Po stopách knihoven a temné historie Norimberku a Mnichova

Norimberk

Po delší době se vám hlásíme s reportem z cest po dalších evropských knihovnách. Tentokrát se na pracovně-poznávací cestu do německého Bavorska vydaly tři knihovnice pro podporu vědy a EIZ a dvě z oddělení akvizice a katalogizace. Cesta proběhla ve druhé polovině listopadu i přes to, že se v té době již opět zhoršovala epidemiologická situace spojená s pandemií onemocnění Covid-19. Tato návštěva zahraničních knihoven se však měla původně uskutečnit na jaře 2020, proto již nebylo možné ji znovu odkládat na příznivější dobu. Hlavním cílem naší cesty byla univerzitní knihovna ve městě Erlagen poblíž Norimberku – proto je této knihovně v příspěvku věnováno nejvíce prostoru, a to i přes to, že jsme v průběhu své návštěvy Německa navštívily i několik dalších knihoven.

Norimberk

Naší základnou se stalo město Norimberk (něm. Nürnberg), což je historicky velmi významné město v severním Bavorsku. Za své sídlo si ho například zvolila řada římskoněmeckých císařů nebo zde působil malíř Albrecht Dürer. Norimberk je však známý i z toho důvodu, že se zde v první polovině 20. století konaly říšské sněmy NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei), přestože strana volby v tomto městě nikdy nevyhrála. Na jednom z těchto sjezdů byly přijaty nechvalně známé norimberské  rasové zákony, čímž antisemitská ideologie získala právní formu. Na konci druhé světové války se město stalo cílem spojeneckých náletů a téměř celé bylo srovnáno se zemí.

Justiční palác v Norimberku

Většinu města se však později podařilo obnovit, tudíž dnes můžeme řadu historických budov vidět v původní podobě. Po skončení války v norimberském Justičním paláci probíhaly procesy proti válečným zločincům. V současné době je v budově Justičního paláce muzeum zaměřené právě na norimberské  procesy a soudní síň, ve které se konaly, je otevřena návštěvníkům. Při návštěvě Norimberku se lze podívat i do míst, kde probíhaly výše zmíněné říšské sněmy (Zeppelinovo pole s tribunou a kongresová hala inspirovaná římským Koloseem) – to, že jsou tato místa dodnes zachována, působí na návštěvníka velmi mrazivým dojmem.

Univerzitní knihovna v Erlangenu
– nová budova

Naše knihovnice v rámci své pracovní cesty navštívily centrální knihovnu Univerzity Fridricha Alexandra v Erlangenu (Universitätsbibliothek der Friedrich-Alexander Universität Erlangen-Nürnberg). Erlangen je sice samostatné okresní město, nicméně tvoří souměstí spolu s Norimberkem a Fürtem. Univerzita Fridricha Alexandra byla založena v roce 1742 a momentálně ji tvoří pět fakult – Filozofická fakulta a obor teologie, Právnická a ekonomická fakulta, Fakulta medicíny, Přírodovědecká fakulta a Technická fakulta. Univerzitu navštěvuje více než 25 000 studentů, což ji činí druhou největší univerzitou v Bavorsku.

Univerzitní knihovna v Erlangenu
– nová budova, recepce a počítačová studovna

Univerzitní knihovna se skládá ze čtyř centrálních knihoven – Centrální knihovna (Hauptbibliothek) a Oborová knihovna vědy a technologií (Technisch-naturwissenschaftliche Zweigbibliothek) se nachází v Erlangenu, Ekonomicko-sociální (Wirtschafts- und Sozialwissenschaftliche Zweigbibliothek) a Pedagogická oborová knihovna (Erziehungswissenschaftliche Zweigbibliothek) jsou umístěny v Norimberku. Kromě toho, že slouží jako univerzitní knihovna, je to také knihovna regionální pro oblast Středních Frank.

Univerzitní knihovna v Erlangenu
– nová budova, studijní boxy

Centrální knihovna univerzity v Erlangenu je tvořena dvěma budovami – historickou z 1. poloviny 19. století a novou ze 70. let 20. století. Naše knihovnická výprava se sešla s místní knihovnicí v prostorách nové budovy. Po krátkém vzájemném seznámení nás kolegyně z Erlangenu provedla po budově knihovny, ukázala nám jejich systém vyzvedávání výpůjček a rezervací a podívaly jsme se i do několika studoven. V celé knihovně byla patrná omezení spojená se šířením onemocnění Covid-19 – studenti i zaměstnanci museli v prostorách knihovny nosit nasazené respirátory a dodržovat rozestupy. V počítačové studovně byl výrazně omezen počet studijních míst a v jedné z menších studoven je momentálně zrušen tichý režim a místo si tam mohou rezervovat studenti, jejichž výuka probíhá hybridně, tzn. část přednášek mají prezenčně a část distančně. S tímto problémem se potýkáme i u nás na Filozofické fakultě, kde je možné vidět v době hybridní výuky studenty sedět na chodbách s notebooky, jelikož nejsme schopni jim v našich knihovnách poskytnout dostatek prostoru, kde by se mohli na své online přednášky, které se konají v časech mezi prezenčními semináři, v klidu připojit. V červené studovně Knihovny Jana Palacha je sice možné zrušit tichý režim právě pro tyto účely, ale je to na úkor míst pro ty studenty, kteří potřebují klid pro své studium.

Univerzitní knihovna v Erlangenu
– stará budova

Mimo potíže spojené s pandemií však knihovna v Erlangenu působila velmi příjemně a bylo evidentní, že se snaží v rámci možností budovy a v souladu s trendy v knihovnictví vytvářet více studijních míst pro návštěvníky knihovny z řad studentů přesouváním většiny fyzických dokumentů do skladů. V přízemí budovy nás zaujaly barevné studijní boxy se zásuvkami a obrazovkou pro promítání, které mohou skupinky studentů využívat bez předchozí rezervace pro práci na společných projektech. Při vstupu do boxu si načtou QR kód, který je umístěn na stole, čímž si zapůjčí studijní místo na 1 hodinu. Po uplynutí tohoto času si mohou místo půjčit znovu, takže tam vlastně mohou strávit tolik času, kolik potřebují.

Na několika místech se v knihovně nacházejí uzamykatelné skříňky, do kterých si mohou studenti uložit své svršky po dobu návštěvy knihovny. Některé skříňky jsou vyhrazeny i pro dlouhodobé používání, tudíž si v nich studenti mohou nechávat třeba i zapůjčené knihy a jiné pomůcky pro studium v knihovně.

Historická budova knihovny stojí naproti přes ulici od té nové. Naše průvodkyně nám ukázala například pracoviště místních katalogizátorek, které sedí v místnosti, kde je umístěno i několik skříní s obsáhlým a stále využívaným lístkovým katalogem. V tomto katalogu jsou vedeny všechny záznamy pocházející z doby do roku 1981. Dále jsou v této budově studovny pro čtenáře a sklady s uloženými knihami.

Výhled na mnichovskou radnici

Druhým velkým městem, do kterého jsme se vypravily, bylo hlavní město Bavorska – Mnichov, které patří k nejbohatším a nejvýznamnějším městům Německa. Známé je nejen pro svůj úspěšný fotbalový tým Bayern Mnichov, ale i pro svou bohatou historii, která sahá až do 8. století. Stejně jako Norimberk je i Mnichov spojený s nacistickou propagandou v první polovině 20. století. Z Mnichova byla například organizována tzv. křišťálová  noc, což byl pogrom mířený na židovské obyvatelstvo na území nacistického Německa.

Hlavním účelem Knihovny Mnichovské univerzity (celým názvem Ludwig-Maxmilians-Universität München), kterou jsme navštívily samy bez průvodce, je stejně jako u každé univerzitní knihovny naplnění literárních a informační potřeb své instituce. Snaží se držet krok s jednadvacátým stoletím – kromě tištěných publikací nabízí svým studentům i ty elektronické a zároveň podporuje studium a výzkum na univerzitě i dalšími moderními způsoby. Univerzitní knihovna se skládá z Centrální knihovny, Centrální sbírky učebnic (Zentrale Lehrbuchsammlung), třinácti oborových knihoven a více než 56 dalších knihoven.

Kromě Knihovny Mnichovské univerzity jsme plánovaly navštívit historickou Právnickou knihovnu (Juristiche Bibliothek) se známým točitým schodištěm, která se nachází v budově mnichovské radnice, ale tato prohlídka nám nakonec nevyšla z důvodu náhlé změny v pandemických opatřeních dané instituce.

Před návratem do Prahy jsme ještě krátce navštívily městskou knihovnu v Norimberku (Stadtbibliothek im Bildungscampus Nürnberg). Prohlídku jako takovou jsme také domluvenou neměly, i tak bylo snadné poznat, že knihovna je přizpůsobena požadavkům dnešních čtenářů a zároveň je v souladu s dnešními trendy staveb knihoven. Moderní otevřené prostory, čtenářské koutky a místa pro skupinové spolupráce jsou toho důkazem.

A společné selfíčko na závěr

Jak již bylo v příspěvku několikrát zmíněno, naše cesta po Bavorsku byla ovlivněna i šířením onemocnění Covid-19. Stejně jako u nás, i tam při vstupu do každého vnitřního prostoru kontrolovali certifikát o očkování nebo platnost posledního testu a všichni velmi striktně nosili v uzavřených prostorech respirátory. I přes toto vše jsme zvládly naplnit účel cesty a seznámit se s knihovnami v této oblasti. Oproti knihovnám ve skandinávských zemích, které jsme s Knihovnou FF navštívili v předešlých letech, nebyly německé knihovny až tak odlišné od těch našich, ale i tak zde byly vidět rozdíly a získaly jsme zase další inspiraci 🙂


Helena Filipová | Podpora e-learningu
Alena Hájková | Akvizice
Michaela Málková | Správa EIZ
Petra Steinbergerová | Podpora pro výzkum a OA
Zuzana Šindlerová | Katalogizace a akvizice


Tip: Přečtěte si další reportáže z našich cest po knihovnách evropského kontinentu!

🇮🇪 Dublin | 🇦🇹 Vídeň  | 🇩🇪 Berlín | 🇨🇿 Zlín | 🇫🇮 Helsinky | 🇸🇮 Lublaň | 🇮🇪 Dublin podruhé | 🇩🇪 Mnichov & Stuttgart | 🇩🇰 🇸🇪 Kodaň a Malmö | 🇩🇪🇩🇪 Hamburk & Brémy | 🇱🇻 🇱🇹 Riga a Vilnius | 🇩🇪 Drážďany | 🇩🇰 Odense, Sønderborg, Kolding, Aarhus a Kodaň