Mezinárodní tým vedený archeology z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy představil novou interpretaci lokality Iskandar Tepa, která mohla sloužit jako krátkodobý pochodový tábor řecko-baktrijského vojska.
Mezinárodní tým archeologů vedený badateli z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK publikoval výsledky výzkumu lokality Iskandar Tepa v jižním Uzbekistánu, které přinášejí novou interpretaci tohoto výjimečného naleziště. Kombinace geofyzikálního průzkumu a archeologických vykopávek odhalila přibližně 400 metrů dlouhý příkop vymezující areál o rozloze zhruba 1,2 hektaru, pozůstatky vnitřní zástavby i několik velkých keramických zásobnic zapuštěných do země. Ty mohly sloužit k uchovávání vody nebo potravin pro větší skupinu lidí pohybující se v suchém prostředí na pomezí starověké Baktrie a Sogdiany.
Na základě těchto poznatků autoři studie navrhují, že Iskandar Tepa mohla představovat krátkodobý pochodový vojenský tábor řecko-baktrijského vojska z 2. století př. n. l. Ve prospěch této hypotézy svědčí nejen podoba ohrazení a vnitřního uspořádání lokality, ale také nálezy mincí, hrotů šípů a dalšího archeologického materiálu. Po zániku areálu bylo místo využíváno jako pohřebiště, což dokládá jeho význam i v následujících obdobích. Studie zároveň ukazuje, jak zásadní roli dnes při poznávání starověkých sídel hrají nedestruktivní metody, zejména geofyzikální prospekce, která umožňuje odhalit struktury zcela skryté pod povrchem.
Studie byla nyní zveřejněna v prestižním mezinárodním časopisu Journal of Archaeological Science: Reports a představuje výsledek dlouhodobé spolupráce archeologů z Filozofických fakult Univerzity Karlovy a Masarykovy University v Brně a Termezské státní univerzity v Uzbekistánu.
