Current Research in Egyptology je konference pořádaná studenty a zaměřená na studenty. Letos se v Praze ve dnech 25.–28. června 2018 proběhne již její XIX. ročník, který bude probíhat ve třech paralelních sekcích. V Praze se po dobu konference setkají studenti egyptologie z celého světa: ze zemí jako je Argentina, Austrálie, Japonsko, Kanada, USA a z různých států Evropy. Na naše otázky společně odpovídali čtyři hlavní organizátoři konference – Dana Bělohoubková, Marie Hlouchová, Jiří Honzl a Věra Nováková.
Current Research in Egyptology se koná v Praze poprvé. Kdy padlo rozhodnutí, že se letošní ročník konference odehraje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy?
S myšlenkou uspořádat konferenci jsme si pohrávali už delší dobu. Již od začátku našeho studia jsme byli aktivně začleněni do organizace velkých konferencí pořádaných Českým egyptologickým ústavem FF UK jako je například Abusir and Saqqara nebo Crossroads. Pomáhali jsme s menšími úkony, např. kompletováním konferenčních složek, registrací atd. Nejen tyto zkušenosti vedly k tomu, že jsme si řekli, že by bylo zajímavé uspořádat konferenci sami a naučit se celý proces, který organizace vyžaduje. Current Research in Egyptology pak byla logickou volbou, jelikož se jedná o konferenci pro studenty pořádanou právě studenty. Je to takový mezičlánek, kde si člověk sice ještě může dovolit chybovat, ale přitom se jedná o vědeckou konferenci se vším všudy. Museli jsme jako každá pořádající instituce vyhrát výběrové řízení, kde se hlasuje, na které univerzitě se bude konference pořádat. Zájem o návštěvu Prahy a jejího egyptologického pracoviště byl opravdu velký.
-
- Marie Hlouchová a Věra Nováková, foto Petr Košárek, ČEgÚ FF UK
-
- Dana Bělohoubková a Jiří Honzl, foto Petr Košárek, ČEgÚ FF UK
Museli jste některé přihlášky i odmítat?
Zájem o tuto konferenci byl, jako asi každý rok, obrovský. Dostali jsme k posouzení okolo 180 abstraktů. To je veliký počet, který by se v rámci jedné konference nedal zvládnout. Museli jsme proto poměrně dost příspěvků odmítnout. Snažili jsme se, aby jejich počet nepřekročil 100 (70 přednášek a 30 posterů). Tím pádem jsme byli nuceni odmítnout i velice kvalitní abstrakty či nabídnout některým účastníkům, že mohou místo přednášky připravit „pouze“ poster.
Organizace tak rozsáhlé konference je jistě náročná. Kolik studentů se na její přípravě podílí?
Myslím, že nikdo z nás nepočítal s tak velkou časovou náročností. Postupně jsme se museli věnovat celé řadě úkonů a detailů, o nichž jsme předem mnohdy neměli ani tušení. Od počátku jsme volili strategii organizace na dvou úrovních. Páteř tvoří čtyřčlenný organizační tým, který je zodpovědný za celý chod včetně kandidatury, posuzování abstraktů (za pomoci vědecké komise), programu atd. V druhém sledu se na organizaci bude podílet tým studentů, kteří se zapojí do příprav až těsně před konferencí. Ti budou zodpovědní za kompletaci konferenčních balíčků, registraci přijíždějících hostů atd. Tento tým se skládá z dalších cca 8 lidí. Velmi nám také pomohla finanční podpora programu Progres Q11 s názvem „Komplexita a resilience. Staroegyptská civilizace v multidisciplinární a multikulturní perspektivě“.
Na co se mohou posluchači těšit?
Konference bude probíhat ve třech paralelních sekcích, takže se domníváme, že si každý posluchač najde příspěvek, který jej bude zajímat. Vzhledem k tomu, že účelem konference je naučit se působit v mezinárodním odborném prostředí a seznámit se s tím, jak se věda „dělá“ jinde, a vidět se s lidmi stejného věku ze stejného oboru, s nimiž se, jak doufáme, budeme po zbytek své vědecké kariéry potkávat, je tematické zaměření konference velmi široké. Přijímány tak byly všechny příspěvky týkající se starého Egypta a Súdánu až do sedmého století n. l.
Na své si přijdou badatelé zajímající se o nejstarší dějiny Egypta stejně jako jejich kolegové bádající o byzantském Egyptě. V programu máme několik bloků zabývajících se ptolemaiovským Egyptem, jelikož se jedná o část egyptologie, která je v poslední době na vzestupu, a příspěvky z tohoto odvětví vždy přináší nové poznatky.
Jistě také nelze opomenout příspěvky od kolegů z pražského pracoviště, kteří se věnují zejména Staré říši. Zastoupeno bude i Národní muzeum – Náprstkovo muzeum se svým výzkumem v Súdánu.
Kdo na konferenci vystoupí?
Jako pořádající instituce se samozřejmě snažíme také účastníkům ukázat, co může odbornému světu nabídnout Český egyptologický ústav FF UK. K představení našeho pracoviště jsme zvolili takzvané keynote lectures, kde chceme představit široký záběr ústavu, který ve světě téměř nemá obdoby, a především jeho výrazné osobnosti.
Celou konferenci pak uvede přednáška ředitele ČEgÚ, profesora Bárty: Gilf Kebir – The Origins. V rámci keynote lectures budou dále představeny například výzkumy ústavu v přednáškách pojednávajících o naší koncesi v Abúsíru, např. v přednášce docentky Vymazalové: The Abusir Papyrus Archives as a source of evidence on the Royal Funerary Cults či profesora Bareše: Abusir Necropolis During the First Millennium B.C.E. Neméně zajímavé nejen po metodologické stránce budou přednášky docentky Mynářové: On Churchill’s Platypus and Splendours of Textiles. Egypt and the Near East in the Late Bronze Age a doktora Coppense: Beyond Rosetta. Glimpses of Ptolemaic Egypt. Velmi potěšeni jsme také tím, že jednu z keynote lectures přednese i profesor z Vídeňské univerzity Peter Janosi: „House of Intef“ to Itjtawi – Some Thoughts on Early Middle Kingdom Art and Architecture.
Může si přednášky přijít poslechnout každý zájemce o novinky v egyptologii?
Účast na konferenci je placená. Výjimkou mohou být keynote lectures, které se budou konat ve Velké aule v hlavní budově FF UK, kam můžeme pozvat případné zájemce, avšak po dohodě s organizačním týmem.
zpracovala Stanislava Kučová
