Autorky Jana Segi Lukavská a Anežka Kuzmičová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK se dlouhodobě zabývají čtením u dětí a dětskou literaturou. Ve svém článku „Complex Characters of Many Kinds? Gendered Representation of Inner States in Reading Anthologies for Czech Primary Schools“ se zaměřují na genderovou vyváženost postav a jejich myšlenky, emoce a smyslové prožitky v čítankách pro 3. ročník základní školy.
Segi Lukavská a Kuzmičová ve svém výzkumu vytvořily jednoduchý postup, pomocí kterého zkoumají, jaké typy postav (mužské, ženské, zvířecí a jiné) jsou zastoupeny ve vyprávění, jaký je jim připsán zkušenostní rozměr (poznávání, emoce, smyslové prožitky) a jak komplexní jsou. Tento postup lze navíc snadno adaptovat a využít například při hodnocení dalších výukových textů editory učebnic, úředníky, kteří ověřují kvalitu kurikulárních materiálů, či ve zjednodušené formě učiteli při každodenním výběru textů do výuky.
Autorky výzkumem přispívají do velmi aktuální debaty o genderové vyváženosti výukových materiálů. „Ačkoliv oficiální dokumenty MŠMT genderovou vyváženost učebnic vyžadují, zjistily jsme, že ženy a dívky se v čítankových příbězích pro třeťáky objevují výrazně méně často než postavy kluků a mužů. Když už v textech ženské postavy vystupují, jejich emoce, myšlenky ani smyslové prožitky obecně nejsou tak komplexní, jako ty mužských postav. Současný výzkum – nejen dětského – čtení přitom naznačuje, že pro čtenáře je obzvláště cenné, když se setkávají s různorodými typy postav,“ popisuje jedna z autorek, Segi Lukavská.
Jejich výzkum také nabízí alternativu k tradiční metodě obsahové analýzy. „Nejdřív jsme sledovaly korpus více než pěti set čítankových textů takříkajíc z ptačí perspektivy. Procházely jsme čítankové úryvky z hlediska toho, jaké typy postav obsahují a jaké vnitřní stavy těmto typům postav připisují. Až po prvních analýzách jsme pak důkladně zaostřily na několik desítek vybraných příběhů, v nichž jsme sledovaly emoce a myšlenky postav detailněji. Během této druhé fáze jsme přitom měly možnost řadu svých předchozích zjištění upřesnit či pozměnit. Došly jsme k závěru, že má-li být hodnocení genderové vyváženosti – nebo obecně diverzity – učebních materiálů smysluplné, je potřeba pohledy zdálky i zblízka kombinovat,“ říká Segi Lukavská.
Autorky momentálně připravují další článek, v němž se zaměřují na zmíněnou druhou fázi analýzy čítanek. Na vybraných příbězích detailněji zkoumají, jak jsou mužské a ženské emoce v příbězích ztvárněny nebo proč některé texty působí emocionálně ploše a jiné se naopak zdají být emocemi intenzivně prosyceny.
Mgr. Jana Segi Lukavská
Zabývá se literaturou pro děti a mládež, konkrétně její teorií, recepcí a diskurzem zaměřeným na tuto oblast. V současnosti je členkou mezifakultní výzkumné skupiny Integrální výzkum textu a četby, zaměřenou na školní i mimoškolní četbu dětí ve věku 8–12 let, v níž se věnuje čtení a čtenářství dětí ve starším školním věku. Dále se odborně zajímá o současnou českou literaturu a obrázkové knihy.
Mgr. Anežka Kuzmičová, Ph.D.
Zkoumá čtení a čtenářství u dětí a dospělých. Dlouhodobě spolupracuje s kolegy z různých oborů humanitních a sociálních věd, jejichž metody přejímá a kombinuje. Zabývala se např. čtením z mobilních technologií či vlivem literárního stylu na čtenářskou empatii a představivost. Vede skupinu Integrální výzkum textu a četby. Nedávno byla oceněna Cenou Neuron za výzkum gramotnosti u dětí a dospělých.
