ustanovování komisí). Poznámka ke zřizování komisí: protože se jedná o komise společné, musí při jejich zřizování spolupůsobit oba orgány; kromě stávající znění je možný i opačný postup (“ děkan na návrh senátu „). Poslední poznámka: doplnění navrhovaného znění o výčet některých komisí by bylo v rozporu s ustanovením, podle něhož o zřizování komisí rozhoduje senát (či děkan), neboť by byly zaváděny komise, u nichž by neplatilo (byly by zřizovány nikoliv senátem, nýbrž vnitřním předpisem) – pak můžeme rovnou zůstat u stávajícího znění. Pokud děkan odmítne navrhnout ustavení některých komisí, nic nebrání senátu ustavit vlastní komise a pozvat k práci v nich kohokoliv z řad akademické obce; pokud však mají být komise společné, je záhodno, aby se na jejich ustavení skutečně shodly oba zúčastněné orgány; právě to zaručuje současné znění.
  • odst. 3.: Opět procedura zaručující souhlas obou zúčastněných stran. Opět je možné i několik dalších řešení se stejným praktickým výsledkem: “ se souhlasem děkana senát „, “ na návrh senátu děkan „, “ na návrh děkana senát „.
  • odst. 4.: přidání slůvka “ dále “ – snad přispěje k vyjasnění jmenovací procedury.
  • odst. 5.: vypuštění odkazu na neexistující Organizační řád.

Čl. 16 Základní součásti fakulty, odst. 1

Stávající znění:

Vedoucí základních součástí jmenuje děkan a jemu jsou za činnost příslušné základní součásti odpovědni. Podrobnosti stanoví Organizační řád, který je vnitřním předpisem.

Návrh nového znění ve třech variantách:

1) Vedoucí základních součástí jmenuje děkan a jemu jsou za činnost příslušné základní součásti odpovědni. (Formulace podle stávajícího znění Statutu FF UK po vypuštění citace zrušeného Organizačního řádu FFUK)

2) Vedoucí základních součástí jmenuje na dobu nejvýše tří let děkan a jemu jsou za činnost příslušné základní součásti odpovědni. (Formulace vzešlá z diskuse na jednání ASFFUK dne 8.2.2001, která tehdy získala značnou verbální podporu. Její nevýhodou je, že podle určitého výkladu vylučuje opakování výkonu funkce vedoucího pracoviště jedním pracovníkem, což nebylo úmyslem předkladatele tohoto návrhu.)

3) Vedoucí základních součástí jmenuje děkan a jemu jsou za činnost příslušné základní součásti odpovědni. Funkční období vedoucího základní součásti je nejvýše tříleté. Tuto funkci tatáž osoba vykonává zpravidla nejvýše dvě po sobě bezprostředně následující funkční období. (Tato formulace je převzata a upravena z platného Organizačního řádu Matematicko-fyzikální fakulty UK. Odstraňuje nejasnost výkladu zmíněnou u druhé varianty.)

Zdůvodnění návrhu:

  • Na základě diskuse na jednání ASFFUK dne 8.2.2001 proběhla k této otázce další debata v legislativní komisi, v předsednictvu senátu a mezi orgány senátu a vedením fakulty. Tyto varianty byly také předloženy k veřejnému posouzení na webových stránkách fakulty.

LK připomíná zdůvodnění návrhu předložené pro jednání ASFFUK 8. 2. 2001:

( Pozn. LK: celá tato argumentace se vztahuje pouze k 1.variantě, neboť pouze ta byla tehdy senátu písemně předložena )

  • Navržená úprava formulace tohoto odstavce plně respektuje normu zákona (resp. vyšších vnitřních předpisů) – jmenování vedoucích základních součástí statutárním zástupcem / samosprávným orgánem fakulty a odpovědnost tomu, kdo vedoucího základní součásti jmenoval.
  • Formu jmenování (např. na základě volby, která je doporučením pro jmenování nebo např. konzultace s členy příslušné základních součástí před jmenováním vedoucího apod.) resp. délku funkčního období vedoucího základní součásti ani jiné další okolnosti jmenování není účelné definovat ve vnitřním předpisu. Děkan má v každém případě za jmenování vedoucího základní součásti nesdílenou odpovědnost a v různých situacích musí mít možnost volit různé postupy. Obecně je odpovědný senátu a senátem je také případně odvolatelný, což je dostatečné opravné opatření za event. chybné rozhodnutí děkana v cause postupu a výsledku jmenování vedoucích základních součástí.
  • Rovněž formulace „a jemu jsou za činnost příslušné základní součásti odpovědni“ je plně dostatečná. Je-li odpovědnost děkana za jmenování vedoucího základní součástí nesdílená, pak ani odpovědnost jmenovaného za činnost příslušné základní součásti vůči děkanovi nemůže být podrobněji specifikována ve vnitřním předpisu. Pro vystižení a posouzení míry odpovědnosti plně dostačuje dikce základních premis zákona o vysokých školách a vnitřních předpisů, které hovoří o poslání univerzity a fakulty, o respektování a prosazování obecně platných právních norem a dalších formách řízení fakulty.
  • Pokud jde o případné zavedení rotačního principu, domnívá se legislativní komise, že tato problematika vyžaduje zevrubnější diskusi, než která zatím proběhla.

Čl. 16 Základní součásti fakulty, odst. 4

Stávající znění:

Organizaci a činnost základních součástí může podrobněji upravit jejich organizační řád, který po vyjádření senátu vydá děkan.

Návrh nového znění:

Organizaci a činnost základních součástí může podrobněji upravit organizační řád základní součásti, který na návrh vedoucího základní součásti a po vyjádření senátu vydá děkan.

Zdůvodnění návrhu pro jednání ASFFUK 12. 4. 2001:

V diskusi na jednání ASFFUK dne 8.2.2001 nebyly k navrhovanému novému znění žádné připomínky. Proto je senátu předloženo beze změn ke konečnému projednání.

LK připomíná zdůvodnění návrhu předložené pro jednání ASFFUK 8. 2. 2001:

  • Dosavadní dikce statutu správně volí alternativní možnost (= může podrobněji upravit ), která otevírá (zřejmě především větším základním součástem fakulty) prostor pro formulování dalších podmínek jejich vnitřního fungování, ovšem stanovených při respektování zákona o vysokých školách a dalších právních norem, resp. vnitřních předpisů univerzity a fakulty.
  • Doplnit je třeba postup, kdo tento dokument navrhuje (= který na návrh vedoucího základní součástí … ).
  • Je rovněž třeba jinak formulovat název tohoto dokumentu a zabránit tak konfusi s termínem organizační řád , který je ve vnitřních předpisech Univerzity Karlovy užíván v jiných souvislostech (proto místo organizační řád navrhujeme termín organizační řád základní součásti ).

Čl. 16 Základní součásti fakulty, odst. 5

Stávající znění:

Postavení základních součástí fakulty v rámci organizační struktury stanoví Organizační řád fakulty.

Návrh nového znění:

Vypustit tento odstavec bez náhrady

Zdůvodnění návrhu pro jednání ASFFUK 12. 4. 2001:

  • Organizační řád fakulty byl zrušen. Původně proto bylo předsednictvem senátu a legislativní komisí navrženo. aby organizační struktura fakulty byla vyhlašována opatřením děkana. Jak vedení fakulty, tak členové senátu však v diskusi namítali, že opatření děkana jsou řídící dokumenty vyhlašující rozhodnutí děkana v rozsahu jeho funkční působnosti a nemohou být jedním z nástrojů k informování fakultní i mimofakultní veřejnosti. Proto byla tato varianta předběžně zamítnuta.
  • Jako další možnost bylo uvažováno zveřejnění organizační struktury fakulty v příloze Statutu FFUK. Každá příloha Statutu je však součástí Statutu samotného a jako taková podléhá schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy. Tím by případná budoucí rozhodnutí Akademického senátu FFUK o vzniku, zániku nebo slučování základních pracovišť FFUK, která jsou v mezích rozpočtu FFUK plně v pravomoci ASFFUK, navíc podléhala schválení Akademického senátu UK a ASFFUK by se tak o své vůli vzdal části svých pravomocí. Proto byla i tato varianta předběžně zamítnuta.
  • Z těchto důvodů navrhuje předsednictvo ASFFUK a legislativní komise úplné vypuštění tohoto ustanovení. Zveřejnění organizační struktury FFUK určitým předepsaným způsobem není podmínkou tohoto, aby rozhodnutí ASFFUK o ní vstoupilo v platnost, tato platnost je výsledkem samotného usnesení ASFFUK, které je obvyklým způsobem zveřejňováno. Stejně tak platnost vnitřních směrnic FFUK není vázána na jejich zveřejnění určitým předepsaným způsobem. Je pochopitelně v zájmu fakulty a její povinností tyto informace zveřejňovat jak tradičními metodami, tak moderními způsoby elektronické komunikace, toto zveřejnění však není podmínkou platnosti rozhodnutí ASFFUK a vedení fakulty, proto není nutné tuto otázku řešit ve Statutu FFUK.

Čl. 20 Děkanát, odst. 3

Stávající znění:

Podrobnosti o organizaci a činnosti děkanátu stanoví Organizační řád.

Návrh nového znění:

Podrobnosti o organizaci děkanátu stanoví opatření děkana.

Zdůvodnění návrhu pro jednání ASFFUK 12. 4. 2001:

V diskusi na jednání ASFFUK dne 8.2.2001 nebyly k navrhovanému novému znění žádné připomínky. Proto je senátu předloženo beze změn ke konečnému projednání.

LK připomíná zdůvodnění návrhu předložené pro jednání ASFFUK 8. 2. 2001:

  • Obecně vymezuje činnost děkanátu – kromě obecných právních předpisů – ustanovení čl. 20, odst. 1 a 2 statutu fakulty: (1)Děkanát zabezpečuje zejména administrativu děkana, proděkanů, senátu, tajemníka, vědecké rady a jejich poradních orgánů (2).Děkanát uskutečňuje organizační, koordinační, poradní, evidenční a kontrolní činnost v oblasti studijní, vědecké, ekonomické, personální, vnějších vztahů včetně zahraničních styků a vnitřní správy.
  • Problematická je ovšem formulace Děkanát uskutečňuje … kontrolní činnost , která zřejmě z hlediska zákona neobstojí. Důvody jsou patrné. Zákon na jedné straně jasně definuje samosprávné orgány fakulty včetně kompetencí a odpovědnosti a vymezuje postavení proděkanů a tajemníka, na straně druhé logicky nikde nehovoří o kontrolní funkci děkanátu (resp. prakticky nehovoří o děkanátu vůbec). Toto řešení je zcela přirozené – administrativní aparát, jehož kompetence (v rámci platných právních norem) určují samosprávné a statutární fakulty, nemůže mít žádné kontrolní pravomoci, než jen ty, jenž mu svěří samosprávný nebo statutární orgán, který je ve vztahu k zákonu výhradně odpovědný.
  • Na druhé straně vystihuje dikce této části statutu úkoly děkanátu v dostatečné míře a kontrola plnění těchto úkolů nevyžaduje přijímat žádný další organizační řád děkanátu. Proto navrhujeme upravit formální uspořádání struktury děkanátu pouze opatřením děkana (= v podstatě jen aktuální přehled uspořádání děkanátu). Toto řešení je v duchu ustanovení statutu Univerzity Karlovy, který v čl. odst. 5/) předpokládá vypracování dokumentu s názvem sice organizační řád, ovšem vydání tohoto materiálu je výhradně v kompetenci rektora (nejde tedy o žádný vnitřní předpis schvalovaný ve smyslu zákona senátem).

Za legislativní komisi: Jan Kalivoda, Ivana Ebelová

(s převzetím argumentace pro jednání senátu 8.2.2001 formulované tehdejšími předkladateli materiálu)

Za legislativní komisi: Ivana Ebelová a Jan Kalivoda