Film-Philosophy Annual Article Award získal akademik z Katedry filmových studií FF UK za studii realizovanou v rámci projektu KREAS „Trembling Meaning: Camera Instability and Gilbert Simondon’s Transduction in Czech Archival Film“. Časopis i ocenění vydává Edinburgh University Press.
Text se věnuje fenoménu nestability filmového obrazu a estetickým účinkům, které může záměrně či nezáměrně vyvolat. Zaměřuje se na raný český film Slavnost otevření nového Čechova mostu (Jan Kříženecký, 1908), ve kterém třes kamery, respektive horizontální a vertikální nestabilita aparátu od bratří Lumièrů, neočekávaně komunikuje s děním v obraze. Čím více se postavy procházející po mostě přibližují ke kameře, tím více se stupňuje chvění obrazu, až se z figur na okamžik stávají nerozlišitelné černé skvrny. Tento ukázkový moment estetiky nahodilosti je zkoumán jak v jednotlivých nuancích, tak v kontextu pozdějšího využívání kamerové nestability v experimentálním filmu.
„I když nestabilita filmového obrazu může působit jako chyba, která nás při sledování kamerou zachycené a tvarované skutečnosti ruší, v některých případech dokáže přinést zcela nečekané estetické účinky. Četné množství experimentálních filmů či videoartových děl třes, chvění a vibrace obrazu záměrně vyvolává a umocňuje tak posouvání hranic média a jeho reprezentace,“ vysvětluje dr. Anger.
„Ovšem za ještě podnětnější pokládám momenty, kdy nestabilita vzniká nezáměrně a samovolně komunikuje s děním, které v obraze vidíme. Přesně takovým případem je raný snímek průkopníka české kinematografie Jana Kříženeckého, do kterého se nestabilita kamery otiskuje nebývale výrazně,“ doplňuje.
Studie propojuje poznatky filmové teorie s filozofií technologie, konkrétně s myšlenkami Gilberta Simondona, a také s archivní praxí. „Díky své participaci na projektu digitalizace prvních českých filmů v Národním filmovém archivu jsem měl příležitost nahlédnout fenomén nestability obrazu ‚zdola‘ a docenit, do jaké míry mohou i ty nejvíce fascinující estetické momenty vycházet z domnělých technologických nedostatků,“ dodává.
Film-Philosophy patří mezi nejznámější žurnály v oblasti filmových studií a je v databázích Web of Science a Scopus. V uplynulých letech dané ocenění získali badatelé a badatelky z prestižních anglických a amerických univerzit, letos mezi nominovanými byli např. vědci z Oxford University či Columbia University.
