Praha, 21. září 2026 – Co se stane, když místo kontroly nabídneme důvěru a lidem bez domova dáme 100 000 korun bez jakýchkoliv podmínek? Na jaře výzkumný projekt New Leaf Česko ukázal, že lidé na ulici peníze nepropili a vyplatilo se jim je nepodmíněně dát, stejně jako důvěru. Nyní odborníci přicházejí s tvrdými ekonomickými daty, která ukazují, kolik nás bezdomovectví reálně stojí. A kdo – nebo co – je v celém řetězci doopravdy nejdražší??

Rychlé připomenutí jarních výsledků (Praha, 23. 3. 2026)
V rámci unikátního experimentu (prvního v Evropě ve vysokopříjmové zemi, který navázal na úspěšný kanadský model New Leaf Project z Vancouveru1) obdrželo 40 lidí bez domova jednorázově 100 000 Kč bez jakýchkoliv podmínek nebo kontrol. Výsledky po 12 měsících vyvrátily zažité společenské stereotypy:
- STEREOTYP 1: „Všechny peníze utratí za alkohol a drogy.“
- Fakt: Peníze vedly ke snížení spotřeby návykových látek o 25 % (zatímco ve skupině využívající současný systém spotřeba drog stoupla o 41 %).
- Peníze lidé vložili do prvotní stabilizace: v prvním měsíci šly největší částky do oblečení (+10 165 Kč oproti kontrolní skupině), bydlení (+6 000 Kč) a jídla (+1 858 Kč).
- STEREOTYP 2: „Jsou to nemakačenka a nechtějí pracovat.“
- Fakt: Nepodmíněný finanční transfer nesnížil odpracované hodiny ani pracovní příjmy. Naopak, po 12 měsících mělo v peněžní skupině práci 80 % účastníků.
- Fakt: Nepodmíněný finanční transfer nesnížil odpracované hodiny ani pracovní příjmy. Naopak, po 12 měsících mělo v peněžní skupině práci 80 % účastníků.
- STEREOTYP 3: „Bezdomovci jsou na ulici dobrovolně.“
- Fakt: Bydlení bylo pro účastníky jednou z prvních investic. V průběhu výzkumu si bydlení zajistilo 80 % lidí a po roce si ho udrží 58 % účastníků (z toho 2/3 díky podpoře sociálního pracovníka).
- Fakt: Bydlení bylo pro účastníky jednou z prvních investic. V průběhu výzkumu si bydlení zajistilo 80 % lidí a po roce si ho udrží 58 % účastníků (z toho 2/3 díky podpoře sociálního pracovníka).
- STEREOTYP 4: „Sociální práci může dělat kdokoliv s dobrým srdcem.“
- Fakt: Kvalifikovaný profesionál s nízkým počtem klientů (case-load) a osvobozený od byrokracie dokázal zlepšit duševní pohodu klientů téměř o 50 % a pomohl obnovit jejich vazby s rodinou a přáteli. Zároveň zapříčinil udržení bydlení u 60% lidí bez domova.
Bezdomovectví pro nás není zadarmo: Kam mizí miliardy ze státního rozpočtu?
Koncepce sociálního bydlení ČR (MPSV) uvádí, že celkové náklady spojené s bezdomovectvím a bytovou nouzí dosahují 8,2 miliardy Kč ročně. Zahrnují zdravotnictví, záchranky, sociální služby, policii i vězeňství.
Náš výzkum přinesl zcela unikátní zjištění přímo z terénu: jeden člověk bez domova za rok reálně spotřebuje veřejné služby ve výši cca 200 000 Kč.
Podle oficiálních dat MPSV (ze sčítání v roce 2025) žije v ČR 11 641 lidí přímo bez střechy nad hlavou (rough sleeping):
- 11 641 lidıˊ na ulici×200 000 Kč =2,33 mld. Kč ročně (přímá spotřeba)
Kam tedy mizí zbývajících 5,87 miliardy korun ročně?
V době, kdy stát projednává napjatý rozpočet, je zásadní vědět: 2,33 mld. Kč spotřebují přímo lidé bez domova, ale dalších 5,87 mld. Kč evidentně „spolkne“ systém a aparát na to, abychom těmto lidem onu přímou pomoc doručili.
Za tyto obří částky nemůže člověk na ulici, ale nastavení systému.
(Pozn.: a to je jen jedna jediná skupina obyvatel v nouzi či ohrožení, a co ty další – samoživitelky, lidé s postižením a další).
Kam reálně tečou veřejné peníze? Přehled klíčových zjištění:
1. Tři měsíce na ulici znamenají 50 000 Kč ve veřejných nákladů
Detailní data z výzkumu New Leaf Česko ukazují, že pouhé tři měsíce života člověka na ulici představují v průměru téměř 50 000 Kč čerpaných veřejných nákladů na jednoho člověka.
2. Největší účet nevzniká v sociálních službách, ale v nemocnicích
Nejdražší složkou péče o lidi na ulici nejsou sociální pracovníci, azylové domy ani policie, ale hospitalizace v nemocnicích:
- Lůžkovou péči během sledovaných 3 měsíců využilo jen 17,2 % účastníků, ale vytvořili tím 42,8 % všech veřejných nákladů.
- U hospitalizovaných lidí činil průměrný náklad za pouhé 3 měsíce 124 184 Kč na osobu.
- Pravidlo 10/80: Náklady jsou v populaci bez domova extrémně koncentrované – top 10 % nejvíce zasažených lidí vytváří 50,2 % všech veřejných nákladů a 81,6 % zdravotních nákladů.
- Cílená podpora této nejrizikovější skupině tak přináší největší systémové úspory.
3. Méně byrokracie, více sociální práce = přímá úspora pro stát
- Intenzivní sociální práce veřejné náklady nezvyšuje – naopak u skupiny s výlučným sociálním pracovníkem byly veřejné náklady v průměru o 4 878 Kč nižší než u kontrolní skupiny.
- U skupiny, která dostala peníze + sociální práci, klesly zdravotní náklady
o 5 231 Kč na člověka, zatímco čerpání levnější sociální podpory mírně vzrostlo (+3 186 Kč).
- U skupiny, která dostala peníze + sociální práci, klesly zdravotní náklady
- Vidíme tak jasný přesun čerpání veřejných služeb od drahé lůžkové péče v nemocnicích k včasné a levnější sociální podpoře.
Vyplatí se po finanční stránce dát člověku bez domova 100 000 Kč?
Ano, v případě, že je tato podpora spojena s prací sociálního pracovníka, který není zatížen byrokracií a má prostor vytvořit si s člověkem lidský vztah.
„Pokud se ptáte, zda se vyplatí dát člověku bez domova 100 000 Kč a zda stát vzápětí na veřejných službách ušetří, odpověď z dat zní: ano. Nejde ale o to dát lidem peníze a očekávat, že tím problém zmizí. Peníze samy o sobě situaci nevyřeší – dají však člověku šanci ji změnit, pokud je propojíme se sociální prací a nenecháme ho v tom samotného,“ vysvětluje PhDr. Melanie Zajacová, Ph.D., LL.M., vedoucí výzkumného týmu New Leaf Česko a Katedry sociální práce FF UK.
A co jste čekali?
Projekt New Leaf Česko přichází s jasným vzkazem pro politiky i veřejnost v době projednávání státního rozpočtu:
Je extrémně drahé pomáhat lidem až ve chvíli, kdy skončí na ulici. A ještě dražší je nechat je tam.
Skutečná prevence a investice do přímé sociální práce bez nadbytečné papírové zátěže šetří peníze z daní nás všech. Sociální pracovník potřebuje především čas na člověka, ne čas na papíry. „Právě tady plýtváme penězi z daní nás všech. Místo toho, abychom investovali do včasné a levnější prevence, platíme neefektivní a předražené řešení následků na ulici,“ dodává šéfka výzkumného týmu a Katedry sociální práce, dodává šéfka výzkumného týmu a Katedry, Melanie Zajacová.
Projekt byl zařazen do databáze sociálně inovačních projektů European Social Fund Plus / European Commission.
O výsledcích projektu hovořila vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová mj. v TV Nova.
Poznámky pod čarou a zdrojové informace:
1 Inspirace a srovnání s kanadským výzkumem New Leaf Project (Vancouver):
- Kanada: V rámci studie (Foundations for Social Change / University of British Columbia) obdrželo 50 osob, které byly kratší dobu bez domova (bez těžkých závislostí) nepodmíněný transfer 7 500 CAD (cca 125 000 Kč).
Účastníci strávili v azylových domech o 89 dní méně, na ulici o 99 dní méně, 93 % z nich si zaplatilo stabilní bydlení a odložili si v průměru 26 000 Kč v úsporách. Nevzrostly výdaje za alkohol či cigarety. Úspora na jednoho člověka činila v Kanadě 8 277 CAD díky nižšímu využívání krizových služeb. - Česko: Unikátně rozšířilo tento model o porovnání s intenzivní sociální prací. Zapojeno bylo 433 oslovených osob (99 ve finálním vzorku RCT, z toho 40 s finančním transferem 100 000 Kč a 40 v kontrolní skupině).
2 Zdroj systémových dat a sekundárních odhadů:
- Koncepce sociálního bydlení ČR (MPSV): Oficiální dokument MPSV uvádí, že bezdomovectví stojí státní pokladnu 8,2 mld. Kč ročně (zahrnuje zdravotnictví, záchranky, sociální služby/programy, vězeňství a policii).
- Sčítání lidí bez domova MPSV (2025): Vykazuje 11 641 lidí žijících přímo na ulici / bez střechy (rough sleeping).
- Samotné širší dopady bytové nouze jsou ale výrazně vyšší. Podle důvodové zprávy
k zákonu o podpoře bydlení dosahovaly v roce 2023 náklady veřejných rozpočtů spojené s bytovou nouzí 4,089 miliardy Kč ročně. Tato částka zahrnuje zejména náklady na: - 3,22 mld. Kč za hospitalizace,
- 456 mil. Kč za zdravotnickou záchrannou službu,
- 349 mil. Kč za náhradní péči o děti,
- 32 mil. Kč za urgentní příjmy,
- 31 mil. Kč za dopady na duševní zdraví.
Do této částky přitom nejsou zahrnuty další náklady spojené například s vězeňstvím, kriminalitou, závislostmi, nezaměstnaností nebo dopady života lidí bez domova na veřejný prostor.
Při započtení těchto dalších oblastí se celkový účet podle dostupných odhadů pohybuje kolem 7–8 miliard Kč ročně.
Nejde tedy jen o to, kolik stojí sociální služba. Náklady vznikají především tam, kde systém začíná řešit problém až ve chvíli, kdy už je člověk v závažné situaci.
- Data výzkumu New Leaf Česko (primary-data): Zjištěný unikátní údaj přímé roční spotřeby služeb jedním člověkem na ulici činí 200 000 Kč.
- Výpočet: 11.641 lidí na ulici x 200.000 Kč = 2.33 mld. Kč. Zbývajících 5,87 mld. Kč z uváděného balíku MPSV představují náklady na aparát a systém doručení této pomoci.
O realizátorech projektu New Leaf Česko
Neposeda, z.ú. – děláme věci jinak.

Patří k předním sociálním inovátorům v Česku – propojuje sociální práci, výzkum i technologie. Spolupracuje s New Leaf Česko, rozvíjí služby prevence pro lepší duševní zdraví dětí (#safespace), realizuje projekty Housing First a vytváří AI nástroje pro zefektivnění práce v sociálních službách.
Úzce spolupracuje s Katedrou sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, letos společně obdrželi 1. místo v AI AWARDS v kategorii Společenský přínos – v organizaci Neposeda je ilotován celý Ai modul, Katedra testuje a promptuje. Neposeda je jediná technologická sociální služba v Praze Je součástí expertního Národního centra sociálních studií.
Katedra sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

První pracoviště oboru sociální práce na univerzitní úrovni v naší republice po roce 1989, jež zakládali prof. JUDr. Igor Tomeš, CSc., doc. PhDr. Pavel Hartl,CSc. a PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. Katedra se zaměřuje na přípravu sociálních pracovníků s vysokoškolským vzděláním, kteří jsou schopni poskytovat a reflektovat odbornou podporu a pomoc jednotlivcům, rodinám i komunitám. Absolventi katedry se uplatňují v různých oblastech praxe, včetně sociálních služeb, zdravotnictví, školství či veřejné správy i v mezinárodních institucích. Aktivně se podílejí na změnách sociálního systému a zplnomocňování lidí k řešení různých
Národní centrum sociálních studií

Expertní odborná iniciativa založená Jiřinou Šiklovou, Igorem Tomešem a Petrem Víškem, která v současné době navazuje na odbornou autoritu zakladatelů a rozvíjí expertní přístup v oblasti sociální práce v kontextu inovací a proměňující se společnosti. Je odbornou základnou, oporou pro sociální pracovníky. Iniciuje inovativní přístupy zaměřené na člověka (HCD), zajišťuje výzkumy a projekty, které cílí na efektivitu a zlepšování podmínek oboru a profese sociální práce.
Kontakt PR: Mgr. Jana Marešová
janam@neposeda.org
+420 774 261 339
Neposeda,z.ú.,
Šimanovská 47, 198 00, Praha 9
IČ: 69793298 / DIČ: CZ69793298
neposeda.org
Kontakt pro média:
Mgr. Jana Marešová
E-mail: janam@neposeda.org
Tel: +420 774 261 339 / WhatsApp: +420 723 232 453
Neposeda, z.ú., Šimanovská 47, 198 00, Praha 9


