Obě ocenění jsou určena pro studenty/-ky a absolventy/-ky Filozofické fakulty UK. Návrhy na ocenění mohou podávat všichni členové akademické obce fakulty do 28. února 2023.
Cena Jana Palacha se tento rok nově uděluje za výraznou osvětovou, či populárně naučnou činnost, výraznou společenskou, kulturní či sportovní aktivitu zvyšující prestiž fakulty nebo prokázání mimořádných lidských a charakterových vlastností ve výjimečných situacích.
Návrhy se podávají prostřednictvím elektronického formuláře. S předáním ceny je spojena finanční odměna ve výši 20 000 Kč.
Vedení fakulty letos poprvé udělí také Cenu Růženy Vackové. Nominace je možné podávat za vynikající samostatnou publikační činnost (včetně překladů), mimořádný vědecký přínos ročníkové, bakalářské, diplomové či dizertační práce a za mimořádný vědecký přínos v průběhu doktorského studia (tedy například i za vynikající disertační práci).
Návrhy na nominace lze podávat prostřednictvím elektronického formuláře. S předáním ceny je spojena finanční odměna ve výši 20 000 Kč.
Nové celofakultní ocenění je spojené s významnou osobností české klasické archeologie a českého protifašistického a protikomunistického odboje doc. Růženou Vackovou, která přečkala věznění dvou zločinných režimů, nikdy nepřestala pečovat o zájmy svých studentů, kolegů a přátel, neustala v intelektuální práci ani ve ztížených podmínkách a nikdy se o své vědomosti a postoje nepřestala dělit s okolím.
V době okupace a uzavření českých vysokých škol pokračovala v pedagogické činnosti a organizovala přednášky ve svém bytě. Stejně jako její bratr a švagr, popravení během okupace, se aktivně účastnila protinacistického odboje – ukrývala vysílačku a poskytovala svůj byt k tajným schůzkám odbojové skupiny. V roce 1944 byla zatčena a odsouzena k trestu smrti. Před vykonáním rozsudku ji zachránilo povstání v pankrácké věznici v květnu 1945. V roce 1946 se stala ředitelkou Ústavu pro klasickou archeologii FF UK a jako druhá žena v české historii byla roku 1947 jmenována mimořádnou profesorkou se zpětnou platností od roku 1941.
Jako jediná z univerzitních pedagogů tehdy pokládala za svou mravní povinnost osobně podpořit protestní pochod studentů na Pražský hrad v roce 1948. Jako jediná z profesorského sboru UK se také postavila proti vyloučení účastníků této akce ze studií a veřejně deklarovala své přání sdílet jejich osud. V důsledku těchto rozhodnutí musela profesorka Vacková ukončit svou veřejnou přednáškovou činnost a v roce 1950 si svými protirežimními postoji vysloužila vyloučení z akademického sboru Univerzity Karlovy.
Stejně jako za války však pokračovala v pořádání domácích přednášek a debatních kroužků, aktivně se také podílela na činnosti církevního hnutí Katolická akce. V roce 1952 byla jako „špionka a agentka Vatikánu“ v rámci politického procesu Mádr a spol. odsouzena k 22 letům odnětí svobody za velezradu.
Kromě nového ocenění se připravuje umístění pamětní desky prof. Vackové na hlavní budovu fakulty, kde je již umístěna také posmrtná maska Jana Palacha.
Více se o osobnosti doc. Růženy Vackové můžete dočíst v aktualitě k 120. výročí jejího narození nebo v informačním letáčku k ocenění.
