Filozofická fakulta UK si připomíná památku doktorky Milady Horákové

Nedokázali ji připravit o vnitřní svobodu, důstojnost a přesvědčení, že člověk je odpovědný sobě i okolnímu světu. Připravili ji proto o život.

V úterý 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno nechali představitelé československého komunistického režimu v čele s prezidentem Klementem Gottwaldem zavraždit doktorku práv Miladu Horákovou, rozenou Královou. Spolu s ní byl toho dne vykonán rozsudek smrti oběšením také nad představitelem protikomunistického odboje Janem Buchalem, divadelním kritikem a novinářem Závišem Kalandrou a právníkem a bojovníkem proti komunismu Oldřichem Pelclem. Dalších devět lidí z tohoto procesu komunisté odsoudili k doživotnímu či mnohaletému pobytu v žaláři.

V osobě Milady Horákové odešla ze světa národněsocialistická politička, která se dlouhodobě zasazovala o zlepšování životních podmínek československých občanů, zejména žen a dětí. Byla ústřední postavou československého ženského hnutí, léta byla oporou a spolupracovnicí první československé senátorky a společenské reformátorky Františky Plamínkové, zavražděné nacisty v roce 1942. Sama Horáková byla nacisty mučena a vězněna. Na dvoře pankrácké věznice onoho červnového dne nepřišla o život jen veřejně činná osobnost, ale také milující matka Jany Horákové, tehdy patnáctileté dívky. Bohuslav Horák, účastník protinacistického odboje, který se před komunistickou zvůlí stačil v poslední minutě zachránit útěkem do exilu, ztratil manželku, již celý život podporoval.

Milada Horáková v posledních hodinách vyjádřila smíření se svým osudem a přiznala „prohru v boji“, přestože boj, který proti ní byl veden, nebyl v žádné chvíli čestný. Davům, které žádaly její popravu, dokonce vyjádřila pochopení: lidé podle ní mohli být k nenávistným projevům donuceni a svedeni.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ctí památku doktorky Milady Horákové. In memoriam jí vyjadřuje hluboké poděkování a obdiv za schopnost vždy dostát vlastním mravním principům a demokratickému smýšlení. Nezapomeneme.


Třetí republiku je možné interpretovat jako revoluci | S historikem Jakubem Rákosníkem o době, v níž Milada Horáková žila, o poměru sil mezi tehdejšími politickými hráči i otázce, proč ji nikdo nezachránil. [ff.cuni.cz, 26. 6. 2020]

S justiční vraždou Milady Horákové se ze společnosti vytratilo vědomí odpovědnosti vůči světu. I to je zločin komunismu | S literární historičkou Libuší Heczkovou o významu Horákové pro české ženské hnutí, jeho tradici a myšlenkovém obzoru českých žen. [ff.cuni.cz, 26. 6. 2020]

Nezavírejme Miladu Horákovou jen do roku 1950 | Historik a někdejší děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík o podstatě odkazu Milady Horákové a způsobech, jakými s ním (také) nakládá současnost. [ff.cuni.cz, 26. 6. 2020]


Newsletter FF UK

Newsletter FF UK