V pondělí 16. června 2025 převzali z rukou prezidenta Petra Pavla jmenovací dekrety profesorky a profesoři vysokých škol. Slavnostní akt již tradičně proběhl ve velké aule Karolina Univerzity Karlovy. O den později 17. června 2025 proběhla ve velké aule Karolina také promoce docentek a docentů, které jmenovala rektorka UK Milena Králíčková.
Z řad FF UK byli jmenováni profesor a profesorky:
- doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D., v oboru lingvistika, působí ve Fonetickém ústavu FF UK
- PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D., v oboru Teorie a dějiny moderního a současného umění, působí na Katedře filmových studií FF UK
- doc. PhDr. Hana Vymazalová, Ph.D., v oboru egyptologie, působí v Českém egyptologickém ústavu FF UK
Celý seznam jmenovaných profesorů a profesorek z Univerzity Karlovy naleznete zde.
Docentky a docenti habilitovaní na FF UK:
- PhDr. Jiří Milička, Ph.D., Ústav lingvistiky FF UK
- PhDr. Olga Nádvorníková, Ph.D., Ústav románských studií FF UK
- PhDr. Konstantinos Tsivos, Ph.D., Ústav řeckých a latinských studií FF UK
- Mgr. Magda Ševčíková, Ph.D., Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK
- Mgr. Michal Zourek, Ph.D., Katedra politologie FF UHK
doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D. – Fonetický ústav FF UK
Doc. Skarnitzl je mezinárodně uznávanou osobností v oboru fonetiky. Publikuje především v angličtině a na českého autora z humanitního oboru má nadstandardní počet publikací v prestižních karentovaných a impaktovaných zahraničních časopisech. Doc. Skarnitzl je vědcem kreativním, který se pouští i do nových a netradičních oblastí postupů, zároveň je známý exaktním výzkumem založeným na zkoumání rozsáhlých korpusů řečových dat a využíváním kvantitativních a statisticky podložených metod laboratorní fonologie. Má velmi široký záběr: věnuje se obecné fonetice, forenzní fonetice, segmentálním i prozodickým vlastnostem zvukových systémů jazyků, artikulačním základům řeči i akustickým vlastnostem řečového signálu, a rovněž popisu suprasegmentální úrovně, melodickým a rytmickým vlastnostem řeči. (ze stanoviska Komise v řízení ke jmenování profesorem)
doc. PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D. – Katedra filmových studií FF UK
Doc. Kateřina Svatoňová je vedoucí Katedry filmových studií na FF UK. Specializuje se na dějiny filmových teorií, archeologii médií, proměny vnímání prostoru a času ve vizuální kultuře, paralelní dějiny české kinematografie a vztahy filmu s jinými médii. Působí také jako členka Rady vědní oblasti Vědy o umění a kultuře a je aktivní v několika grantových projektech.
Hlavní výzkumné zájmy doc. Kateřiny Svatoňové v oblasti médií a filmu zahrnují dějiny filmových teorií, archeologii médií a virtuálních realit, proměny vnímání prostoru a času ve vizuální kultuře, paralelní dějiny české kinematografie, a vztahy filmu s jinými médii. Dále se věnuje audiovizuálním alternativám, audiovizuálním esejům a zkoumání kamery jako teoretického nástroje, který může narušovat konvenční filmovou řeč a přinášet nové způsoby vidění a myšlení ve filmu. Její práce také zahrnuje zkoumání filmu v galerijním prostředí a mediální praktiky kameramanů, přičemž klade důraz na interdisciplinární přístupy k vizuální kultuře a mediální teorii. (ze stanoviska Komise v řízení ke jmenování profesorem)
doc. PhDr. Hana Vymazalová, Ph.D. – Český egyptologický ústav FF UK
Dr. Hana Vymazalová je mezinárodně uznávanou vědkyní s vysokým renomé zejména v oblasti archeologie Staré říše, správy a administrativních papyrů. Známá je rovněž její interdisciplinární studie o staroegyptském lékařství (s B. Váchalou a E. Strouhalem). Vedla několik terénních projektů v Egyptě a je uznávanou organizátorkou misí. Hana Vymazalová je již řadu let velmi aktivní v tzv. třetí roli – službě společnosti a šíření vědy mezi veřejností. Její zásluhou jsou také popularizační knihy v češtině a arabštině. (ze stanoviska Komise v řízení ke jmenování profesorem)
PhDr. Jiří Milička, Ph.D. – Ústav lingvistiky FF UK
Habilitační práce: Lexikální diverzita
Lexikální diverzita je klíčovým pojmem v kvantitativní lingvistice a dalších disciplínách jako stylometrie, psycholingvistika či didaktika jazyků, přičemž její měření je komplikováno závislostí na délce textu. Během 20. století vzniklo mnoho metrik snažících se tento problém řešit, často na úkor interpretovatelnosti. Použitím metody klouzavého okna lze odstranit závislost metrik na délce textu, což umožňuje zaměřit se na vlastnosti jako intuitivní škálování, intersubjektivita a jasně definovaná jednotka měření. Na základě této metody byly vybrány a systematizovány metriky excelující v těchto parametrech a empiricky ověřeny analýzou hlavních komponent, což vedlo k definici lexikální diverzity jako intenzivní tenzorové lingvistické veličiny.
PhDr. Olga Nádvorníková, Ph.D. – Ústav románských studií FF UK
Habilitační práce: Český přechodník jako konverbum: Korpusová analýza překladových a nepřekladových textů
Habilitační práce si dala za cíl zjistit, zda v současných českých překladových textech, zejména literárních, dochází k normalizaci frekvence přechodníku, nebo zda v nich projevuje efekt interference pod vlivem zdrojových jazyků, které používají podobné slovesné tvary (konverba, Haspelmath 1995) více než čeština. Analýza byla provedena na rozsáhlých datech z jazykových korpusů (srovnatelných, paralelních a referenčních), přičemž v případě potenciálního efektu interference byl výzkum zaměřen především na překlady z francouzštiny a z polštiny, kde jsou konverba hojně doložena. Výzkum navazuje nejen na práce z oblasti translatologie, ale částečně také kontrastivní lingvistiky. Druhý výzkumný cíl této práce je zaměřen více kvalitativně – na analýzu jazykových, stylových a překladových norem, které určují užívání přechodníku v textech, a postojů, které k těmto normám zaujímají překladatelé a jazykoví redaktoři.
PhDr. Konstantinos Tsivos, Ph.D. – Ústav řeckých a latinských studií FF UK
Habilitační práce: Hybridní Lidově demokratické Řecko – Komunistická strana Řecka v období 1945–1956
Autor sleduje, jaký vliv měly na stranické vedení KKE a na komunity řeckých emigrantů nejen události období vrcholného stalinismu, ale také důležité události přechodného období „tání“, které začalo po Stalinově smrti a vyústilo v explozi událostí – v dramatické zhuštění historického času vyjádřené oživením naděje v socialistickou budoucnost, a skončilo jejím tragickým popřením. Dějiny řeckého komunismu představuje rovněž z pohledu komunistů ve vládních pozicích, ukazuje, jak se vypořádávali nejen se svými politickými oponenty, ale i s oponenty uvnitř strany, a nabízí detailní pohled na hybridní formu vlády, kterou vytvořilo vedení KKE v podmínkách exilu. Na fenomén řeckého povalečného komunismu, zejména jeho sociální dějiny, autor nahlíží prizmatem tzv. transnacionálních dějin. Nabízí tak možnost srovnání převládajícího narativu v zemích reálného socialismu s příběhem komunismu v Řecku.
Mgr. Magda Ševčíková, Ph.D. – Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK
Habilitační práce: A paradigmatic account of word formation: Conversion between noun and verb in Czech
Práce zkoumá tvoření bezpříponových substantiv od sloves a opačný proces tvoření sloves od bezpříponových substantiv v češtině; srov. deverbální dvojici skoč-i-t – skok a denominální sůl – sol-i-t. Protože se vstup a výstup těchto procesů liší pouze přítomností kmenotvorné přípony a infinitivní koncovky ve struktuře slovesa, ale neuplatňují se zde slovotvorné formanty, je toto tvoření výzvou pro tradiční slovotvorné popisy, které předpokládají ikonickou korelaci mezi významovou změnou a nárůstem morfologické struktury. V souladu s aktuální diskuzí vedenou v kontrastivní lingvistice a jazykové typologii chápu toto tvoření jako samostatný slovotvorný proces konverze. Práce přináší tzv. paradigmatickou analýzu tohoto segmentu české slovotvorby, jejím východiskem je identifikace sémantického vztahu mezi substantivem a slovesem ve více než 2 000 konverzních dvojic bez ohledu na směr motivace. Tento popis je v české lingvistice zcela nový a nemá co do rozsahu analyzovaného materiálu obdoby ani v mezinárodním kontextu.
Mgr. Michal Zourek, Ph.D. – Katedra politologie FF UHK
Habilitační práce: Studená válka v Uruguayi šedesátých let: nový pohled prostřednictvím archivu komunistické rozvědky
Práce prostřednictvím bohatého archivního materiálu, dobového tisku, rozhovorů a sekundární literatury analyzuje činnost Státní bezpečnosti (StB), zpravodajské služby komunistického Československa, v Uruguayi v 60. letech 20. století.
