Praha 3.1.2002
Vážené kolegium děkana, vážení představitelé AS FF UK, milí studenti polonistiky!K „žádosti o řešení situace na oddělení polonistiky“, kterou jsem obdržel 2.1.2002, přikládám následující komentář, který pro přehlednost vložím přímo do textu žádosti, jejíž původní znění bude od odpovědi odlišeno kurzívou.Žádáme o urychlené řešení následujících problémů:- vyřešit personální obsazení oddělení polonistiky
1. Pověřit vedení ústavu, aby urychleně zajistilo výuku lingvistických předmětů
kvalifikovanými pedagogy; toto místo je v současné době neobsazené. Považujeme za chybu vedení ústavu, že nedohlédlo na to, aby člověk vybraný na základě výběrového řízení nastoupil, a nezajistilo odpovídající náhradu.
Zajištěním lingvistické výuky není třeba vedení ústavu pověřovat, neboť se tímto úkolem pověřilo samo v tentýž den, kdy se definitivně ukázalo, že kandidát na toto místo s ideální kvalifikací a zároveň jednoznačný favorit výběrového řízení, schválený též děkanem fakulty, z vážných osobních důvodů nemůže nastoupit. Považovat „nedohlédnutí“ na jeho nástup za chybu vedení ústavu je nemístné.
Po dohodě s vyučujícími polonistiky a děkanem fakulty bylo rozhodnuto zajistit pro zimní semestr výuku jazykovědných předmětů provizorně kolegyní s kompetencemi absolventky polonistiky v Polsku a zároveň rodilé mluvčí, avšak bez náležité specializace a odborného profilu – s vyhlídkou na vypsání nového výběrového řízení. Nové výběrové řízení bylo vypsáno, děkan stanovil komisi pro výběrové řízení, inzerát byl zveřejněn, nyní probíhá lhůta pro přihlašování kandidátů a v nejbližším možném termínu po jejím vypršení se komise sejde k jednání.2. Ustanovit vedoucího oddělení, který by byl zodpovědný za chod výuky
polonistiky a byl by kompetentní řešit případné problémy.Všichni čtyři vyučující, kteří v současnosti zajišťují specializovaně polonistické předměty, jsou stejně jako všichni ostatní vyučující kompetentní řešit v souladu se svými pravomocemi problémy vzniklé při studiu a případný vedoucí polonistického oddělení by neměl pravomoci vyšší. Navíc by takové řešení bylo systémově nepraktické. V našem ústavu se studuje ve dvanácti různých specializacích. Kdyby měla každá svého vedoucího, komplikované organizační struktuře pracoviště by to moc nepomohlo.
Protože však bližší dohled na jednotlivé oblasti studia a dělba odpovědnosti jsou skutečně zapotřebí, pracuje v ústavu Užší rada ve složení „5+1“. Tvoří ji ředitel ústavu, tajemnice, tři vedoucí jednotlivých sekcí a zástupce doktorandů. Polonistika spadá do sekce Mgr. Pavla Štolla, na kterého je možné se s důvěrou obracet ve všech dílčích problémech, jakož i se zlepšovacími návrhy, požadavky a plány nejrůznějšího druhu.
– vyřešit nejasnosti týkající se studijního plánu
V současné době máme k dispozici pouze akreditaci z roku 2001, která se ovšem nevztahuje na studenty, kteří začali studium dříve.Problematika kontaminace studijních plánů, které procházejí postupnými obměnami, způsobuje nejednou komplikace a tento jev se týká většiny pracovišť celé fakulty. Sepište přehledně, jaké máte se studijním plánem nejasnosti a ve spolupráci se studijním oddělením Vám na ně poskytneme jednoznačné odpovědi. Praxe, kdy studenti různých ročníků studují podle poněkud odlišných studijních plánů, je běžná. Určující je studijní plán platný v době, kdy bylo studium zahájeno.
– vypracovat dlouhodobou koncepci oboruVypracování perspektivy jednotlivých oborů/specializací byl jeden z prvních úkolů, o jejichž vypracování jsem poprosil představitele jednotlivých specializací bezprostředně po svém nástupu do funkce ředitele ústavu. Věcně koncepci vymezuje platná akreditace oboru/specializace, ale podle mého názoru je třeba mít zároveň i jakousi interní „vizi“ rozvoje a rozkvětu oboru a usilovat podle možností o její naplnění. Za polonistiku máme k dispozici odpověď, jejíž autoři nyní již v ústavu nepracují. Nemělo však smysl žádat nové vyučující o podobný dokument dříve, než měli příležitost se seznámit s novým pracovištěm, se studenty, studijním plánem a podobně. Příští týden, až uplyne první semestr, který na naší fakultě strávili, požádám je, aby vypracovali svoji verzi další perspektivy oboru. Jde o dokument sloužící vnitřní potřebě ústavu, studenti by jej měli pocítit podle výsledků.
– upřesnit a vypracovat náplň jednotlivých předmětů
V současné době neexistují sylaby v předepsané formě k žádnému předmětu. Tím pádem nebyly stanoveny ani podmínky k atestacím a nejsou zajištěny rovné podmínky jejich splnění bez ohledu na vyučujícího. Chybí kontinuita látky.Podmínky k atestaci má každý vyučující podat na začátku kurzu. Pokud se tak nestalo, požádejte příslušného vyučujícího o okamžitou nápravu. Pro všechny případy a na základě konzultace s kolegiem děkana prosím vyučující polonistických kurzů, aby přímo do sylabů doplnili podmínky atestací, s nimiž, jak předpokládám, již na začátku kurzů studenty seznámili Do 20.ledna mi prosím vyučující o odevzdejte takto vybavené sylaby. O vypracování sylabů jsem všechny vyučující požádal před začátkem semestru, připravili je i vyučující polonistiky, sylaby jsou (kromě konverzace a dočasných kurzů lingvistických) k dispozici v digitální či na papíře vytištěné podobě v sekretariátu. Jejich kopie přikládám k rozšířené verzi tohoto dopisu, kterou obdržela předsedkyně Akademického senátu, děkan a proděkan pro studijní záležitosti. Považují za samozřejmé, aby každý vyučující na požádání studentům sylabus včetně základní literatury k předmětu předložil i kdykoliv během semestru, obzvlášť pokud nefunguje spolehlivě zveřejnění sylabů v internetu. Kdyby někdo tento servis odmítal akceptovat, dejte mi o tom vědět a dojednám nápravu. Podmínky atestací bez ohledu na vyučujícího považuji za absurdní požadavek. Vyučující jsou různí a různě stanoví také požadavky k atestacím. To je přece logická praxe, která se týká naprosté většiny předmětů vyučovaných na Filozofické fakultě. Tam, kde by vznikal problém s podmínkami atestace u předmětů, na jejichž výuce se podílelo více učitelů, je třeba dohoda a kompromis, přičemž je pochopitelné, že hlavní slovo má aktuální examinátor.
– stanovit podmínky postupové zkoušky
Přestože je první termín postupové zkoušky již za půl roku, stále nebyly stanoveny požadavky k jejímu splnění. Neznáme okruhy z teoretických předmětů ani požadovaný rozsah jazykových kompetencí. Podmínkou ke splnění PZK má být i písemná práce, kterou nám do dnešního dne nikdo nezadal a ani nám k ní nepodal bližší informace.
Naprosto s Vámi souhlasím, že budou-li se aktualizovat podmínky PZK, musí se tak stát neprodleně. Žádám tímto vyučující polonistiky, aby podmínky zveřejnili nejpozději do 20.ledna a odevzdali mi kopii, kterou předložím proděkanovi pro studijní záležitosti. Požadavky k PZK musejí být v souladu s kompetencemi, dosaženými během prvního cyklu studia, tak jak vyplývají z akreditovaného studijního plánu.
– pověřit vedení ústavu zajištěním kontinuity stáží v Polsku
Do loňského roku byla pro všechny studenty 3. ročníku zajištěna semestrální stipendijní stáž na Institutu Polonijnym v Krakově. Absolvování této stáže považujeme za nutnou podmínku k úspěšnému složení PZK. Přestože již byla téměř zajištěna, oddělení dlouhou dobu váhalo, zda o podobnou stáž stojí. Tím došlo k prodlení a formálním komplikacím. Žádáme vedoucího ústavu, aby se aktivně a urychleně zasadil o zajištění této stáže pro všechny studenty nynějšího 2. ročníku na příští rok.Stáže v Polsku se stejně jako stáže ve všech ostatních zemích všeobecně řídí pravidly, která stanovuje MŠMT, zahraniční oddělení FF UK na základě příslušných meziuniverzitních dohod, AIA, Erasmus, CEPUS a další organizace, které se organizaci stáží věnují. Za přirozenou starost vedení ústavu považuji umožnit studentům prostřednictvím smluv a mezinárodních kontaktů co nejlepší servis po stránce odborně organizační, to znamená dohodnout na pokud možno vynikajících pracovištích v cizích zemích, aby naše stážisty přijímaly. O to systematicky usilujeme na úrovni oficiálních smluv i osobním jednáním s příslušnými pracovišti, což ovšem nesnímá odpovědnost za nezbytnou iniciativu ze samotných studentů. Stáže si zařizují studenti, byť je přirozenou snahou každého pracoviště tuto jejich aktivitu podporovat, všemožně usnadnit, posloužit radou a podobně. Abychom nelehkou situaci studentů (protože míst na stáže je méně než zájemců) alespoň maximálně zpřehlednili, konají se na všechna místa pro stážisty, kde kandidáty určuje náš ústav, vnitroústavní konkurzy projektů stáží, které následně vícečlenná komise vyhodnocuje, aby se zajistila větší objektivita výběru. Nově jsme také vypracovali pro studenty i učitele Průvodce po grantech, fondech a dalších organizacích (včetně jejich adres, konkrétních projektů, dat pro odevzdání přihlášek apod.), které podporují studijní a odborné, příp. vědecké a výzkumné aktivity. Zatím je průvodce k dispozici v sekretariátu, počítáme i s uveřejněním na internetových stránkách ústavu.
Co se týče konkrétního případu krakowské stáže, ihned jak jsem se dozvěděl o problémech s jejím zajištěním, obrátil jsem se s dotazem na MŠMT a dopisem na prof. dr. hab. Miodunku, šéfa příslušného ústavu, a pověřil jsem posléze zjištěním všech detailů, které by zájemcům o stáž umožnily její realizaci, Mgr. Jana Linku. Kopii korespondence s prof. Miodunkou včetně jeho detailního popisu organizačního zajištění praxe přikládám k rozšířené verzi tohoto dopisu, kterou obdržela předsedkyně Akademického senátu, děkan a proděkan pro studijní záležitosti. Pro další zájemce včetně studentů je k dispozici v našem sekretariátu. Z informací odpovědných úředníků MŠMT vyplývá, že se studentům, kteří o stáž požádají (prostřednictvím AIA) pokusí vyjít vstříc. Detailní řešení otázek spojených s polonistickými stážemi a jejich koordinaci má na starosti Mgr. Jan Linka.
Stávající situace znemožňuje efektivní studium a je značně demotivující. Tím, že jsem nuceni se zabývat těmito problémy, nemůžeme se plně soustředit na plnění studijních povinností.Milí studenti, doufám, že Vaše soustředění na plnění studijních povinností nedojde nadále žádné vážnější úhony a že se nám společně podaří nalézt řešení, která budou k prospěchu Vašeho studia a odborného růstu.Váš
Tomáš Glanc, Dr.
ředitel Ústavu slavistických a východoevropských studií
