Vyšlo nové číslo časopisu Estetika: The European Journal of Aesthetics

Aktuální vydání časopisu, na kterém se podílí Katedra estetiky FF UK, přináší čtyři původní studie, symposium o literatuře a sociální spravedlnosti a dvě knižní recenze.

Christopher Bartel a Jack Kwong z Apalačské státní univerzity v Boone v Severní Karolině se ve společném článku Pluralism, Eliminativism, and the Definition of Art zabývají pojmem umění. Jaký druh pojmu „umění“ vůbec je? Podle některých filozofů by se místo snahy definovat jediný koncept umění mělo uznat, že existuje několik různých pojmů umění zároveň. Autoři článku argumentují, že tato strategie však není účinná, a navrhují radikální řešení: „pojmu umění se lze vzdát, aniž by to mělo vůbec nějaký vliv na diskusi o tom, jak objekty (tedy umělecká díla) hodnotit.“ Podle názoru autorů totiž pojem umění nehraje podstatnou roli.

Tilmann Koeppe z Univerzity v Göttingenu and Julia Langkau z Univerzity ve Flensburgu uvažují o myšlence Kendalla Waltona, že pokud dílo fikce vyjadřuje pravdu (nebo ji naznačuje či na ni nepřímo poukazuje), pak jsou představy čtenáře nebo diváka barvitější, živější. V článku Truth Matters, Aesthetically se autoři zamýšlí nad tím, jaké důsledky pro filozofickou debatu o hodnocení literárních děl a jejich kritiku by tato Waltonova teze měla, kdyby byla potvrzena empiricky.

Xiaoyan Hu z Jihovýchodní univerzity v Nanjingu obhajuje argument, že pojem qiyun (duch, soulad) užívaný v rámci kritiky čínské krajinomalby nepředstavuje pouze estetické měřítko, ale že klade na umělce i publikum morální požadavky. V článku The Moral Dimension of Qiyun Aesthetics zkoumá autorka blízkost mezi estetikou qiyun a Kantovými a Schillerovými názory na možnost morální kultivace prostřednictvím umění. Ačkoli toto srovnání odhaluje jisté podobnosti, autorka argumentuje, že čínskou estetiku soustředící se kolem pojmu qiyun nelze v posledku „zasadit do rámce kantovského dualismu, který rozlišuje mezi estetickou a morální autonomií.“

Andreas Vrahimis z Kyperské univerzity se minulý rok ve zvláštním čísle věnovaném estetice Ludwiga Wittgensteina (Estetika 1/2020) zabýval Wittgensteinem a Martinem Heideggerem a jejich kritikou pojímání estetiky jakožto vědy. V tomto novém čísle pak zkoumá vliv Adolfa Loose na Wittgensteina, a to prostřednictvím hledání paralel mezi Loosovou kritikou ornamentu a Wittgensteinovou kritikou toho, jak se dělá filozofie.

V novém čísle si můžete přečíst také debatu mezi britskými estetiky o narativech a jejich potenciálu proměňovat společnost. O tomto tématu pojednávají tři příspěvky – Rafe McGregor z Univerzity Edge Hill, Karen Simecek z Univerzity ve Warwicku a Kate Kirkpatrick z Univerzity v Oxfordu zkoumají z různých úhlů, jak mohou literatura, poezie a film posloužit jako nástroje k dosažení sociální spravedlnosti a jak je jejich prostřednictvím možné dospět k hmatatelné změně sociální reality.

Recenzní sekce tohoto čísla přináší recenzi knihy George Bertrama Art as Human Practice (původně vydanou v roce 2014 pod názvem Kunst als menschliche Praxis: Eine Ästhetik) od Lydie Moland z Colby College v Maine a recenzi knihy Laury Cappelle Nouvelle Histoire de la dance en Occident (2020) z pera Ady Bronowski z Univerzity v Lisabonu.

Estetika je recenzovaný, plně přístupný akademický časopis zabývající se filozofickou estetikou. Časopis vychází od roku 1964 dvakrát ročně a vydává ho Helsinki University Press (HUP) ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Od roku 2008 je časopis publikován anglicky, od roku 2012 pak recenzní řízení podléhá trojstranné anonymizaci. Kancelář redakce se nachází na Katedře estetiky FF UK a šéfredaktorkou časopisu je Hanne Appelqvist z Univerzity v Helsinkách. Časopis je indexován v databázích Sherpa Romeo, Scopus, Web of Science (Arts and Humanities; Current Contents / Arts and Humanities), CEEOL, ERIH Plus, CEJSH, DOAJ, philpapers, Google Scholar, EBSCO Knowledge Base, Chronos, CrossRef, JISC KB+, and Ex Libris.

Kontakt: Tereza Hadravová, výkonná redaktorka // aesthetics@ff.cuni.cz


Související články