V nejprestižnější evropské grantové soutěži ERC Advanced grant uspěl letos jen jeden jediný projekt z České republiky: výzkum historičky Kateřiny Čapkové z Katedry Blízkého východu. Její projekt s názvem Inkluzivní dějiny středovýchodní Evropy od poloviny 19. století po současnost je zároveň prvním výzkumem z oblasti humanitních a společenských věd, který byl připraven na české instituci a v této grantové kategorii uspěl. Získal podporu 2,5 milionu eur.
©Teresa Preis/VWI
Projekt se zkratkou INHIST (Inclusive History of East-Central Europe: Mid-19th Century to Present) má ambici vypracovat koncepčně nový výklad středovýchodní Evropy, který bere v úvahu mnohohlasí historických aktérů. Dr. Čapková pro takovou analýzu vybrala přednostně perspektivu Romů a Sintů, Židů a lidí s postižením.
ERC Advanced granty představují mimořádné vědecké ocenění, které získávají pouze mezinárodně uznávaní odborníci s prokazatelným vlivem na vývoj svého oboru. Evropská výzkumná rada (ERC) je uděluje na základě jediného kritéria – vědecké excelence projektu i jeho řešitele. Uchazeči musí nejen doložit zásadní přínos v poslední dekádě, ale také představit originální výzkumnou vizi s potenciálem proměnit poznání v dané oblasti. Granty ERC jsou vnímány jako záruka vysoké kvality a schopnost je získávat významně ovlivňuje mezinárodní postavení vědeckých institucí.
V letošním roce bylo v této kategorii podáno ve všech vědních oborech přes dva a půl tisíce žádostí, z nichž uspělo pouhých 11 %. Na řešení projektu tým dostává grant v mimořádné výši 2,5 milionu eur, tj. přes 60 milionů korun.
„Získání ERC Advanced grantu pro humanitně orientovaný projekt dr. Čapkové je vynikající úspěch, který, pevně doufám, nezůstane do budoucna ojedinělým. Těší mě o to víc, že zaměření projektu v sobě obsahuje esenci soudobého kvalitního humanitněvědního výzkumu – je výrazně interdisciplinární, propojuje v sobě nové metody historického výzkumu s cílem přinést podstatné podněty i pro porozumění dnešku a budoucím výzvám, věnuje pozornost hlasu marginalizovaných skupin. Věřím, že tato témata mají mít v excelentním výzkumu i vzdělávání pro budoucnost své podstatné místo, a jsem velice ráda, že se dr. Čapková rozhodla obohatit tímto projektem vědecké zkoumání na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy,“ říká děkanka Eva Lehečková.
Východiskem pro INHIST je rozpor mezi naším výkladem současnosti a minulosti. „Většina evropských států si je vědoma toho, že inkluzivní pojetí společnosti a vzdělávání je klíčem k větší bezpečnosti a odolnosti,“ říká Kateřina Čapková a doplňuje: „Učebnicím dějepisu či muzejním výstavám však zatím stále dominuje příběh národního státu. V takových výkladech nepřijdou ke slovu příběhy mnoha jiných společenských aktérů. Dokud historici nenabídnou inkluzivní výklad dějin, budou stát současné pokusy o společenskou inkluzi v napětí s tím, jak smýšlíme o vlastních dějinách.“
Projekt se geograficky soustředí na Polsko, Ukrajinu, Česko, Slovensko a Maďarsko. Sleduje individuální a kolektivní snahy o emancipaci, jimiž Romové a Sintové, Židé a lidé s postižením aktivně spoluutvářeli dějiny střední a východní Evropy. Na základě pramenů především těchto komunit tým Kateřiny Čapkové popíše základní procesy inkluze a segregace, které probíhají dodnes. Jde kupříkladu o měnící se definice občanství, přístup ke vzdělání, k práci a zdravotní péči. Všechny tři vybrané komunity čelily navíc genocidě v období druhé světové války.
„Na řešení projektu se těším z mnoha důvodů,“ dodává Čapková. „Je logickým vyústěním mých dílčích výzkumných zájmů. Nyní by se vše mělo propojit a přinést něco koncepčně nového. Je to velká výzva. Pro jednotlivce by to byl nadlidský úkol. Základem je jedinečný tým mladých badatelů, který se mi podařilo dát dohromady. Jejich výběr mi trval dva roky. Jsou odborníky na dějiny vybraných komunit i na jednotlivé regiony a témata. Nesmírně si vážím jejich odborné kompetence a těším se na naše společné diskuze a promýšlení nové interpretace.“
Mezi dílčí záměry v projektu patří např. výzkum perspektivy zraněných vojáků a civilistů na Ukrajině jak po druhé světové války, tak i za nynější ruské agrese nebo pohled na společnost optikou slovenských Romek, které od 70. let až do počátku tohoto století zažívaly nedobrovolné sterilizace. Mezinárodní výzkumný tým sestává z osmi specialistů na romské a židovské dějiny a na dějiny lidí s postižením. Pocházejí ze sedmi evropských zemí a mají jazykové kompetence v nejméně deseti jazycích včetně romštiny a jidiš.
Hlavním výstupem projektu bude společná kniha zachycující inkluzivní dějiny střední a východní Evropy. Kromě toho vznikne např. databáze primárních pramenů reprezentujících hlasy zkoumaných komunit nebo učebnice inkluzivních dějin testovaná na středních školách ve všech zkoumaných zemích.
Kateřina Čapková, Ph.D., je přední českou odbornicí na moderní dějiny Židů ve střední a východní Evropě, dějiny Sintů a Romů a dějiny uprchlictví a migrace ve 20. století. Působí jako vědecká pracovnice na Katedře Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde od října 2025 nastoupí na plný akademický úvazek po ukončení svého badatelského pobytu na Leibniz-Institut für jüdische Geschichte und Kultur – Simon Dubnow v Lipsku. Současně přednáší také na New York University in Prague. Má zkušenosti ze stáží v Oxfordu, Chicagu, Berlíně, Vídni nebo Basileji.
Je autorkou a spoluautorkou řady knih, mimo jiné monografie Češi, Němci, Židé?, jejíž anglické vydání ocenil americký časopis Choice jako Outstanding Academic Title. Spolu s Hillelem Kievalem je spolueditorkou knihy Prague and Beyond, věnované dějinám Židů v českých zemích od raného novověku po současnost. Publikace vyšla také v němčině, hebrejštině a češtině. Příští rok vyjde v Oxford University Press kniha The Slánský Trial: A New History, kterou Čapková napsala spolu s Chadem Bryantem a Dianou Dumitru.
Čapková vede Prague Center for Romani Histories, jedno z výzkumných center Filozofické fakulty UK (více na www.romanihistories.org).
Za svou vědeckou činnost byla v prosinci 2024 oceněna prestižní Reimar Lüst Preis, kterou každoročně udělují Humboldtova nadace a nadace Fritz Thyssen Stiftung. Je jednou z editorek knihy Jana Hauera Moji lidi oceněné v širším výběru Magnesie Litery za publicistiku pro rok 2025.
Kontakt pro média:
Mgr. Ina Palacká
Tisková mluvčí
Oddělení vnějších vztahů
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha 1
E: ina.palacka@ff.cuni.cz
W: ff.cuni.cz
T: +420 777 739 951
