Filozofická fakulta UK má od června 2024 druhou ombudsosobu. Svou náplň práce a novinky z ombudskanceláře v rozhovoru přibližuje Tomáš Pavlas.
Vedle Pavly Špondrové jste se stal další ombudsosobou na FF UK. Jak vám spolupráce zatím funguje?
S kolegyní Pavlou Špondrovou máme velmi dobrou spolupráci. Již v minulosti jsme spolupracovali na několika projektech Otevřené společnosti, o.p.s., ve které já pracuji. Víme vzájemně, co od sebe čekat. Víme, že sdílíme podobné hodnoty. Když jsem zvažoval, zda se přihlásit do výběrového řízení na místo ombudsmana FF UK, fakt, že zde Pavla již působila, byl jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl kladně.
Jaká byla vaše očekávání před nástupem do této funkce? Do jaké míry se zatím naplňují?
Již přes dvě dekády se věnuji podpoře rovnosti, inkluze nebo transparentnosti na systémové úrovni, jednodušeji řečeno na úrovni státu jako zástupce občanské společnosti. Zasedám například v Radě vlády pro rovnost žen a mužů. Je to dost trpká zkušenost, kdy je celkem evidentní, co by stát měl dělat, existují příklady dobré praxe ze zahraničí, ale nedaří se to, určitě ne dostatečně. Funkce ombudsmana umožňuje individuálněji pomáhat konkrétním osobám, které se na nás obrátí. Mám větší vliv na to, aby se udála konkrétní pozitivní změna.
Jak by podle vás měla ideálně vypadat funkce ombudskanceláře?
Vizi ombudskanceláře najdete na našich webových stránkách: „Filozofická fakulta UK vytváří, udržuje a nabízí všem studujícím i zaměstnaným osobám zdravé, podporující a pozitivní prostředí, v rámci kterého jsou chráněny a rozvíjeny hodnoty lidské důstojnosti, lidských práv, nenásilí, férovosti, spolupráce a dialogu.“ Zmiňujeme také čtyři pilíře naší činnosti: transparentnost; prevence; bezpečí; restorativní, empatický a participativní přístup. Představu, jak by měla ombudskancelář ideálně fungovat, k čemu by především měla přispívat, máme. Teď je na našem ombudstandemu, abychom se ji co nejvíce přiblížili.
Nedávno bylo přijato opatření děkanky o zavedení ombudskanceláře. Co je jeho obsahem a k čemu je potřebné?
Opatření děkanky k ombudskanceláři je zásadní dokument, protože kancelář na půdě FF UK formálně zakotvuje a definuje. Při přípravě textu opatření jsme se snažili, aby obsah i forma odpovídal hodnotám, které ombudskancelář deklaruje. Šlo nám o transparentnost, aby se ten, kdo zvažuje kontaktovat ombudskancelář již ze samotného opatření dozvěděl, co mu můžeme a nemůžeme nabídnout, s jakými lhůtami může počítat. Je zde popsán celý proces od přijetí oznámení až po zpracování závěrečné zprávy. Opatření je návodné v tom smyslu, že ukazuje možnosti, jak může dotyčný/ná oznamovatel/ka postupovat, jaké má možnosti, jak si může chránit své bezpečí.
Opatření děkanky klade důraz na genderově inkluzivní jazyk. Jak tuto inkluzivitu vnímáte a jak ji reflektujete ve své práci?
Na rozdíl např. od rektorátního opatření ke zřízení funkce ombudsmana jsme se snažili používat inkluzivnější a genderově senzitivnější jazyk. Přispívá k tomu i fakt, že pracujeme v tandemu, ombudsmanka, ombudsman. To je fakt, který potřebujeme sdělit a komunikovat. Kdybychom používali striktně jen generické maskulinum, mluvili o ombudsmanech FF UK, nebyli bychom tak přesní, jak můžeme, měli bychom, být. Mně se velmi líbí, jak charakterizoval tzv. politickou korektnost v jednom rozhovoru Karel Hvížďala. Říkal, že je to jednoduše snaha vyjadřovat se přesně.
Jaké jsou konkrétní výzvy, kterými se nyní v ombudskanceláři zabýváte?
Po dokončení opatření děkanky se budeme více soustředit na to, abychom poznání a zkušenosti z individuálních případů dokázali přetavit do systémovějších doporučení a také do preventivních aktivit. Prostor tu je, jsou patrné jisté společné jmenovatele určitých typů oznámení. Ty se snažíme analyzovat, blíže si je definovat a reagovat zmíněnými obecnějšími doporučeními a preventivními aktivitami. Rádi bychom například představili specifický formát diskusí mezi studujícími a vyučujícími o moci, férových vztazích a o tom, jak utvářet bezpečné a svobodné prostředí.
Co byste doporučil studujícím, kteří by se na vás chtěli obrátit, ale váhají nebo mají nějaké obavy?
Doporučil bych jim, pokud pocítí potřebu obrátit se na ombudskancelář, ať tak učiní. Existuje několik způsobů, včetně anonymního s využitím aplikace FaceUp (dříve Nenech to být). Je možné kontaktovat nás e-mailem, telefonicky, či během konzultačního hodin přijít osobně (pondělí 10–12 hodin já, a pondělí 15–17 hodin Pavla). Možná zůstaneme jen u konzultace a bude to stačit k vyřešení problému. Nebo bude třeba podat oznámení. Vždy se ale snažíme zajistit maximální anonymitu, když si to dotyčný/ná přeje. Vedle jiných důležitých oznámení jsou i taková, která někdo přinese, aniž by se týkala primárně jen jeho osoby, ale upozorňuje na nelehkou situaci někoho jiného, či na problém, který souvisí s nějakou nelogičností či neférovostí nastavení pravidel. To je přeci skvělá možnost, jak pomoci kultivovat prostředí fakulty, naši komunitu. Čili ještě jednou, máte-li něco na srdci, přijďte za námi.
Jak by podle vašeho názoru měla ombudskancelář vypadat za rok, za pět let?
Nezastírám, že jsme na začátku, opatření děkanky vstoupilo v platnost 1. 10. 2025. Ale zejména díky Pavle je již kus práce hotový, máme dostatečně vyprecizovanou a odůvodněnou představu, jak má ombudskancelář fungovat. Pokud budeme tuto představu po dobu příštích pěti let naplňovat konkrétní prací a pomocí oznamovatelům/kám z řad studujících, vyučujících, zaměstnanců/kyň, věřím, že dostatečně zakoření a všichni z toho budou benefitovat.
Mgr. Ing. Tomáš Pavlas vystudoval kybernetiku na FEL ČVUT a genderová studia na FHS UK. Přes dvacet let se zabývá otázkami spojenými s rozvojem občanské společnosti, politické a demokratické kultury v souvislosti s rovností žen a mužů. Posledních deset let působí v nevládní organizaci Otevřená společnost, o.p.s., pod jejíž hlavičkou podnítil vznik iniciativy Genderman, bezpečného prostoru pro kritické promýšlení sdílených představ o mužství. Zasedá v Radě vlády pro rovnost žen a mužů.
