Markéta Adamová, absolventka andragogiky a personálního řízení

Poslankyně a místopředsedkyně politické strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová měla vždycky široké spektrum zájmů. Už na gymnáziu se zajímala se o politiku a věci veřejné, později se věnovala mezinárodnímu dobrovolnictví či spoluorganizovala tábory pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Poté, co si náhodou ve studentském časopise přečetla článek o studiu andragogiky a personálního řízení na Filozofické fakultě UK, rozhodla se po pečlivém zvážení ke studiu právě tohoto oboru.

Za semarketa_adamova_300_300bou měla již půlrok dálkového studia v Brně, které se jí bohužel nepodařilo skloubit s prací v jiném městě a vybírala proto tentokrát mnohem obezřetněji. Bakalářské studium andragogiky a personálního řízení dalo Markétě přesně to, co od něj očekávala. Zorientovala se v oboru a získala pro ni nejdůležitější základ. Co si ale uvědomuje a často zdůrazňuje, že „na studium je zapotřebí navázat celoživotním vzděláváním“. Současně velmi oceňuje, že zde získala dovednost veřejně cokoliv prezentovat. V její profesi političky je schopnost smysluplně a výstižně vyložit potřebné informace naprosto klíčová a dle Markéty slov jí bohužel ne všichni její kolegové nejen ve sněmovně dostatečně vládnou. Mnohdy tak například ke škodě všech nápady s velkým potenciálem nezískají dostatečně množství prostoru a odezvy a to samé platí naneštěstí samozřejmě i naopak.

Po získání bakalářské diplomu Markéta pracovala v oboru a působila v personální a vzdělávací agentuře, v níž se věnovala přípravě vzdělávacích kurzů pro firemní klientelu. V této pozici si vážila především ohromné pestrosti a možnosti pracovat s lidmi rozmanitých charakterů i profesí. Současně pokračovala v magisterském studiu na Českém vysokém učení technickém, kde tentokrát zvolila obor Ekonomie a managment v průmyslu. Svůj výběr obou vystudovaných oborů zpětně vnímá jako naprosto harmonický a kompaktní, neboť v rámci těchto studií získala veškerou podstatnou základní výbavu pro její současné působení v politice. Množství potřebných dovedností získala samozřejmě posléze přímo v praxi, ale jak opět poznamenává, „člověk se musí učit neustále“. Většina Markétiných spolužaček z FF, s nimiž je dodnes v přátelském kontaktu, pracují nicméně přímo v oboru a ona je tedy svým aktuálním odklonem k politice spíše výjimkou.

Současným uchazečům a studentům FF by vzkázala, „ať nepromarní ani minutu studia a ať jdou vždy nad rámec toho, co se po nich chce.“ Sama dnes lituje pouze toho, že během studia nestihla vyjet do zahraničí, neboť zkušenosti odtud považuje díky své praxi na pracovních workcampech v Arménii, Maroku, Srbsku či dalších zemích pro budoucí život za nenahraditelné.